Třetihorní žraloci na Moravě

Území Čech a Moravy má z hlediska geologické stavby Evropy výjimečné postavení. Nachází se totiž v místě styku dvou různě starých geologických systémů - prvohorního Českého masivu a třetihorních Západních Karpat. Český masiv tvořil jižní okraj evropského kontinentu Laurasie a byl omýván mořem Tethys (nazváno bylo podle řecké bohyně vod).

V oblastech přibližně na východ od dnešních moravských úvalů ve směru od Znojma po Ostravu se tehdy rozléhalo širé moře. Jak se Laurasie a africko-arabská deska Gondwany přibližovaly, moře se postupně zužovalo. Tato kolize vyvolala horotvorné procesy, při nichž se za nepředstavitelných tlaků v zemské kůře přesouvaly obrovské masy hornin, které daly vznik pásemným pohořím od Atlasu přes Pyreneje, Apeniny, Alpy, Karpaty až po asijská pohoří od Kavkazu po Himálaj.

Tajemství žraločích zubů

Naše Karpaty ukrývají mnohá tajemství o životě v třetihorním moři, jehož pozůstatky ve fosilní podobě nacházíme na povrchu. Na četných lokalitách Ždánického lesa, Moravskoslezských Beskyd a Hostýnsko-vsetínské vrchoviny (tj. takzvaných flyšových Karpat) byly objeveny fosilie, k nimž patří např. nejstarší známé hlubinné ryby se světelnými orgány a mnoho dalších, pro nás exotických druhů (Vesmír 72, 662, 1993/12). Mezi nalézanými fosiliemi se vzácně objevují zbytky - většinou zuby - mnoha zajímavých žraločích druhů, např. žraloka šotka nebo dvacetimetrového žraločího predátora Carcharocles megalodon.

Fosilní žraločí zuby zaujaly už antické učence. Plinius starší (23-79 n. l.) je pokládal za zkamenělé lidské jazyky, které padaly z nebe při zatmění Měsíce. Ve středověku se používaly proti otravě jedem.

Legendami jsou žraloci opředeni dodnes. V těch, kdo je neznají, vzbuzují žraloci strach, zatímco oceánologové a znalci je obdivují. Setkáme se s nimi ve všech mořích a oceánech, od největších hloubek po mělčiny, a žijí dokonce i ve sladkých vodách.

Více o nich najdete na: http://www.vesmir.cz/clanek/zraloci-z-hlubin-karpatskych-pohori