Prolog k poradně energeticky úsporného stavění

Podíl budov na celkové spotřebě energií v zemích Evropské unie stále stoupá. Nyní dosahuje přes 40 %. Proto je jedním z pilířů udržitelného rozvoje, ve stavebnictví udržitelného stavění, orientace na energetické úspory. Evropská rada a parlament stvrdily dlouhodobě sledovaný cíl směrnicí 2010/31/EU "o energetické náročnosti budov", ze dne 19. května 2010. Někdy je označovaná jako Agenda 20-20-20. Vytyčuje tři hlavní oblasti a zavazuje členské státy, že zajistí aby:

- společně snížily do roku 2020 celkové emise skleníkových plynů alespoň o 20 %,

- společně zvýšily energetickou účinnost do roku 2020 o 20 %,

- společně zvýšily podíl energie z OZE do roku 2020 na 20 %.

Požadovaným cílem je, aby do 31. prosince 2020 byly všechny nové budovy s "téměř nulovou spotřebou energie" (v případě budov užívaných a vlastněných veřejnou mocí se termín zkracuje do roku 2018), a to při "nákladově efektivní variantě" v rámci odhadovaného ekonomického životního cyklu stavby.

Směrnice je pro členské země daná zákonem. Do národních předpisů musí být vtělena do léta roku 2012. Na implementaci se aktuálně podílejí dvě pracovní skupiny MPO a Hospodářské komory. Čtenář jistě uhodne, že největší diskuse jsou mezi odborníky vedeny na téma domácí definice "téměř nulových domů" a výkladu "nákladově efektivní varianty" výstavby. Do stavebnictví to přináší tak jako tak významnou kvalitativní změnu, která je nikoliv všemi účastníky investičního procesu vítána s nadšením.

Znamená to již cca od let 2014-2015 začít projektovat a stavět budovy s požadovanými parametry. Jsme však na to připraveni? Pracovní verzi "téměř nulových domů.cz" bych popsal jako budovu, která vychází z principu pasivního domu. Těmi levnými, stavebně konstrukčními opatřeními (umístění na pozemku, orientace vůči slunci, kompaktní tvar, kvalitně tepelně izolovaná, relativně vzduchotěsná obálka) dosáhneme co nejnižší potřeby energií a zbytek do nuly zajistíme mixem obnovitelných zdrojů energie, například FV panely umístěnými na fasádě, či střeše objektu.

Důležité je uvědomit si, že v souladu se současným nastavením tuzemských právních předpisů (zákonů, vyhlášek a technických norem) nelze přirozeným větráním okny za proměnlivých klimatických podmínek zajistit požadované vnitřní klima v obytných a pobytových místnostech. Nemluvě o vysoké energetické náročnosti přirozeného větrání, kdy doslova vypustíme teplo oknem.

Většinu čtenářů, ale i projektantů, pracovníků stavebních úřadů a developerů jistě překvapím následujícím zjištěním. Máme-li splnit maximální povolené koncentrace CO2, nařízené objemy výměny vzduchu a povrchové teploty v exteriéru, zejména u oken, je již více než dva roky nepodkročitelným standardem alespoň nízkoenergetické řešení. Tedy využití řízeného větrání s rekuperací tepla...

Celá řada médií a periodik dnes operuje s módními pojmy - pasivní, nulový, aktivní či plusový dům. Někdy jsou spojeny s mýty, tradovanými předsudky, nepřesnostmi, ale i s odmítáním daným povětšinou neznalostí, popř. neúplnými informacemi. Odborných publikací na toto téma je dosud jako šafránu. Vždyť tento typ staveb je u nás dosud, na rozdíl od Rakouska nebo Německa, v poloze experimentální výstavby.

Dalším silným tématem, v poslední době často frekventovaném v tisku, je problematika šetrných budov a jejich hodnotících nástrojů, které obracejí pozornost k širšímu spektru vlastností a kvalit staveb, než je "pouze" úspora energií.

Ing. arch. Josef Smola
autorizovaný architekt, publicista a místopředseda rady občanského sdružení Centrum pasivního domu

ZDROJ: Energetika