Plánovaná spalovna u Plzně značně sníží objem odpadu na skládkách

Plánovaná spalovna na skládce v Chotíkově u Plzně má pojmout až dvě třetiny ze 145.000 tun komunálního odpadu, které nyní ročně končí na skládkách v Plzeňském kraji. V regionu se přitom vyprodukuje ročně 246.000 tun odpadů a jejich objem trvale o jednotky procent roste. Vyplynulo to z první části studie systému nakládání s odpady v kraji, jejíž závěry představil dnes člen řídícího výboru projektu Vladimír Dlouhý (ODS).
"Studie po termických zkouškách uvádí, že výhřevnost komunálního odpadu je nadprůměrná, tedy o pětinu až 60 procent vyšší než u hnědého uhlí," dodal. Systém nakládání s odpady, jehož součástí bude spalovna, podporují některá města a obce i svozové firmy. Podle lídra plzeňské TOP 09 Ondřeje Ženíška ale hrozí, že kapacita spalovny bude předimenzována, a celá stavba tak předražena. Podle Dlouhého ale studie potvrdila, že v regionu je dostatečné množství odpadu, které by spalovna energeticky využila.

Plzeňská teplárenská jako stoprocentně městská firma požádá z operačního programu Životní prostředí o 30 až 40 procent nákladů stavby v květnu 2011. V programu je šest miliard korun a žádosti přijímá do června 2011. Peníze by mohl získat větší projekt v Karviné, který je v předstihu před plzeňským. Další tři spalovny v ČR mají zpoždění.

"Cílem a smyslem spalovny je udržet přijatelné ceny za likvidaci komunálních odpadů i po roce 2016. K tomu je ale klíčové získání dotace," uvedl Dlouhý. V kraji by se podle něj zlepšilo životní prostředí a Česko by navíc splnilo směrnice EU o snižování objemu odpadů ukládaných na skládky, který zatím kraj ani ČR nesplňují, tvrdí.

Plzeňský kraj, který je v třídění komunálního odpadu na druhém místě v ČR, už podle radního pro životní prostředí Petra Smutného ČSSD) nedokáže vytřídit o moc více. "Není rozumné zahrabávat odpad do země," dodal. Spalovna podle něj prodlouží životnost skládek a zlevní systém odpadového hospodářství. Směrnice EU i plány odpadového hospodářství ČR počítají s postupnou redukcí odpadů na skládkách, kde by se měl poplatek za tunu zvýšit ze současných zhruba 1000 korun na dvoj- až pětinásobek. Podle Smutného se zařízení typu spalovny bude muset výhledově v kraji vybudovat.

Vedoucí krajské expertní skupiny TOP 09 Tomáš Jílek ale tvrdí, že v této podobě projektu jde především o snahu na problematice odpadů v Plzni vydělat. "Celá věc má podle našeho názoru i další negativní souvislosti ve vztahu k plánované účelové privatizaci Plzeňské teplárenské, a.s. pod taktovkou stávajícího politického vedení města," sdělil.

Proti spalovně se opakovaně postavila Strana zelených, podle níž by tak nákladná stavba byla neefektivní. Spalovnu odmítají i dvě občanská sdružení. Jedno z nich už v Chotíkově iniciovalo referendum, v němž ale loni těsně zvítězili příznivci spalovny.

"V Plzeňském kraji se ročně vytřídí a předá k recyklaci 26.000 až 28.000 tun papíru, plastu, skla a nápojového kartonu," řekla ČTK Martina Vrbová z firmy EKO-KOM. Podle ní zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že pokud se postaví spalovna, nepřestane se třídit a firma bude do systému třídění nadále investovat.
Teplárna předala koncem července na krajský úřad podklady k posouzení vlivu stavby spalovny na životní prostředí (EIA). Uzávěrka připomínek je v úterý 17. srpna; zatím podle Dlouhého zásadní nepřišly. EIA se zpracovává pro objem do 95.000 tun odpadu ročně, což by nahradilo pětinu uhlí spalovaného v teplárně. Žádné zákonné limity zařízení nepřekračuje. "Zadali jsme výrazně tvrdé parametry, i když víme, že se tím stavba prodraží. Spalovnu ale nemáme jako byznys, i když nesmí být prodělečná," uvedl ředitel teplárny Tomáš Drápela.

Kvůli lepšímu informování veřejnosti zavedl investor webové stránky www.spalovna.info, kde je možné klást dotazy, diskusi přes Facebook a "klidnou vysvětlující kampaň".