První národní park v Afghanistánu
Rezervace Bande Amír na západním předhůří pohoří Hindúkuš
[http://i.lidovky.cz/09/063/lngal/MTR2bf6db_p200906190126201[1].jpg]
[http://www.enviweb.cz/foto.asp?r=ln-cestovani&foto1=MTR2bf6db_p200906190126201[1].jpg]
Azurově modré plochy jezer, nad kterými se rozpínají vrcholky hor. To je vůbec první afghánský národní park. Země v posledních desítkách válečných let nebyla příliš navštěvovaná. Nyní ale vláda doufá, že se tak znovu stane oblíbeným turistickým cílem. Rezervace Bande Amír na západním předhůří pohoří Hindúkuš, byla vyhlášena 22. dubna 2009, tedy přesně v den, kdy se slaví svátek Země.
Afghánská naděje
"Když se dívám na ty křišťálově modré vody usazené mezi červenými útesy a tavertinovými přehradami, vidím krásu téhle země a její naději na budoucnost," pronesl Eikenberry ve svém proslovu.
Šestici zářivých jezer, které tvoří jedenáct kilometrů dlouhou kaskádu, od sebe oddělují přírodní přehrady ze sedimentární horniny travertinu. Hráze jsou porostlé mechem, vrbami a vodními rostlinami. Voda přes ně postupně přepadává do dalších jezer. Takové vodní systémy jsou jen na několika málo místech na celém světě.
Dostat se k nim ale není vůbec jednoduché. Nacházejí se asi 310 kilometrů severozápadně od Kábulu ve výšce tři tisíce metrů nad mořem. Cesta z hlavního města po prašných "silnicích" trvá více než deset hodin a není zrovna nejpříjemnější. Navíc je tato trasa pro cizince stále považována za velmi nebezpečnou.
Oblast rezervace Bande Amír se nachází v jedné z nejklidnějších oblastí státu, v provincii Bámján. Přitom už v sedmdesátých letech se uvažovalo o tom, že by zde byl národní park vyhlášen. Ve stínu stupňujících se konfliktů k tomu ale nikdy nedošlo. V roce 2001 dokonce tehdejší vláda Talibanu nechala zlikvidovat obrovské sochy Buddhů postavené ve skalách, které byly staré více než 1500 let.
Zákaz lovu ryb granátem
Afghánská vláda je na "svůj nový park" hrdá. Projekt, který stál přibližně jeden milion dolarů, byl financován americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj. Místní obyvatelé se ale museli trochu "přizpůsobit". Bylo jim například zakázáno "chytání" ryb ručním granátem.
Sdílet článek na sociálních sítích