Odstraňování škod po úniku kalu v Maďarsku potrvá nejméně rok

Pondělní protržení odkalovací nádrže u západomaďarské hliníkárny ve městě Ajka je doposud nejhorší ekologickou katastrofou v zemi. Havárie si vyžádala nejméně čtyři lidské životy a přes sto zraněných, dalších šest osob úřady nadále pohřešují. Odstraňování škod potrvá nejméně rok a bude stát stovky milionů korun, uvedl zpravodajský server BBC.

Nezvěstné, kterými jsou postarší lidé, hledají záchranáři v protichemických oblecích. Úřady se obávají, že zahynuli pod nánosy znečištěného bahna, které zde stále asi v metrové vrstvě leží. Pátrací čety se musejí kalem brodit a k hledání těl používat kovové pruty. Všichni nezvěstní i oběti jsou z vesnice Kolontár, která jako první stála až dvoumetrové vlně kalu v cestě.

Obyvatelům Kolontáru byl dnes ráno na několik hodin povolen návrat do domovů, aby si mohli vzít osobní věci. Vláda v oblasti vyhlásila stav ohrožení.

Na 500 pracovníků maďarského krizového centra, vojáci a experti z hliníkárenské společnosti MAL, které zařízení v Ajce patří, se nyní ze všech sil snaží zneutralizovat toxický červený kal. Ten se totiž dostal do řeky Marcal a do potoka Torna. Odtud by mohl proniknout až do Dunaje.

Nebezpečný materiál, který z nádrže vytekl, je žíravý, obsahuje těžké kovy, způsobuje chemické popáleniny a dráždí oči. Kal neobsahuje kyanid a není radioaktivní, jak první zprávy uváděly, řekl podle MTI šéf ochranného výboru Jenö Lasztovicza.

Místo zkázy ohraničuje všudypřítomná červenooranžová barva kalu. Z jímky ho vyteklo na milion kubických metrů a pronikl do pěti okolních vesnic a městeček. Nábytek a dokonce některá auta vlna odnesla až dva kilometry daleko. Zaplaveny byly stovky domů a zahrad. Podél břehů kontaminované řeky Marcal leží vyplavené mrtvé ryby.

"Nenacházím slova," okomentoval podle DPA situaci asi pětadvacetiletý muž. "Utíkal jsem na kostelní pahorek a musel jsem se dívat, jak mi povodeň lehce spolkla auto," dodal. Nikdy prý nezapomene na to, jaký "ničivý a bublající hluk" valící se kal vydával.

Zatím není jasné, co protržení hráze způsobilo. Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že prověří, zda hliníkárna neskladovala v laguně více kalu, než bylo povoleno. Nepříznivou roli také mohly sehrát nedávné vydatné deště.
Ekologická organizace Greenpeace ovšem vidí jasnou odpovědnost na hliníkárenské společnosti. MAL ale podle DPA jakoukoli odpovědnost odmítá a tvrdí, že červeného kalu se "nikdo nemusí bát", protože je "zcela neškodný".
Ekologové ale namítají, že kal se v zemině usadí a zpustoší tak zemědělské plochy. Vítr prý navíc může vysušený kal odvát až do patnáctikilometrové vzdálenosti. Ministerstvo životního prostředí se podle BBC domnívá, že v celé zasažené oblasti bude muset být odtěžena asi dvoucentimetrová vrstva půdy. Likvidace škod se zřejmě neobejde bez technické a finanční pomoci Evropské unie.

Neštěstí upoutalo pozornost na doposud stále nedostačující ochranu životního prostředí ve střední a východní Evropě, poznamenala DPA. Agentura v této souvislosti připomněla havárii z ledna 2000, kdy do řeky Tisy a jejího přítoku řeky Someš uniklo ze zlatého dolu u rumunského Baia Mare zhruba 100 tun kyanidu.