Sociální zabezpečení provozovatelů fotovoltaických elektráren

Podnikání v energetických odvětvích podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, je výkonem samostatné výdělečné činnosti, a proto i drobní výrobci elektřiny, jako např. provozovatelé fotovoltaických elektráren, jsou považováni za osoby samostatně výdělečně činné (dále jen "OSVČ"). Za OSVČ jsou tito podnikatelé považováni i v době, v níž jsou jejich příjmy od daně osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů (od pojistného nejsou tyto příjmy "osvobozeny").

OSVČ v oblasti sociálního zabezpečení jsou povinny plnit řadu úkolů uložených jim zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Právě s ohledem na časté dotazy OSVČ, které provozují fotovoltaické elektrárny, a na nepřesné informace poskytované ze strany různých subjektů, se pro tyto OSVČ uvádí základní informace o sociálním pojištění pro roky 2009 a 2010, které se týkají:

1. Oznamovací povinnosti

Začátek lhůty pro plnění některých povinností se váže na den zahájení samostatné výdělečné činnosti. Samotné získání oprávnění k tomuto výkonu, tedy udělení licence Energetickým regulačním úřadem pro podnikání v energetických odvětvích, nedělá z fyzické osoby automaticky OSVČ. Za den zahájení samostatné výdělečné činnosti se považuje den spuštění fotovoltaické elektrárny do provozu. Den zahájení činnosti je OSVČ povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen "OSSZ") na předepsaném tiskopisu, a to ve lhůtě do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž samostatnou výdělečnou činnost zahájila (zahájila-li činnost v květnu, do 8. června je povinna podat oznámení). Tato oznamovací povinnost OSVČ nevzniká, jestliže vykonává též jinou samostatnou výdělečnou činnost a je z toho důvodu jako OSVČ již evidována na OSSZ.

Oznamovací povinnosti OSVČ související se zahájením činnosti, jejím průběhem a ukončením jsou uvedeny v § 48 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2. Placení záloh na pojistné v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti

Od kalendářního měsíce, v němž OSVČ zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "zálohy na pojistné"), jestliže je její samostatná výdělečná činnost považována za hlavní samostatnou výdělečnou činnost (při zahájení činnosti v roce 2009 činila záloha 1 720 Kč měsíčně, při zahájení v roce 2010 činí záloha 1 731 Kč měsíčně). Zálohy na pojistné je OSVČ povinna platit v této výši až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok (dále jen "přehled"), v němž samostatnou výdělečnou činnost zahájila.

Jestliže samostatná výdělečná činnost je považována za vedlejší, zálohy na pojistné v kalendářním roce zahájení takové samostatné výdělečné činnosti OSVČ neplatí, a v následujícím roce je neplatí až do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž podala nebo měla podat přehled za kalendářní rok, v němž samostatnou výdělečnou činnost zahájila; předpokladem pro neplacení záloh v tomto období je, že po celou tuto dobu byla její samostatná výdělečná činnost vedlejší.

Samostatná výdělečná činnost se pro účely placení záloh na pojistné považuje za vedlejší, jestliže OSVČ:

• vykonává zaměstnání, které jí zakládá účast na nemocenském nebo jen na důchodovém pojištění,
• má nárok na výplatu invalidního důchodu (do 31. 12. 2009 se jednalo o výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu) nebo jí byl přiznán starobní důchod (včetně předčasného starobního důchodu),
• má nárok na rodičovský příspěvek,
• má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III nebo stupni IV, pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou,
• vykonává vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud není vojákem z povolání,
• je nezaopatřeným dítětem podle ustanovení § 20 odst. 3 písm. a) zákona o důchodovém pojištění (tzn., že je mladší 26 let a soustavně se připravuje studiem na budoucí povolání).

Podmínkou, aby některá z výše uvedených skutečností založila v kalendářním měsíci tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, je, že taková skutečnost musela v příslušném kalendářním měsíci trvat současně po celou dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti. K důvodům pro zařazení OSVČ mezi OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v jednotlivých kalendářních měsících příslušného kalendářního roku se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží, pokud bylo oznámení o trvání některého z nich učiněno nejpozději na přehledu za příslušný kalendářní rok a doloženo, má-li OSVČ takovou povinnost, nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl přehled podán. Jestliže OSVČ zahájila samostatnou výdělečnou činnost v roce 2009, v dubnu 2010 podá za rok 2009 přehled, přeje-li si být v roce 2009 považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, musí na přehledu vyplnit příslušné kolonky označující tento důvod a dobu jeho trvání. Nejpozději do konce května 2010 musí tento důvod doložit, pokud se doložení vyžaduje. OSVČ není povinna dokládat:

• zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění. Dokládat potvrzením zaměstnavatele ale musí:

- účast na nemocenském pojištění, je-li zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu (zpravidla je takovým zaměstnáním zaměstnání vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti),

- účast na důchodovém pojištění, jde-li o zaměstnání zakládající jen účast na důchodovém pojištění (jde o zaměstnání jednatelů a společníků s.r.o., komanditistů komanditních společností a v některých případech i členů družstva),

- účast na nemocenském pojištění, které provádí jiný orgán nemocenského pojištění, než ČSSZ (například Ministerstvo vnitra).

Informaci o tom, zda zaměstnání je zaměstnáním zakládajícím účast na nemocenském pojištění nebo je zaměstnáním malého rozsahu, anebo je zaměstnáním zakládajícím účast jen na důchodovém pojištění, získá OSVČ u svého zaměstnavatele. Zaměstnavatel je také povinen vydat na žádost OSVČ do 8 dnů od jejího obdržení potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byla jako zaměstnanec nemocensky nebo jen důchodově pojištěna;

• nárok na výplatu invalidního důchodu nebo přiznání starobního důchodu, pokud důchod vyplácí ČSSZ;
• nárok na rodičovský příspěvek;
• nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců a jejich plátcem byla OSSZ. (Jestliže plátcem těchto dávek byl v roce 2009 zaměstnavatel, musí OSVČ takovou skutečnost doložit potvrzením zaměstnavatele.)

Jestliže OSVČ na přehledu neuplatní důvod, pro který byla její samostatná výdělečná činnost vedlejší, nebo ho na tomto přehledu uplatní, ale včas ho nedoloží, je-li povinna ho dokládat, pak pro účely placení záloh na pojistné platí, že její samostatná výdělečná činnost byla v příslušném kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činností s povinností zálohy na pojistné v tomto roce platit.

3. Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok 2009

Každá OSVČ, která aspoň po část roku 2009 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna za rok 2009 předložit příslušné OSSZ na předepsaném tiskopisu přehled o svých příjmech a výdajích z takové činnosti (tedy přehled), a to ve lhůtě do:

• 30. dubna 2010, pokud jí nezpracovává daňové přiznání daňový poradce,
• 30. července 2010, pokud jí zpracovává daňové přiznání daňový poradce a tuto skutečnost OSVČ oznámila OSSZ nejpozději do 30. dubna 2010,
• do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání,
• do 2. srpna 2010, jestliže není povinna podávat daňové přiznání.

  4. Placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

  Ne každá OSVČ, která je povinna předložit přehled za rok 2009 příslušné OSSZ, musí za tento rok zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Toto pojistné (příspěvek) totiž musí zaplatit - a proto si také vypočítat jeho výši - jen ta OSVČ, která byla v roce 2009 účastna důchodového pojištění.

  Důchodového pojištění v kalendářním roce 2009 je účastna OSVČ vždy po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost.

  U OSVČ, jejíž samostatná výdělečná činnost byla vedlejší, závisí její účast na důchodovém pojištění na výši dosaženého příjmu (po odpočtu výdajů) z této samostatné výdělečné činnosti. Rozhodná částka příjmu pro účast na důchodovém pojištění pro rok 2009 činí 56 532 Kč, může však být nižší. Tato částka (56 532 Kč) platí pro OSVČ podnikající ve všech 12 měsících roku 2009; snižuje se o 1/12 (tj. o 4 711 Kč) za každý kalendářní měsíc, v němž nebyla OSVČ nebo v němž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ. Jestliže tedy OSVČ dosáhla rozhodné částky příjmu z výkonu samostatné výdělečné činnosti, je z ní důchodově pojištěna.

  5. Stanovení vyměřovacího základu

  Příjmem OSVČ ze samostatné výdělečné činnosti se rozumí tzv. daňový základ, který je definován v § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

  U OSVČ, jejíž jedinou samostatnou výdělečnou činností je činnost, z níž má příjmy od daně osvobozené, (není z této samostatné výdělečné činnosti povinna podat daňové přiznání), se za daňový základ považuje rozdíl mezi příjmy a výdaji z této samostatné výdělečné činnosti; tyto příjmy a výdaje se pro účely sociálního zabezpečení posuzují podle zákona o daních z příjmů.

