zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zapomínáne na moře. Češi a oceán.

25.08.2010
Voda
Ekologické vzdělání a výchova
Geologie
Hydrogeologie
Klimatické změny
Zapomínáne na moře. Češi a oceán.

Nazýváme naši planetu hrdě Země a přitom tvoří pevná zem pouhých 29 % jejího povrchu. Kdyby ji navštívil cestovatel z jiné planety, zcela jistě by ji nazval Oceánem.

"Zájem o výzkum moří v 70. letech prakticky vyhasl. Vesmírné lety měly zkrátka silnější lobby. Velkoplošné zkoumání moří už nikoho nezajímalo, všichni chtěli do kosmu." Tohle prohlásila kosmonautka a akvanautka Peggy Whitsonová, která má jak mořské, tak oceánské zkušenosti. V kosmu pobyla přes 100 dní, pod hladinou moře, v podmořské laboratoři Aquarius, též. Kdyby to napsala jen Peggy, asi by si toho nikdo nevšiml, jenže podobné názory měli vrcholní představitelé světové vědy i politici, kteří financování vědy organizují. Do jisté míry byl tento povzdech oprávněný. Šedesátá léta, to byl J. Y. Cousteau se světem ticha a saturovanými podmořskými pobyty. Nepochybně šlo o skutečné mezníky ve vztahu člověka k oceánu.

Tehdy sdělovací prostředky informovaly s nadšením o pobytu badatelů v podmořských obydlích. Pro oceánografi i však znamenala šedesátá léta mnohem víc. Hlubokomořské organismy vynášely drapáky i sítě až z desetikilometrových hloubek, jiná plavidla s geologickými cíli byla vybavena jádrovnicemi, získávajícími jádra sedimentů i 20 m dlouhá. Celý svět obdivoval mapy dna oceánů s jejich 40 000 km dlouhým systémem středooceánských hřbetů, hlubokomořských rovin, podmořských příkopů i tisíce kilometrů dlouhých poruchových pásem. Nastoupil ne svět ticha, ale svět podmořských vulkánů, pohybujících se oceánských desek, svět turbiditních proudů. Do oceánů vyplul Glomar Challenger s programem vrtů. Desítky lodí najednou sledovaly do té doby dost záhadný systém Golfského proudu.

Že by všechny tyto aktivity ustaly v sedmdesátých letech na úkor kosmického výzkumu? To je opravdu jen zdání! Vrcholí plavby Glomar Challengeru, v letech 1977-1979 proběhl snad dosud nejmohutnější výzkum pod názvem Polymode, kdy desítky plavidel zkoumaly proudový systém v Atlantiku. Vztahy mezi oceánem a atmosférou byly předmětem zájmu programu PIGAN v roce 1979, kdy na hladině a nad hladinou sbíralo údaje na 5000 plavidel. Sedmdesátá léta znamenají též první překvapující nálezy horkých pramenů na oceánském dně s "podmořskými zahrádkami" dosud neznámých organismů. Na začátku sedmdesátých let začala i organizovaná československá účast na výzkumu oceánů. Podívejme se, co zajímavého se událo v oceánu od zmíněného nešťastného a vyloženě nepravdivého výroku Peggy Whitsonové. Z hlediska specializace se přikloníme spíše k neživé stránce oceánu, avšak v jeho prostředí je vše od atmosféry přes biosféru, mořské sedimenty a horniny pod mořským dnem dokonale navzájem propojeno.

Dále na:http://www.vtm.cz/clanek/zapominame-na-more

ZDROJ: Z.Kukal, www.vtm.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
10
10. 2017
10-12.10.2017 - Konference
Milovy - Sněžné
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí