Kritici těžebních tendrů Lesů ČR je chtějí pro místní dřevaře
Dřevěná kniha, což je koncepce hospodaření ve státních lesích od roku 2012, pomíjí podle jejích oponentů ekologický rozměr nakládání s lesy. Neřeší ani možné negativní sociální důsledky systému plánovaných velkých tendrů na těžbu dřeva pro místní dřevaře. Tyto výtky by podle oponentů Dřevěné knihy měl státní podnik Lesy ČR zohlednit alespoň v podmínkách tendrů, požadovali na dnešním veřejném slyšení ke koncepci v sídle Senátu.
Předseda pořádající senátní komise pro rozvoj venkova Petr Šilar (KDU-ČSL) slíbil námitky prosazovat ve formě doporučení pro ministerstvo zemědělství a státní podnik Lesy ČR. "Doufám, že nezapadnou pod stůl a budou ještě předmětem dalšího jednání," uvedl Šilar. Podle něj by ztráta možnosti malých živnostníků získat zakázky v Lesích ČR vedla ke zvýšení nezaměstnanosti na venkově, zvláště v pohraničních oblastech.
Náměstek ministra zemědělství Jiří Novák uvedl, že ekologický faktor bude zohledněn v zásadách státní lesnické politiky, které jsou připravovány s ministerstvem životního prostředí. Novák souhlasil s kritiky v tom, že se drobní dodavatelé lesnických prací v minulosti stali určitými vazaly velkých firem. Vzhledem ke střednědobému charakteru chystaných tendrů se ale domnívá, že jejich vítěz bude dávat přednost lesníkům v místě před těmi dodanými agenturami.
Například předseda Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR Petr Pražan nicméně požadoval, aby na to bylo pamatováno při vypisování podmínek výběrových řízení. Předseda Sdružení živnostníků v lesním hospodářství Petr Šubert navrhoval, aby zakázky byly dostupné i pro malé subjekty, na které by jinak zbyla nelukrativní těžba na kopcích a podmáčených místech.
Nejdále šel ve své kritice Dřevěné knihy a poměrů v Lesích ČR šéf Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů Zdeněk Valný. Tendry podle něj budou netransparentní, drtivou většinu tendrů prý ovládne kartelová skupina osmi těžebně-obchodních firem a koncepce údajně umožní "organizované okrádání státu".
Děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendlovy univerzity v Brně Petr Horáček doporučil, aby státní kontroly plnění podmínek tendrů byly doplněny o nezávislý komplexní lesnický audit, který by měl provádět například Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Tento ústav bude podle Nováka shromažďovat dosud chybějící mikroekonomické informace v lesnictví tak, aby byly dostupné pro budoucí koncepční rozhodnutí.
Samotnou koncepci vláda počátkem února vzala na vědomí. Dřevěná kniha počítá s každoročním vypisováním pětiletých tendrů na těžbu ve státních lesích s tím, že se budou konat vždy jen na pětině území. Původní návrh počítal s desetiletými tendry na desetině území. Tendry mají mít podobu takzvaných komplexních zakázek. Jejich vítězové mají provádět jak pěstební práce, tak dřevo těžit a dále jej sami i prodávat. Pětinu vytěženého dřeva ovšem budou muset nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele. Ti mají navíc dostat možnost těžit na desetině území.