  U OSVČ, která vykonává několik samostatných výdělečných činností a příjmy z některé z nich má osvobozeny od daně z příjmů (např. příjmy z provozování fotovoltaické elektrárny), je jejím daňovým základem součet "dílčích" daňových základů jak ze samostatné výdělečné činnosti, z níž příjmy jsou osvobozeny od daně z příjmů, tak z ostatních samostatných výdělečných činností, pro které je OSVČ povinna podat daňové přiznání. Daňovým základem z činnosti, z níž jsou příjmy od daně osvobozené, je rozdíl mezi příjmy a výdaji, z ostatních samostatných výdělečných činností je daňovým základem základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů.

  Podle zákona o daních z příjmů v případě více příjmů z podnikání je nutno u všech příjmů uplatňovat výdaje zároveň buď paušálem, nebo podle skutečnosti. To platí i v případě, kdy jeden z příjmů je příjmem od daně osvobozeným.

  Vede-li OSVČ účetnictví, považuje se za rozdíl mezi příjmy a výdaji výsledek hospodaření, a to v tom roce, za který se přehled podává.

  OSVČ, jejíž samostatná výdělečná činnost jí v roce 2009 založila účast na důchodovém pojištění, je povinna pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za tento rok zaplatit. Z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, tzn. z daňového základu, si určí vyměřovací základ nejméně ve výši 50 %.

  a) OSVČ, jejíž samostatná výdělečná činnost v roce 2009 byla výlučně hlavní samostatnou výdělečnou činností, musí porovnat vypočtený vyměřovací základ s tzv. absolutně minimálním vyměřovacím základem. Ten pro rok 2009 činí součin částky 5 889 Kč a počtu kalendářních měsíců roku 2009, v nichž byla hlavní samostatná výdělečná činnost vykonávána (do tohoto počtu měsíců se nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z pojištění OSVČ).

  Je-li částka tohoto absolutního minimálního vyměřovacího základu vyšší než vypočtený vyměřovací základ, je jejím minimálním vyměřovacím základem částka absolutního minimálního vyměřovacího základu. Jako vyměřovací základ pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 2009 si OSVČ může určit jakoukoliv částku mezi svým minimálním vyměřovacím základem a maximálním vyměřovacím základem (pro rok 2009 činí 1 130 640 Kč).

  b) OSVČ, jejíž samostatná výdělečná činnost v roce 2009 byla výlučně vedlejší samostatnou výdělečnou činností a založila účast na důchodovém pojištění, postupuje při určení vyměřovacího základu rovněž způsobem uvedeným výše v bodě 1, avšak s tím rozdílem, že pro stanovení svého absolutně minimálního vyměřovacího základu namísto částky 5 889 Kč použije částku 2 356 Kč.

  Jakmile si OSVČ určí svůj vyměřovací základ, vypočte z něj pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to tak, že částku vyměřovacího základu vynásobí koeficientem 0,292 (tj. 29,2 %). Jak částka pojistného, tak částka vyměřovacího základu se zaokrouhlují na celou korunu nahoru.

  Některé OSVČ budou v roce 2010 povinny zaplatit najednou celou výši pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 2009, jiné jen rozdíl mezi úhrnem záloh zaplacených na toto pojistné (příspěvek) a celou výší tohoto pojistného (příspěvku).

  V případě, kdy si OSVČ nebude vědět rady v oblasti svého důchodového pojištění nebo placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, může se obrátit na OSSZ v místě svého bydliště.

  6. Základní údaje rozhodujících částek pro účely důchodového pojištění OSVČ pro roky 2009 a 2010

  Roky	2009	2010
  Roční příjem (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti	56 532 Kč	56 901Kč
  Vyměřovací základ	aspoň 50 % daňového základu	aspoň 50 % daňového základu
  Minimální roční vyměřovací základ - z vedlejší samostatné výdělečné činnosti - z hlavní samostatné výdělečné činnosti	28 272 Kč 70 668 Kč	28 452 Kč 71 136 Kč
  Maximální vyměřovací základ	1 130 640 Kč	1 707 048 Kč
  Minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na DP - z vedlejší samostatné výdělečné činnosti - z hlavní samostatné výdělečné činnosti	2 356 Kč 5 889 Kč	2 371 Kč 5 928 Kč
  Výše pojistného na DP z vyměřovacího základu (výše záloh na pojistné z měsíčního vyměřovacího základu)	29,2 %	29,2 %