Výhled nákladů na bydlení a energie

Drahá podpora fotovoltaiky

Růst fotovoltaiky je stimulovaný státní podporou zhruba dvanáct tisíc korun za megawatthodinu, vyprodukovanou do přenosové sítě. Úhrada nákladů se musí z něčeho čerpat. Původní plán byl získat prostředky zdaněním, které mělo sáhnout spotřebitelům bezprostředně do kapsy. Energetický regulační úřad odhadl očekávané zdražení elektřiny. Podle něj měla cenová hladina elektřiny stoupnout v domácnostech asi o 12 %, pro výrobní spotřebu podnikatelům o 17 % až 22 %. Lze vytvořit model, vyčíslit z toho růst nákladů na bydlení a inflaci celkem.

Žádný odhad však není neotřesitelný. Svaz průmyslu a dopravy např. předpokládá výkon solárních elektráren, který bude letos připojen do sítě, jinak. Prohlásil, že ceny elektřiny nestoupnou o více než pět procent a k opatřením není důvod.

Nicméně po odporu odborářů a podnikatelů a řadě jednání jsou očekávaná či slibovaná čísla růstu cen vlídnější. Vláda totiž zakotvila příspěvek na podporu fotovoltaiky skromněji, vydá méně, než kolik by si žádala připojená kapacita. Produkce elektřiny ve fotovoltaických zařízeních se zdaní 26 procenty.

Emisní povolenky dostanou krátkou uzdu, bude na ně uvalena darovací daň podle zásady, že nic není zadarmo. Podpora za megawatthodinu bude 370 Kč, ze státního rozpočtu pak bude třeba téměř 12 miliard Kč. Touto injekcí je podle Petra Nečase garantováno, "... že nárůst cen elektřiny jak pro průmysl, tak pro domácnosti nepřekročí 5,5 procenta". Věřme tedy vládě, že bez tohoto zásahu by místo současných 166 Kč bez DPH, které nyní platí domácnosti za 1000 kilowatů, plynulo z rodinného rozpočtu 582 Kč bez DPH a že vše spěje k lepšímu.

Kdo zaplatí "levnou" elektřinu?

Zdražení cen energií jako součásti bydlení může být mírnější, než se původně čekalo, pokus o řešení je jistě aktuální. Ale cenu za ochranný val ve výši asi 12 miliard Kč dříve či později bude muset někdo zaplatit.

Jak tedy dál? Jisté je, že domácnosti se budou snažit omezovat spotřebu, dále zateplovat. I panelové domy mohou být energeticky pasivní. Náklady na teplo a bydlení stoupají dlouhodobě a jejich vzestup bude přes opatření vlády nadále pokračovat. Je to tím, že energetické suroviny jsou stále vzácnější a podpora využívání biomasy a dalších obnovitelných zdrojů má své meze.

Ministr financí má představy, jak docílit s využitím emisních povolenek toho, aby elektřina bezprostředně nezdražila. V roce 2013 by stát firmám, distribuujícím energii, které by se zdražení musely zdržet, povinné výdaje na solární elektřinu vyplatil. Jedná se o částku 90 miliard korun. Návrh by znamenal, že náklady ČEZ či jiného podniku by stouply, zisky klesly. Povolenky jsou k dispozici ale až od roku 2014. I tak se jedná jen o odklad řešení, vzácnost energetických zdrojů nepomine.

Cena za bydlení

Výdaje na nájemné podle vybraných let rostou rychleji než ostatní složky spotřebního koše, zvyšuje se i podíl rodinných výdajů na bydlení. U domácností celkem náklady na bydlení stouply meziročně v roce 2008 o 15,1 %, rozdílně u zaměstnanců a důchodců. Tato diference zaznamenává setrvalý stav. Důchodcovské domácnosti jsou zdražováním zatěžovány, ale nemohou více do bydlení investovat, unikat výdajům a nejsou tedy nadějným zákazníkem na zateplení, jako jsou domácnosti zaměstnanecké.

Meziroční měření hovoří o krátkodobé situaci. Někdy vypovídá o okrajové vlnce vývoje a zakrývá jistě nechtěně vývoj dlouhodobý. Jestliže např. nějaká činnost byla v roce 2010 meziročně o 1 % vyšší než v roce 2009, ještě to neznamená okřívání po recesi, neboť v roce 2009 mohlo u pojednávaného úseku dojít k propadu proti roku 2008 o dvacet procent.

Na bydlení plynulo do roku 1989 tak devět procent výdajů, nyní pohlcuje střecha nad hlavou zhruba 25 % spotřeby domácností. Výdaje na bydlení léta rostou výrazněji než ceny ostatních potřeb.

O čem vypovídá index

Od prosince 1993 do prosince 2006, tedy během třinácti let, vzrostly výdaje na bydlení na index 347,2 k prosinci 1993, což je o 247,2 %, celková inflace za stejnou dobu stoupa o 84,7 %. Zajímavý je pohled na cenové indexy bydlení ve srovnání s inflací k prosinci 1999 za deset let.

V tabulce č. 3 sledujeme indexy cen na bydlení ve srovnání s celkovou inflací k prosinci 1999. I když náklady na bydlení jsou jen zlomkem celkových výdajů, cenová hladina má v prosinci 2000 stovku. Pokusili jsme se o odhad na přelomu let 2010 a 2011.

Bydlení zdraží v prosinci 2010, míněno k prosinci 1999, asi o 83,8 %, což je na index 183,8. Výdaje na elektřinu stoupnou zřejmě na index asi 222,2, tedy o plných 122,2 %. Celková inflace domácností možná dozná index 128,1, a vzroste od prosince 1999 do konce roku 2010 asi o 28,1 %.

Inflace v průměru nepřevýšila růst nominálních mezd. Tempo nákladů na bydlení předstihuje tedy hlavně celkovou inflaci, za jedenáct let zdražilo bydlení proti průměru inflace asi čtyřikrát. Ostatní složky výdajů musely zmírnit a budou i nadále tísněny růstem cen energií a bydlení.

Hrozba pro firmy

Indexy platí pro domácnosti, nikoliv pro firmy, na jejich spotřebu koš neboli indexní schéma neexistuje. Firmám, jejichž ROE (zlomek, finanční ukazatel ziskovosti) je nyní kolem nuly, může hrozit vlivem cen energií i při růžové variantě zhoršené podnikatelské prostředí. Malé stavební podniky by nemusely vždy obstát.

Navíc zvyšující se ceny elektřiny budou stát v roce 2012 v sousedství měnících se sazeb daní. Snížená DPH se zvedne v roce 2012 možná ze současných deseti procent na sedmnáct.

AUTOR: Mgr. Ing. Milan Cikánek

Tab. 1: Meziroční indexy spotřebitelských cen v domácnostech ČR celkem, výdaje na nájemné

2005 / 2008 / 2009
Průměrná míra inflace za rok v procentech: 1,9 / 6,3 / 1
Nájemné (průměr): 1,2 / 15,1 / 19,4
Čisté nájemné regulované: * / 22,2 / 27,6
Čisté nájemné tržní: * / 4,2 / 4,6
Elektřina: 4 / 9,5 / 11,4

Tab. 2: Indexy spotřebitelských cen a z toho indexy cen za bydlení zaměstnanců, tedy ekonomicky aktivní části populace, vše k prosinci 1993

OBD. / ISC celkem / Bydlení
12/94 / 110,3 / 129,5
12/95 / 118,1 / 129,5
12/00 / 159,3 / 257,2
12/03 / 167,8 / 301
12/06 / 184,7 / 347,2

Tab. 3: Indexy cen na bydlení ve srov. s celkovou inflací k 12/1999, odhad po opatřeních vlády proti zdražení energie

OBD. / ISC celkem / Bydlení / Elektřina
12/00 / 100 / 100 / 100
12/03 / 109,3 / 126,3 / 131,7
12/05 / 114,4 / 138,5 / 149,3
12/07 / 116,3 / 144,0 / 158,7
12/10 / 128,1 / 183,8 / 222,2
01/11 / 130,6 / 194,8 / 233,3