Čtvrtek, 28. března 2024

Petr Rafaj: Kartelové dohody okrádají stát i obce

Antimonopolní úřad spouští novou strategii při boji proti manipulacím soutěží o veřejné zakázky a předražování kontraktů placených státem či obcemi.

Petr Rafaj: Kartelové dohody okrádají stát i obce

Chce cíleně odhalovat kartelové dohody firem vstupujících do tendrů - takzvaný bid-rigging. Zatím tu řeší první velký případ. Podezřívají firmy SITA CZ, A. S. A. a van Gansewinkel, že se dohodly na koordinovaném postupu při soutěži o miliardový kontrakt pro město Brno. A že se společně pokusily ze soutěže vyšachovat dalšího konkurenta. "Jde o nejnebezpečnější praktiky při veřejných soutěžích," říká předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj.

HN: Čím je případ firem SITA CZ, . A. S. A. a van Gansewinkel výjimečný?

Jde o první vážné podezření na kartel v oblasti veřejných zakázek, takzvaný bid-rigging. Jde zatím jen o podezření, ještě v té oblasti nemáme rozhodnutí, vedeme s nimi správní řízení. Šetřili jsme to na podnět účastníků té soutěže, dospěli jsme k názoru, že chování těch firem má všechny prvky dohody v oblasti veřejných zakázek. Provedli jsme u nich kontrolu, a to podezření se nám prokázalo. Navíc pravděpodobně budeme mít podezření na další zakázané dohody stejných firem v dalších soutěžích. A máme důkazy, že jsou v tom zapleteny další firmy. Takže najednou máme celý řetěz případů.

HN: Je to tak, že velké firmy, které poskytují služby v odpadovém hospodářství městům a obcím, jsou domluveny, rozdělily si trh a místo, aby si konkurovaly, samy určují ceny a drží je zbytečně vysoko?

Nemáme důkazy. Ale máme vážné podezření, že v této oblasti opravdu funguje mnoho dohod.

HN: Totéž se říká o stavebnictví či IT. Zdá se, že velcí hráči mají trh rozdělený a úřady proti těmto praktikám ani moc nebojují... Dnes je velká snaha bojovat proti korupci ve veřejných zakázkách. Ale vytváření kartelů u soutěží se kromě našeho úřadu nikdo nechytá. Přitom čísla ze zahraničí říkají, že když v tendrech takové kartely vznikají, ztrácí se tam minimálně 20 procent veřejných financí, které jsou pro zakázku určeny. A přibližně kolem 50 procent zakázek je těmito kartely ohroženo. To jsou výpočty, jež mají naši zahraniční kolegové, kteří v oboru už delší dobu pracují. Pak dojdete k závěru, že u nás může jít o ztráty v řádu desítek miliard. Je to ta nejnebezpečnější praktika v soutěžích o veřejné zakázky.

HN: Jak jste na případ odpadářských firem přišli?

Na veřejnou zakázku vypsanou městem Brno přišla stížnost, že byl při soutěži porušen zákon o zakázkách. Stížnost přišla od zájemců o tu zakázku. Jde o velké peníze, objem kontraktu je asi miliarda korun. My jsme si vyžádali dokumentaci, došli jsme k podezření, že by mohlo jít o kartel. Naše ekonomicko-analytické oddělení zpracovalo posudek, který podezření potvrzoval. Pak naše oddělení hospodářské soutěže udělalo kontrolu v daných firmách a zjistilo skutečný stav. Osvědčilo se nám, že se u nás vytvořilo ekonomicko-analytické oddělení, takže jsme schopni si rychle předávat informace, v tichosti a v klidu účinně a rychle zasáhnout. Takové případy jsou dobrou odpovědí na diskuze o tom, zda má být náš úřad dělen, nebo spojen s nějakým jiným úřadem. Kdyby k tomu došlo, mohla by být snížena akčnost ÚOHS.

HN: Jak konkrétně se hráči kvůli brněnskému kontraktu domlouvali?

Správní řízení běží, je tu stav utajení, nemohu o podrobnostech otevřeně mluvit. Ale máme na to administrativní důkazy.

HN: Jak se liší kartelová dohoda od běžných kontaktů šéfů firem, které se pohybují na stejném trhu, jejichž manažeři se spolu někdy stýkají a baví o práci?

Kartelová dohoda je dohoda firem o tom, jak si rozdělí trh a jak na něm budou pracovat. Kartelová dohoda ve veřejných zakázkách je dohoda o tom, jak soutěž o zakázku dopadne. Sejdou se tři firmy, které si řeknou - je tu tato soutěž, my tři se zúčastníme, ty vyhraješ, navýšíš si cenu o tolik a tolik procent a my tři si rozdělíme zisk vzniklý tím navýšením. Pokud do soutěže takto jdou, není zadavatel schopen s tím nic udělat. Dokonce si může myslet, že vysoutěžil férovou cenu, ale ve skutečnosti je okraden.

HN: Jak se dají tyto dohody dokázat? Těžko se o manipulaci tendru sepíše smlouva.

Je velice složité tyto dohody dokazovat. Při podezření provádíme místní šetření. Důkazem bývá e-mailová pošta, kontakty mezi zástupci firem, zmínky o přípravě nabídek do soutěže a podobně. Upřímně, nerad bych o důkazech podrobně mluvil, dal bych firmám návod.

HN: Takže se kartel dá dokázat, i když o něm není písemný záznam - stačí nepřímé důkazy?

Například. Pomáhají také ekonomické rozbory. Problém našeho úřadu je, že trpíme akutním nedostatkem lidí. Přímá kontrolní činnost je omezena na minimum až nulu, máme potíže stíhat alespoň běžící správní řízení a řešit podněty. Jen pro ilustraci: proti roku 2008 se v oblasti veřejných zakázek zvýšil počet případů, jež řešíme, o 127 procent při stejném počtu lidí.

HN: Čím to je, že případů tak přibývá?

Zvedla to krize. Je vyšší konkurence, každý má snahu získat zakázku. A řada firem si říká - když tu zakázku nezískám já, budu proces aspoň blokovat stížnostmi, abych se k tomu dostal jinak.

Vy novináři jste do mne rýpali, když jsem řekl, že firmy, které se účastní veřejných soutěží, by neměly mít možnost podávat na náš úřad podněty bezplatně, protože neodůvodněnými podněty a zdržováním mohou vydírat. A tento stav tu je. Evropské soutěžní úřady na to v mnoha případech reagovaly automatickým zvýšením počtu lidí. V době krize a úspor mnohé evropské úřady zvedaly počet lidí na odborech veřejných zakázek, protože sporných případů přibývá. My trpíme akutním nedostatek lidí a snažíme se stíhat to nejnutnější.

HN: ÚOHS už dřív odhalil kartelové dohody. Ne sice v tendrech o veřejné zakázky, ale šlo o koordinovaný postup hráčů na trhu, kteří díky dohodám drží vysoko ceny. Často ale pak u soudů vaše důkazy neobstojí.

Dokazování kartelů je složité. Nemáme policejní pravomoci. Naše rozhodnutí často končí u soudu, kde jsme v roli vyšetřovatele a hájíme své vyšetřovací postupy, nejsme v roli žalobce. Postižené firmy přinášejí vlastní dokumenty a stává se, že co znalecký posudek, to jiný názor. Taky je obtížné stanovit relevantní trh. Je jím Česká republika? Nebo střední Evropa? Často argumentujeme ekonomickými propočty, analýzami - není to tak, že bychom jako důkaz mohli předložit otisk prstu nebo něčí DNA. Prostě se někdy stává, že u soudu naše stanovisko neobstojí.

HN: Jaká je ve světě úspěšnost antimonopolních úřadů a jak jste na tom v mezinárodním srovnání vy?

Říká se, že když má úřad u soudů více než padesátiprocentní úspěšnost, je úspěšný. A naše úspěšnost je kolem 60 procent vyhraných soudních sporů, v oblasti hospodářské soutěže se blížíme sedmdesáti procentům.

HN: Budete se vyhledávání kartelů věnovat častěji?

