Silničáři šetří. Chtějí, aby si lidé připláceli za výměnu protihlukových oken

"Výměnou oken často velmi výrazně zhodnocujeme nemovitost vlastníkovi za státní peníze. Jsme poslední zemí v Evropě, kde se na výměně oken nepodílí majitel nemovitosti," tvrdí mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. Podle údajů ředitelství přispívají obyvatelé ostatních evropských zemí na výměnu oken 20 až 50 procenty jejich ceny. Pokud by návrh ŘSD prošel, lidé by vydali ze svého i několik tisíc a stát by ušetřil miliardy.

Zásah do vlastnického práva

Příplatky za okna by však vyžadovaly změnu legislativy, kterou nebude lehké prosadit. Organizacím, které se zabývají bojem proti hluku, se nápad příliš nelíbí.

"Dalo by se to pochopit u novostaveb. Pokud si lidé staví dům v hlukově zatíženém území, měli by počítat, že náklady ponesou. Když se však hluk zvýšil kvůli dopravě u stávajících domů, náklady má nést stát, protože de facto zasáhl do vlastnického práva majitelů. Ti nemohou domy kvůli hluku plnohodnotně využívat," míní Pavel Doucha z Ekologického právního servisu.

Okna dávají silničáři tam, kde není možné stavět protihlukové valy nebo stěny. Aby lidé na výměnu nových za staré dosáhli, musí jim nejprve změřit hladinu hluku hygienici. Ti pak uloží správci silnice, aby problém napravil. Hygienici mohou ale také udělit silničářům dočasnou výjimku nebo pokutu. K sankcím přitom podle ŘSD sahají čím dál častěji. Ředitelství silnic přiznává, že na pokutách platí každý rok statisíce korun.

"Jsou to sice vzhledem k objemu našeho rozpočtu spíše nižší částky, ale pálí nás to, protože se za čas nasčítají," komentuje ředitel odboru výstavby ŘSD Poruba.

V posledních třech letech dává Ředitelství silnic a dálnic na boj s hlukem 2,5 miliardy ročně. Například v Plzni se výměna týkala 3 400 oken v 252 budovách a stála 40 milionů. Letos bude mít ŘSD peněz méně, ale přesnou sumu zatím nezná.

Změna limitu hluku

Kromě spoluúčasti na placení nových oken by silničářům také pomohlo zvýšení limitů nočního venkovního hluku z dopravy. Ministerstvo zdravotnictví přišlo s tím, že by se noční venkovní limit mohl zvýšit z 50 na 55 decibelů (denní by zůstal na 60 decibelech, u silnic postavených do roku 2000 je to 70 decibelů). K tomu je ovšem důležité dodat, že intenzita hluku se počítá na logaritmické stupnici. Zjednodušeně lze říci, že nárůst hlučnosti o tři decibely znamená dvojnásobný hluk a nárůst hlučnosti o 10 decibelů již představuje desetinásobek původního hluku.

O případné změně by měla rozhodovat vláda. Lidé postižení hlukem se však proti novým limitům bouří. Například obyvatelé u nově postavené části Pražského okruhu by pak přišli o nárok na protihlukové úpravy.

Údaje ŘSD říkají, že 8 procent obyvatel je zasaženo denním hlukem nad 70 decibelů, který má podle zdravotníků trvalé negativní účinky na zdraví. "Pokud by se limity neměnily, museli bychom vydat desítky miliard a výměna oken by trvala desítky let. Pokud by se naopak normy zpřísnily třeba o 2 decibely, byly by náklady oproti dnešku dvojnásobné," dodala mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Vápeníková.

AUTOR: Petr Weikert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz