Zpravodajství z veletrhu WATENVI

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK ČR) zásobuje 9,5 milionu obyvatel ČR pitnou vodou a následovně ji čistí pro více než 8,5 milionu lidí. U příležitosti slavnostního zahájení mezinárodního vodohospodářského a ekologického veletrhu WATENVI v pavilonu P to řekl předseda představenstva SOVAK ČR František Barák.

WATENVI tvoří Mezinárodní vodohospodářská výstava Vodovody-kanalizace, jejímž pořadatelem je SOVAK ČR a Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Envibrno. "Dohodli jsme se, že počínaje letošním rokem bude ukončena roční perioda konání těchto veletrhů a další se uskuteční až za dva roky, tedy v roce 2013. Vážím si všech vystavovatelů, kteří se rozhodli pro letošní účast. Chceme totiž ukázat a současně se pochlubit se vším, co znamená výroba, dodávka pitné vody a její následné odkanalizování a vyčistění a vrácení zpět do přírody," řekl Barák. Podle něho je tento obor malý a pro většinu spotřebitelů a občanů neviditelný. Vzpomenou si na vodohospodáře pouze v případě, že jim z kohoutku neteče pitná voda nebo mají ucpanou kanalizaci. "Přejeme si, aby těchto nepříjemných okamžiků bylo co nejméně. Proto chceme všem ukázat, jak v těchto složitých situacích je komplikovaná výroba a dodávka pitné vody tak, aby byla k dispozici kdykoliv," doplnil.

Předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR Miroslav Nováček připomněl, že svaz je spojujícím článkem mezi malou a velkou vodou, neboť sdružuje významné firmy z hlediska výroby pitné vody, čištění odpadních vod, ale též společnosti a státní podniky Povodí a konzultační firmy, které se podílejí na rozvoji vodního hospodářství ČR. "Na veletrhu vystavují nejvýznamnější společnosti a firmy z této oblasti a zároveň operátoři na vodohospodářském trhu. Jsem přesvědčen, že tato prestižní akce splňuje charakter, který my, jako vodohospodáři, očekáváme. Tedy od prezentace našeho oboru pro odbornou, ale i laickou veřejnost. Chtěl bych vzpomenout také na zpracování odpadů, kde se především jedná o problematiku, která souvisí s naším oborem," doplnil Nováček.

"Nastala změna správy malých vodních toků. K 1. lednu 2011 proběhla transformace Zemědělské vodohospodářské správy. Převedením správy malých vodních toků do státních podniků Povodí a Lesů ČR přineslo změnu správy asi 50 000 kilometrů drobných toků, potoků a bystřin. Cílem tohoto procesu je zvýšení integrace správy vodních zdrojů a zkvalitnění péče o tyto toky. Naše správa však zůstává zachována pouze s omezeným časovým mandátem do konce letošního roku jako správce staveb k hospodářským melioracím zemědělských pozemků ve vlastnictví státu, které nejsou v přímé souvislosti s činností státních podniků Povodí a Lesů ČR," řekl náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík.

Ve svém projevu se dotkl i problematiky povodní. Uvedl, že loni lidé pocítili ničivou sílu záplav při dvou povodňových vlnách na různých místech naší republiky. "Chtěl bych poděkovat všem, kteří přispěli ke zmírnění následků a odstraňování škod, ale též k výstavbě protipovodňové prevence. Poslední roky nám opět tvrdě ukázaly, že musíme být na povodňové situace připraveni. Druhá etapa prevence před povodněmi ministerstva zemědělství již úspěšně probíhá a již nyní zahajujeme přípravu třetí etapy. Předpokládá se, že začne v roce 2013. V této fázi by měly být aplikovány kombinace technických a přírodě blízkých opatření," uvedl Kendík. Hovořil i o zásobování obyvatelstva pitnou vodou a také její odkanalizování. Konstatoval, že máme velký podíl obyvatelstva napojených na vodovodní síť (téměř 92 procent) a také v oblasti napojení na kanalizaci a následně čištění odpadních vod. Právě v této oblasti je situace velmi dobrá. "I tam jsou však oblasti, kterým se musí věnovat zvýšená pozornost. Jde zejména o menší obce, kde není úroveň napojení na tuto infrastrukturu zdaleka ideální," dodal.

Eduard Muřický, ředitel odboru strategií a trendů MPO řekl, že technologiím pro ochranu a tvorbu životního prostředí se dostává stále větší prestiže, a to nejen u nás, ale i v Evropě. "Naše ministerstvo je připraveno i nadále podporovat environmentální a inovativní technologie v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, a to zejména se zaměřením na malé a střední podnikatele. Chtěl bych zdůraznit oblast výzkumu a vývoje, která je podprována naším rezortem prostřednictvím programu TIP. Za měsíc se bude vyhlašovat další výzva za půl miliardy korun," konstatoval Muřický. Dodal, že suroviny a energetická bezpečnost patří ke klíčovým oblastem, jež zajišťuje konkurenceschopnost České republiky do budoucna. Proto nedávno vláda vytvořila Radu pro energetickou a surovinovou strategii. Tato problematika přímo souvisí s oblastí ochrany životního prostředí a s využíváním druhotných zdrojů. Hlavním cílem bude vytvoření energetické a surovinové politiky, která se stane prevencí státu před hrozbou vzniku kritických situací.

Už od roku 1999 probíhá v ČR reforma veřejné zprávy, která je rozdělena do několika etap. Současná etapa je zaměřená na zefektivnění fungování veřejné zprávy jako celku. To se také týká výdajů na ochranu životního prostředí. Výdaje totiž odráží nejen úroveň ekonomického rozvoje dané země, ale i účinnost legislativních předpisů souvisejících s environmentálními výdaji. Tomuto tématu byla věnována přednáška "Výdaje obcí do oblasti ochrany vod a faktory pro měření jejich efektivnosti" na mezinárodní konferenci Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni, která se uskutečnila v rámci veletrhu WATENVI.

Výdaje na ochranu životního prostředí jsou alokovány státní správou, samosprávou a ostatní veřejnou správou. Veřejné výdaje na environmentální ochranu mají od roku 1997 rostoucí trend, který vychází zejména ze zvyšujících se prostředků z místních rozpočtů. Právě ty mají z pohledu objemů na ochranu životního prostředí v České republice dominantní postavení. "Jejich výše se pohybuje mezi 60 až 70 procenty z celkových veřejných výdajů. Zahrnují také transfery ze státního rozpočtu a Státního fondu životního prostředí ČR," řekla Mgr. Ing. Jana Soukupová, Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně.

V této ochraně, kterou financují obce, města, krajské úřady, dobrovolné svazky obcí apod. dominují tři oblasti ochrany a tvorby životního prostředí. Jde o ochranu vody, biodiverzity a krajiny a nakládání s odpady. Kapitálových výdajů bylo nejvíce alokováno právě na ochranu vody, běžných výdajů pak na nakládání s odpady a následuje ochrana biodiverzity. Například na výstavbu čistíren odpadních vod nad 10 000 ekvivalentních obyvatel se od roku 2004 jedná o více než 80 miliard korun. Největší objem celkových výdajů na ochranu vod měly kraje Jihomoravský a Středočeský, následují Olomoucký a Plzeňský - v těchto případech však jde už pouze o poloviční výdaje.

V případě běžných výdajů jich tvoří 16 procent na úpravu drobných vodních toků, jedná se o jejich každoroční čištění v obcích včetně úprav průtočných nádrží a péči o přirozená koryta. I v těchto výdajích jich nejvíce šlo do Jihomoravského kraje - několikanásobně převyšují ostatní kraje. Tento kraj také dominuje v případě kapitálových výdajů. Tato tradice hodnocení efektivnosti je nejrozvinutější v severní Americe a také v evropských severských státech. V Evropě došlo k obrovskému rozvoji hodnocení především díky strukturální politice EU.

Letošní mezinárodní konference "Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni" se zabývá diskusí k nejnovějším poznatkům udržitelného rozvoje, výměnou zkušeností a vědeckých poznatků z oblasti implementace účetnictví a reportingu. Na třídenním jednání, které bylo zahájeno v pondělí 23. května, jsou zároveň prezentovány výsledky řešení projektů vědy a výzkumu zaměřených na tuto problematiku.

"Novinkou letošního ročníku je odpolední středeční program, v němž se blok přednášek zaměří na novinky v systému environmentálního managementu. Na závěr jsme připravili kulatý stůl na téma Jak dál v těchto systémech," řekla organizátorka konference Alena Krejčová z ministerstva životního prostředí.

Ochrana životního prostředí je jednou z priorit politiky Evropské unie. Ačkoli je požadavek na vysvětlení rozdílu v environmentální výkonnosti zemí velmi aktuální, nebylo k tomuto tématu dosud vypracováno mnoho kvantitativních studií. Dá se říci, že pro dobrou environmentální výkonnost zemí společenství je významný kvalitní právní systém a ochrana majetkových práv. Účinek HDP je na tuto výkonnost velmi malý, nelze jej brát však na lehkou váhu. Zachycuje totiž výsledek ekonomické činnosti, která přímo souvisí se zásobou přírodních zdrojů, takže koordinace a spolupráce mezi institucemi na všech úrovních musí plynout hladce. Jen tak bude dosaženo "zeleného" produktivního systému. "Účinky úrovně korupce by se měly stále diskutovat. Vysvětlením výsledku může být to, že v zemích s relativně vyšším množstvím veřejných financí existuje obojí. A to vyšší míra uplácení a současně lepší environmentální výkonnost," uvedl doc. Ing. Petr Šauer, CSc. z Vysoké školy ekonomické v Praze.

O jevech postihujících naši planetu hovořila ve své přednášce Metody pro hodnocení environmentální výkonnosti podniku RNDr. Zuzana Chvátalová, Ph.D. z Vysokého učení technického v Brně. "V současnosti jsme častými svědky toho, že důsledky řady jevů postihujících naši planetu, např. finanční krize, dopady ozbrojených a válečných konfliktů i rozsah přírodních katastrof, mají globální charakter. Proto vyžadují stále vyšší a organizovanější úsilí, které je třeba vyvinout k přizpůsobení se, respektive k ošetření jejich účinků i k řešení nových problémů," řekla. Podle ní tyto situace nutí k přehodnocování priorit statku hmotného i nehmotného významu v nejrůznějších rovinách života na zemi.

V důsledku toho na úrovni mikroekonomického a makroekonomického prostředí musí většina podniků reagovat změnami strategií i akceptování mnoha dalších opatření. "Zabývá se mimo jiné dopady plynoucími z poklesu poptávky na zahraničních trzích, silných národních měn, zvyšujících se cen vstupů, změn dodavatelů, důvěry investorů, nežádoucích politických zásahů apod. Proto se stále do popředí dostává význam informací, metod jejich vyhodnocování a široké informovanosti od laické veřejnosti až po skupiny expertů vysokých odborností," vysvětlila Chvátalová. Grantová agentura ČR vyhlašuje pravidelně veřejné soutěže na podporu několika typů projektů, samozřejmě i s environmentální problematikou.