Čtvrtek, 28. března 2024

Solární rébus zatím ministři jen nakousli. Řešení bude po volbách

Drahý proud ze slunce. Boom solárních elektráren mají zaplatit všichni. Ale stále se neví, kdo zaplatí nejvíc a kolik bude elektřina stát

Solární rébus zatím ministři jen nakousli. Řešení bude po volbách

Původně mělo včerejší jednání vlády trvat hodinu. Nakonec se protáhlo na tři. Ministři ODS a TOP 09 se totiž tvrdě střetli nad návrhem, jak zabránit prudkému zdražení elektrické energie v příštím roce.

Jednání zahájil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS), který předložil svůj návrh na zavedení srážkové daně pro příjmy z prodeje elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách. V tu chvíli však ještě na jednání nebyl ministr financí Miroslav Kalousek, který se zdržel na jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Když však dorazil do Strakovy akademie, našel na stole dokument, kterým mu vláda ukládá připravit srážkovou daň pro příjmy z prodeje elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách. Přesně s tím však Kalousek nesouhlasil a už před včerejším jednáním vlády to dával hlasitě najevo.

V návrhu na řešení problému s prudkým zdražením elektřiny naopak chyběl Kalouskem prosazovaný prodej emisních povolenek. V tu chvíli se jednání vlády zadrhlo.

"Kalousek chtěl celý návrh shodit. Nakonec trvalo hodinu, než jsme se dohodli, že se na něčem musíme shodnout," uvedl nejmenovaný účastník včerejšího jednání. "Místy to bylo bouřlivé," popisuje lakonicky atmosféru včerejšího jednání další ministr.

V podtextu debaty bylo podle účastníků jednání cítit blížící se volby. Zástupci ODS se domnívají, že Kalouska zneklidnil jejich návrh, zavést srážkovou daň pro solární elektrárny, který by před voliči mohl vyvolat dojem, že problém s elektřinou vyřešila ODS.

Kalousek však trval na tom, aby se problém řešil v souladu s koaliční dohodou, v níž se uvádí, že prodávat se budou emisní povolenky včetně tzv. derogačních povolenek, což jsou ty, které mohou chudší státy Evropské unie včetně České republiky vyjmout z aukcí a rozdat zdarma. Objem těchto povolenek může dosáhnout až sedmdesáti procent a jejich cena se podle různých odhadů pohybuje v rozmezí od čtyřiceti do sta miliard korun.

Hádka se odsouvá

Vše nasvědčuje tomu, že i další jednání vlády o přesném složení mixu opatření zabraňujících prudkému zdražení elektrické energie bude velice bouřlivé. Kalousek totiž návrhu z dílny ODS vytýká, že srážková daň pro příjmy z prodeje elektrické energie vyrobené v solárních elektrárnách by měla platit jen v letech 2011 až 2013. Na včerejším zasedání vlády proto požadoval, aby se přijalo řešení, které se později nebude měnit. "Nechci to řešit salámovou metodou," řekl Kalousek.

Ostrá debata se však určitě povede i nad využitím emisních povolenek, z jejichž prodeje by se měla kompenzovat část příspěvku na obnovitelné zdroje energie, což je složka, která elektřinu nejvíce zdražuje.

Kdyby totiž vláda rozhodla, že derogační povolenky prodá, dolehlo by to nejvíce na státem ovládanou elektrárenskou společnost ČEZ. Podle předpokladů by totiž až sedmdesát procent těchto povolenek mělo připadnout právě firmě ČEZ, což převedeno na peníze může dělat třicet až sedmdesát miliard korun.

Nárok na derogační povolenky však mají také teplárny, což vyvolává otázku, zda bude chtít vláda riskovat eventuální zdražení tepla. O tom ostatně mluví i Kalousek. A jemně při tom pošťuchuje i ČEZ. "Už dříve jsem říkal, že je třeba rozlišit mezi výrobci tepla a elektřiny. Cena elektřiny nezohledňuje žádné investice a výrobce v České republice na ni nemá vliv, jak aspoň léta slýcháme," řekl Kalousek s narážkou na to, že ČEZ v posledních letech zdůvodňoval zdražování elektrické energie vývojem ceny na burze.

ODS Kalouskovu návrhu vytýká, že není využitelný hned od příštího roku, neboť nový povolenkový systém začne platit až od roku 2013. Kalousek však oponuje, že povolenky je možné prodat už dříve jako kontrakty na budoucí prodej. Na to ODS namítá, že v takovém případě by bylo možné povolenky prodat jen s diskontem a označuje takový krok za plýtvání.

Hlavní argument ODS proti kompenzaci příspěvku na obnovitelné zdroje energie výnosem z prodeje povolenek je to, že takto získané peníze by stačily jen na relativně krátkou dobu. Na kompenzace má jít totiž příští rok zhruba dvanáct miliard korun.

Shoda na poplatku

Jediné, na čem se ministři v Nečasově vládě bez problémů shodli, je zvýšení poplatku za vynětí pozemků pro solární elektrárny ze zemědělského půdního fondu. S tímto návrhem Kalousek souhlasí. Návrh bude zpracovávat ministerstvo životního prostředí tak, aby z poplatků stát získal tři miliardy korun.

Na dotacích pro obnovitelné zdroje energie se i tak budou po prvním lednu 2011 významně podílet české domácnosti a firmy. Bude je to však bolet jen tak, jak vláda uzná za snesitelné.


Otázky a odpovědi

Jak ovlivní rozmach solárních elektráren cenu elektřiny?

