Vědci: Snímky z družic pomáhají při humanitárních katastrofách
Při humanitárních katastrofách nebo k ochraně životního prostředí se budou čím dál víc využívat snímky z družic. Stále dokonalejší technika totiž umožňuje třeba sledovat ropu rozlitou v oceánu nebo tloušťku ledovců. Využití kosmických technologií pro sledování životního prostředí je jedním z témat mezinárodního astronautického kongresu (IAC 2010), na nějž se tento týden sjelo do Prahy na 2000 badatelů z celého světa.
"Družice fotí zemský povrch, ale ty senzory, které to fotí, to nesnímají jen ve viditelném spektru, ale i v jiných částech elektromagnetického spektra... třeba v infračerveném nebo ultrafialovém," sdělil ČTK Josef Šobra z České kosmické kanceláře s tím, že díky tomu snímky ukážou třeba rozložení oblačnosti nebo vlhkost půdy. S družicovými snímky se proto podle něj bude čím dál víc pracovat například při rozhodování o zemědělských dotacích.
Evropská kosmická agentura (ESA) už dálkový průzkum Země využívá také k zefektivnění pomoci při humanitárních katastrofách. "Když je třeba povodeň, tak ty snímky ukazují, kde je voda. Přes ten snímek se dá přeložit třeba mapová vrstva... a když si přes to přeložíte tu vrstvu, kde jsou zobrazené silnice a mosty, zjistíte, co je pod vodou, co není pod vodou, kam se ti záchranáři dostanou," popsal výhody snímkování Šobra. Tyto mapy využívá třeba i česká humanitární organizace Člověk v tísni nebo Světová zdravotnická organizace.
Do projektů ESA se zapojují i Češi, například firma Gisat takto pro zemědělské a ekologické účely zpracovala družicové snímky povodí Labe, Moravy, Odry a Plzeňského kraje. Na sérii snímků Prahy a Plzně jsou zase vidět změny v městské zástavbě a tyto údaje poslouží k územnímu plánování. Družicové snímky ale dokážou zaznamenat i změny v tloušťce ledovců, využívají se také v meteorologii nebo pro mapování gravitačního pole Země.
Využití kosmických technologií pro sledování životního prostředí je jedním z témat právě probíhajícího astronautického kongresu. Vědci z celého světa se ale v těchto dnech v pražském Kongresovém centru zabývají také průzkumem vesmíru nebo Mezinárodní kosmickou stanicí ISS. Na kongresu se představí také národní kosmické agentury - americká NASA, japonská JAXA a ruská ROSKOSMOS.
Kongres je jednou z největších kosmonautických událostí v Česku za poslední roky, Praha jej naposledy hostila v roce 1977. Součástí kongresu bude rovněž speciální sekce pro studenty a mladou generaci, představitele parlamentů, společný workshop OSN a Mezinárodní astronomické federace (IAF) a průmyslová výstava kosmonautiky.
Adéla Klimešová