Stvořili jsme umělý život, oznámili genetici

Objev může znamenat konec obav z energetické krize nebo přinést nové léky. Podle kritiků představuje hrozbu.

Vědci usilující o stvoření umělého života oznámili včera zásadní průlom - podařilo se jim vytvořit umělou genetickou informaci, kterou vložili do mrtvé buňky a tím ji oživili.

"Je to první syntetická buňka, kterou se podařilo vyrobit," prohlásil Craig Venter, vedoucí genetického institutu v Marylandu nesoucího jeho jméno. "Jde o první replikující se druh, jehož rodičem je počítač," dodal vědec, citovaný agenturou Reuters.

Úspěšný pokus je výsledkem patnáctiletého úsilí Ventera a jeho spolupracovníků. Předcházelo mu vytvoření syntetické DNA buňky a přenesení dědičné informace z jedné bakterie do druhé. Nyní vědci oba postupy zkombinovali a vytvořili tak "umělou buňku", třebaže člověkem vytvořený je v ní pouze vložený genom. Ten je věrnou kopií DNA existující živé bakterie, ovšem vytvořenou chemicky za pomoci přístrojů. Změnou DNA by pak genetici mohli ovlivňovat veškeré vlastnosti nového organismu.

"Jsme nyní schopni vzít náš syntetický chromozom a transplantovat ho do hostitelské buňky - zcela jiného organismu," vysvětlil Venter. "Jakmile se tento buněčný software dostane dovnitř, buňka ho přečte a změní se v druh, definovaný daným genetickým kódem," citoval vědce server BBC. "Stane se z toho velmi účinný nástroj pro vytváření toho, co chceme, aby biologie dělala."

Vědci si totiž slibují, že pomocí umělých buněk budou moci vyrábět nové léky, palivo, nebo dokonce likvidovat skleníkové plyny. Podle kritiků ovšem hrozí, že člověk neví, jak se umělé organismy budou chovat ve skutečnosti a jaký bude jejich vliv na životní prostředí.

Panují také obavy, že by umělé organismy mohly být zneužity například k výrobě nových biologických zbraní. O případných dopadech tohoto převratného objevu bude proto hned příští týden jednat výbor pro energetiku a obchod americké Sněmovny reprezentantů.