O kolik elektřina skutečně zdraží?
Ministři po včerejšku odhadují, že v případě domácností nejvýše o deset procent. Závisí to ale na tom, kolik solárních elektráren se stihne do konce roku zapojit: čím více, tím větší náklady na jejich dotování a tím větší tlak na růst ceny pro spotřebitele. Není vyloučeno, že dosavadní odhady byly přehnané a že zdražení se nakonec vejde do pěti procent.

Co se změní včerejším verdiktem vlády?
Dotování solárních elektráren neponesou plně jen spotřebitelé. Část peněz zaplatí skrze novou daň sami výrobci solární energie, jejichž byznys se díky propadu cen fotovoltaických panelů stal nečekaně výnosným. Část má zaplatit ČEZ a další výrobci elektřiny, kteří potřebují ke svému provozu povolenky CO2. Měli je dostat zdarma, ale vláda jim je chce nyní zpeněžit.

Proč právě solární energie spotřebuje tolik peněz?
Aby se čisté zdroje mohly vůbec rozvíjet, stát garantoval za jednu megawatthodinu ze slunce výkupní cenu 12,25 Kč. Výkupní ceny za elektřinu z jádra nebo uhlí jsou desetkrát nižší. Rozdíl se musí dotovat a současná debata se týká právě toho, z čeho se dotace zaplatí.

Cena elektřiny na burzách klesá, pocítí to spotřebitelé?
Cena takzvané silové elektřiny od začátku loňského roku klesla z 60 na 46,75 eur/MWh. Zlevnění by se mělo příští rok projevit i na konečné ceně, která se definitivně určí do konce roku. Zdražení způsobené dotacemi solárních elektráren se nakonec může alespoň z části tímto způsobem vykompenzovat.

Dvě hodiny navíc
Debata vlády o cenách elektřiny měla včera skončit kolem poledne, ale protáhla se
o dvě hodiny. Ministři ODS a TOP 09 se totiž opět dostali do sporu, každá ze stran navrhovala jiné řešení. Výsledkem je kompromis, ale ještě se neví, v jaké míře se jednotlivé návrhy využijí.


O kolik nakonec zdraží elektřina?

+ 5 až 10 %

Cena se bude odvíjet od počtu připojených solárních elektráren, ale také od tržních cen silové elektřiny na burze a také od toho, jak nakonec vláda rozdělí náklady na dotování solárních zdrojů.

Kdo solární boom zaplatí?

1. Spotřebitelé (8-20 miliard korun, v závislosti na počtu solárních elektráren a vývoji cen silové elektřiny) Firmy a domácnosti se budou na úhradě solárního boomu podílet menší měrou, než se dosud očekávalo, ale část nákladů ponesou - jednoduše tím, že stoupne koncová cena elektřiny. V ní je obsažen i poplatek za obnovitelné zdroje, mezi nimiž hrají právě solární elektrárny čím dál větší roli. Ministři slibují, že zdražení bude jednociferné, část nákladů se totiž včera rozhodli převést na výrobce. Proti zdražení může působit také pokles velkoobchodních tržních cen elektřiny na světových burzách.

2. Provozovatelé solárních elektráren (4-5 miliard korun ročně) Podle vládního návrhu by měli ze svých tržeb zaplatit srážkovou daň. Dvacet procent by platily elektrárny spuštěné do konce loňského roku, třicet procent ty novější. Další peníze zaplatí za vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu.

3. Energetické firmy (přes 50 miliard korun v letech 2013-20) Stát bude od energetických firem požadovat peníze za emisní povolenky, které jim chtěl původně věnovat zdarma, respektive za příslib investic do čistších zdrojů. Povolenky by měly snížit zisky energetických firem, v ceně by se neměly projevit (cena se tvoří na burze). Než se začne
s prodejem povolenek, měla by být odpovídající částka hrazena ze státního rozpočtu. Nejvíce, kolem 70 %, se na tomto opatření bude podílet ČEZ, jenž měl původně z bezplatných povolenek nejvíce profitovat.

Co podniká Evropa

Zdražení postihne i Němce, za elektřinu ze slunce zaplatí navíc 14 eur měsíčně

Německo
Německo od 1. října snížilo výkupní ceny z nově vybudovaných fotovoltaických instalací, bylo to už třetí letošní snížení. Země chce zamezit nekontrolovatelnému boomu solární energetiky, který z Německa učinil evropskou jedničku ve výrobě sluneční elektřiny. Vysoké garantované ceny zdražují proud pro spotřebitele, jen v příštím roce za něj zaplatí Němci minimálně o deset procent víc. Běžný spotřebitel tak zřejmě zaplatí za elektřinu měsíčně o 14 eur víc než letos.

Španělsko
Španělé jsou s výkonem fotovoltaických elektráren v Evropě na druhém místě. Legislativní revoluce tam přišla v roce 2008. Vláda tam reagovala na neúnosně prudký nárůst nových slunečních elektráren snížením výkupních cen solární energie a zavedením limitů na stavbu nových solárních elektráren. Výsledkem bylo, že investoři obrátili zájem do zahraničí, zejména Německa a Česka.

Francie
Solární energie se ve Francii dál rozvíjí, vzdor tomu, že vláda v návrhu rozpočtu pro příští rok omezila daňové úlevy. Domácnostem snížila z 50 na 25 procent úlevy na nákup solárních panelů, pro firmy podnikající v odvětví snížila daňové úlevy o 10 procent. Sektor se přesto rozvíjí. Už v příštím roce dosáhne podíl solární energie cílů, které byly stanoveny pro rok 2020.

Evropská unie
Boom solárních elektráren v Evropě odstartoval v roce 2003 ambiciózní plán EU na podporu výstavby solárních elektráren. Unie od té doby vynaložila 110 milionů eur, které získalo 30 projektů. V současné době nesměřují dotace na výstavbu fotovoltaických elektráren, ale spíš na vývoj v oblasti solární energie.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů