Od polínek ke štěpce: jak na pěstování topolů

Ceny štěpky pro energetické využití se v srpnu 2010 pohybovaly průměrně mezi 1100,- Kč až 1800,-Kč za tunu. Právě tato informace vedla mnohé pěstitele k dalšímu rozšiřování svých plantáží a přechodu "od polínek ke štěpce".

Pro úspěšnost záměru pěstování japonských topolů za účelem komerční výroby biomasy (komerční plochou je osázená plocha nad 5 hektarů) je nutné vyhotovit ekonomickou analýzu s rozborem faktorů ovlivňujících celkovou rentabilitu jako např.:

• - kvalita a cena sadebního materiálu pro založení plantáže
• - vzdálenost odběratele
• - poptávka a výkupní cena štěpky
• - pronájem či nákup zařízení pro zpracování
• - vhodnost pozemku

Kvalita a cena sadebního materiálu

Již při přípravě projektu pro komerční pěstování japonských topolů je nutné mít zajištěn dostatek kvalitního sadebního materiálu - v kalkulaci při zakládání plantáží je cena sadebního materiálu podstatným faktorem. Sadební materiál (řízky) je pěstován na reprodukčních plantážích oprávněných pěstitelů.
Reprodukční porosty - matečnice podléhají státnímu dozoru v podobě organizace SRS - Státní rostlinolékařské správy. Tato organizace kontroluje kvalitu a stav reprodukčních porostů. Dodavatelé sadebního materiálu pro konečného spotřebitele a obchodování s tímto reprodukčním materiálem podléhají registraci SRS.
Oprávněný pěstitel má přiděleno své číslo, toto číslo lze nalézt v centrálním registru a ověřit si pěstitele.

Vzdálenost odběratele

Cena energetické štěpky závisí přímou úměrou na vzdálenosti, na kterou je štěpka dopravována. K tomuto faktoru se vztahuje i cena a možnost uskladnění či případné dosušení. Nezřídka lze plantáž prodat tzv. "nastojato",kdy náklady na sklizeň a přepravu přechází na odběratele. Obchod se uskuteční přímo mezi vzrostlými japonskými topoly.

Poptávka a výkupní cena štěpky

Směrnice pro Českou republiku stanoví 13% výroby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. To odpovídá růstu výroby elektřiny z biomasy 2,5 krát a výrobě tepla 1,4 krát.
Například zájem ČEZ o nákup 135 tisíc tun biomasy (surová hmotnost) v minulém roce způsobil regionálně nárůst cen dřevní štěpky až o 40%!

ČEZ však není zdaleka jediným odběratelem. K dalším patří menší regionální zdroje - obecní a podnikové výtopny a kotelny do 10-15 MW výkonu. Z ekologického a ekonomického hlediska je efektivnější spalování štěpky pro výrobu tepla nebo kogeneraci (teplo+elektřina) v lokálních podnicích, kdy je dosahováno příznivější bilance uhlíkové stopy.

Opravdovým velkopěstitelům se nabízí možnost nabídnout svou produkci na mezinárodním on-line tržišti www.fordaq.com sdružujícím nabídky a poptávky producentů v oblasti zpracování dřeva a výroby produktů na bázi dřeva.

Pronájem či nákup zařízení pro zpracování

V portfoliu mnoha českých i zahjraničních firem jsou produkty a technologie obsahující kompletní program pro výmladkové plantáže. Je na každém pěstiteli a velikosti jeho plantáží, zda se rozhodne pro nákup či pronájem potřebných zařízení. Tato investice musí být zohledněna zejména oproti požadavkům odběratele biomasy.

Vhodnost pozemku

Pro úspěšnost komerčního pěstování je důležitým faktorem bonita ploch budoucích plantáží. Jednoduchou teoretickou metodou se jeví určování dle BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka (pětimístný číselný kód vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení).V katastru nemovitostí je BPEJ uveden u každé zemědělské parcely.

Dále se provádí typologie půdy - buď rozborem půdy, nebo osobním posouzením odborníka.Ten určí vlastnosti půdy dle rostlin, které na pozemku rostou. Z důvodů nemalých investic do plantáží pro komerční pěstování japonských topolů je nutné analýzu pozemků svěřit do rukou akreditovaného projektanta.

Závěrem lze konstatovat, že důsledné využívání vhodných pozemků pro komerční pěstování japonských topolů a následná výroba biomasy- energetické štěpky pro potřeby místní energetiky neznamená nebezpečí devastace stávajících přírodních zdrojů, ale naopak vytváří předpoklady pro jejich lepší využívání.

Autor a zdroj:
Adam Hovorka
www.ceskakrajina.cz
www.komorapestitelubiomasy.cz