Určitě. I když boj proti kartelům není vysloveně uveden v národní strategii pro boj s korupcí, myslím, že tam patří a měla by to být jedna ze stěžejních věcí, jak uchránit veřejné finance a ozdravit veřejné zakázky.

HN: Máte rozpracované další podobné případy?

Ano, několik. Zatím jde skoro vždycky o šetření na podnět účastníků soutěží, zadavatelé se na nás s těmito podezřeními zatím prakticky neobracejí. Ale my teď rámci evropského projektu chystáme velké školení zadavatelů veřejných zakázek, chceme udělat školení prakticky v každém kraji a budeme vysvětlovat, jak poznat bid-rigging, jak o tom dávat na náš úřad informace a jak spolupracovat při vyšetřování - protože je důležité, nezpůsobit kolem případu humbuk a nechat dost času a klidu na prošetření.

HN: Co jsou varovné signály, jež ukazují, že se do jejich soutěže hlásí firmy spojené kartelovou dohodou?

Signálů je řada. Prvním je cena. Je podezřelé, když u zakázky třeba za 10 milionů jsou rozdíly v ceně mezi soutěžiteli třeba jen milion. Zájemci jsou v cenách, v zárukách, v době plnění krásně seřazení, ten nejlepší je nejlepší ve všem a nejhorší je zase nejhorší ve všem. Působí to uměle, nepřirozeně.

Další věcí může být obdobné oceňování jednotlivých položek, protože se v těchto případech stává, že firma, která má zakázku vyhrát, udělá rozpočty všem ostatním a pak jsou v dokumentaci stejné chyby, stejné znaky. Někdy do soutěže přijdou nabídky od různých konkurentů na stejném papíře, dokumenty mají stejný styl.

HN: Ale to přece musí každého úředníka trknout, ne? Pokud na to nereagují, není to tím, že přistupují na hru s účastníky kartelu zcela vědomě a nejspíš mají ze zisku z přemrštěné ceny sami prospěch?

To nejsem schopen posoudit, protože s touto problematikou se v České republice do loňského roku nepracovalo. Když jsme začali řešit kartel oněch tří odpadářských firem, tak nám ředitelé říkali: Tohle přece není nepovolený kartel! Nikdo nám nemůže zakazovat, abychom zkoordinovali přípravu na veřejnou zakázku! Dva z nich tvrdili, že neporušili žádný zákon, tak o co nám jde. Jde o právní chápání lidí, musíme jim říci, že tento postup je špatný, musíme jim říci, že tady se přichází o velké peníze a je třeba se tomu věnovat.

HN: Boj proti nim chcete zapracovat do návrhu vládní protikorupční strategie. Budete na to požadovat zvláštní rozpočet, navýšení prostředků?

Budeme návrh předkládat zatím bez ohledu na personální stav našeho úřadu. Teď pracujeme na propočtech, o kolik víc nás to zatíží. Prozatímní analýzy ukazují, že například jen kvůli snížení finančního limitu stavebních zakázek, při němž je třeba vypisovat veřejné výběrové řízení, ze šesti na jeden milion korun, bychom na odboru veřejných zakázek potřebovali na pokrytí zvýšené agendy trojnásobný počet lidí. Tyto propočty analyzujeme, vlastní odhady dělá zároveň společnost Ernst & Young a ministerstvo pro místní rozvoj. Propočty pak porovnáme a uvidíme, o kolik lidí budeme muset stavy navýšit.

20 procent
Podle zahraničních zkušeností se kvůli kartelům při veřejných zakázkách prodražují tyto kontrakty až o pětinu.

200 miliónů
Pokuta pro firmy A.S.A., van Gansewinkel a SITA, které koordinovaly postup při tendru o zakázku na služby pro Brno, může dosáhnout 150 - 200 milionů Kč.

Profil
Petr Rafaj 49
Vystudoval VŠB v Ostravě. Začínal jako stavbyvedoucí. Od roku 1997 je členem ČSSD, byl místostarostou Frýdku-Místku a poslancem. V čele anti-monopolního úřadu je od roku 2009.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů