Brno/Moravská Nová Ves (Břeclavsko) -- V Moravské Nové Vsi na Břeclavsku zřejmě vznikne v příštím roce bioplynová stanice s elektrickým výkonem 600 kilowatt. Investice se pohybuje v řádech desítek milionů korun, řekl dnes ČTK Petr Maděřič, ředitel společnosti Agromoravia, která chce stanici postavit. Nyní proto požádala o posouzení vlivu na životní prostředí a snaží se získat další povolení nutná pro výstavbu.
"Termín stavby záleží na dotacích, ale snad příští rok," uvedl Maděřič. Od investice firmu neodradila ani globální ekonomická krize, kvůli které má řada podniků potíže s financováním svých projektů. "Nás k tomu spíše krize tlačí, alespoň budeme moci prodávat vyrobenou elektřinu," podotkl.
Bioplynová stanice bude vyrábět i teplo, tepelný výkon zařízení by měl být 570 kW. Odpadní teplo firma použije na vytápění správní budovy a ostatních provozů areálu. "Tímto dojde k dalším úsporám na topných médiích v rámci celého podniku," uvedla firma v žádosti o posouzení vlivu na životní prostředí k důvodům, proč se chce do projektu pustit.
Vlastní zařízení bioplynové stanice bude umístěno v Moravské Nové Vsi uvnitř stávajícího zemědělského areálu. Areál slouží nyní pro chov dobytka, a to pro výkrm skotu v průměrném stavu 380 kusů. Hlavní náplní pro bioplynovou stanici je kombinace kukuřičné a travní siláže.
Podle mapy na stránkách profesní organizace podporující rozvoj využívání biomasy jako obnovitelné suroviny CZ Biom se na jihu Moravy nachází osm bioplynových stanic, z toho sedm zemědělských a jedna komunální. Kraj tak patří k těm, v nichž se nacházejí ve větším počtu. Důvodem je pravděpodobně to, že jde o jednu z hlavních zemědělských oblastí v ČR s velkými výnosy kukuřice.
Jednou ze známějších v kraji je zemědělská stanice ve Velkém Karlově na Znojemsku. Místní si ale často stěžují na zápach. Loni v září Česká inspekce životního prostředí uložila provozovateli za nezákonný provoz pokutu sedm milionů korun.
V Česku nyní eviduje CZ Biom zhruba 80 stanic, další asi dvě desítky se připravují. Největší rozvoj bioplynových stanic nastal v posledních třech letech. Na rozdíl od prvních zemědělských stanic z 80. let 20. století už nejsou zaměřené hlavně na zpracování kejdy, ale na společné využití cíleně pěstované biomasy, například právě kukuřice smíchané s kejdou či hnojem.
Dušan Kütner