O plyn se zajímají zahraniční firmy i američtí politici

"Předpokládám, že do deseti či patnácti let by mohla těžba plynu z břidlic v České republice pokrýt až deset procent tuzemské spotřeby zemního plynu," hodnotí perspektivu této suroviny Stanislav Benada, zakladatel Muzea naftového dobývání a geologie v Hodoníně. Jde ale jen o velmi hrubý odhad. Skutečný rozsah ložisek zatím nikdo nezná. Přesto už stačila přilákat pozornost zahraničních těžařů i politiků.

Nejasné vyhlídky

Podle studie provedené Českou geologickou službou mohou být ložiska břidličného plynu v pražské pánvi na Karlštejnsku a Křivoklátsku, na Drahanské vrchovině, ve střední oblasti Moravy, v malých pánvích permokarbonu Českého masivu, jako je třeba Podkrkonoší, oblast Kladenska či okolí Rakovníka, a také v jurských horninách ve vídeňské pánvi v okolí Mikulova.

"Je to neověřený potenciál, odhady, které vycházejí z analogií ze situace v jiných zemích," upozorňuje geofyzička Vlastimila Dvořáková z České geologické služby. Kolik plynu by mohla zem obsahovat, si zatím nikdo ani netroufne odhadnout. Na rozdíl například od Spojených států, světové velmoci v těžbě plynu z břidlic. Na rozdíl od České republiky je tam totiž značná část vhodného území geologicky zmapována a při předchozích pokusech o hledání "normálních" ložisek plynu a ropy byly často provedeny i průzkumné vrty.

O vypracování detailnější studie možných zásob plynů v břidlicích by mělo v nejbližších dnech rozhodnout ministerstvo životního prostředí, které u nás vydává licence na průzkumné vrty.

"Naše horniny jsou hlouběji uložené a jiné než v USA a náklady na těžbu by byly vyšší," varuje ale před přílišným optimismem geofyzička Dvořáková. Celkově v Evropě leží břidličný plyn v průměru v hloubkách od 2,5 do čtyř kilometrů pod povrchem, v USA stačí často vrtat jen kilometr do hloubky. "I když za určitých podmínek by se samozřejmě i tady mohla těžba vyplatit," připouští Dvořáková. Podobně zřejmě uvažují i některé těžařské firmy.

Na českém ministerstvu životního prostředí se vyřizují tři žádosti o průzkum možných ložisek břidličného plynu. Britská firma Caudrilla Resources, přesněji její pobočka Caudrilla Morava, požádala ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území v Meziříčí, na rozhraní Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Další žádost o dvě průzkumná území si podala pobočka australské firmy Basgas. Jde o území Berounka jižně od dálnice D5 mezi Prahou a Berounem a Trutnovsko v severovýchodních Čechách. O průzkumu břidličných nalezišť uvažují také Moravské naftové doly (MND), ale chtějí využít už vydaných licencí na průzkum plynových a ropných nalezišť. Je to však běh na dlouhou trať.

MND chce začít vrtat do větších hloubek až koncem roku 2013, a navíc shání na průzkum partnera. Zbylé firmy začnou vrtat ještě později. "Průzkumný vrt by mohl být do čtyř let, teprve pak se může uvažovat o komerčním vrtu," uvádí Benada, který pracoval jako poradce pro firmu Caudrilla.

Obama se dívá

Aktivnější jsou zatím politici. Týdeník Euro psal o nedávné tajné schůzce skupiny poradců amerického prezidenta Obamy s českými představiteli v Praze. Jednalo se o perspektivách těžby břidlicového plynu včetně postoje místních samospráv, ekologů a veřejnosti k možné těžbě.

"Na té schůzce jsem nebyl," říká Václav Bartuška, český velvyslanec pro energetickou bezpečnost, nicméně možnost takového setkání nepopřel a přiznává, že Američané se na něj na různých fórech s touto problematikou obracejí. Bartuška je ale trochu překvapivě proti těžbě plynu z břidlic na našem území. A to přes to, že by břidličný plyn mohl částečně omezit závislost na dovozu plynu z Ruska.

"Pevně doufám, že se u náš břidličný plyn těžit nebude. Alespoň ne způsobem jako v USA. Je to prasárna vůči životnímu prostředí. Zažili jsme tu už chemickou těžbu uranu, následky se odstraňují dodnes," argumentuje Bartuška.

Problém s ekologií

Těžaři totiž nejprve do vrtů vhání vodu s pískem a chemikáliemi, aby rozrušili břidlici a plyn se lépe uvolňoval. Některé z chemikálií prý mohou znečišťovat pitnou vodu a údajně mohou být i karcinogenní, tedy způsobovat vznik rakoviny. To vyvolává obavy obyvatel a ve Francii to dokonce bylo jedním z důvodů, proč tam byla letos těžba plynů z břidlic zakázána.

Průnik chemikálií do vody v míře ohrožující lidské zdraví však zatím nikdo neprokázal. Je tu ale jiný problém. Z ložisek uniká metan, skleníkový plyn zřejmě podporující globální oteplování. Těžba plynu tak může měnit klima stejně jako třeba spalování uhlí. "Zemní plyn je nejčistším z fosilních paliv. Rozvoj nových technologií jeho těžby bychom měli teoreticky nadšeně uvítat," říká Jan Rovenský z české pobočky organizace Greenpeace. "Bohužel tomu tak není. Metan je 25krát silnější uhlíkový plyn než oxid uhličitý. Pokud při těžbě unikají tři procenta plynu do ovzduší, je to, jako kdyby se spalovalo uhlí. Přitom udržet úniky plynu z břidlic pod třemi procenty je prakticky nemožné," tvrdí Rovenský.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz