MZe: Počet ekofarem v ČR roste a už jich je více než 4000

Počet ekologických zemědělců v Česku letos v srpnu překročil hranici čtyř tisíc, když podle pravidel ekologického zemědělství hospodařilo 4022 farmářů, zatímco na začátku letošního roku jich bylo 3517. Už loni se počet ekofarmářů zvýšil téměř o třetinu. Údaje dnes při příležitosti zahájení akce Září - Měsíc biopotravin zveřejnilo ministerstvo zemědělství.

Plocha půdy obhospodařované podle pravidel ekologického zemědělství vzrostla ze 448.202 hektarů na začátku letošního roku na 483.176 hektarů v závěru srpna. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy se zvýšil z lednových 10,55 procenta na 11,4 procenta.

Letos pokračuje také několikaletý růst počtu výrobců biopotravin, kterých přibylo 24 a na konci srpna úřady evidovaly 650 těchto producentů. O 6708 hektarů na 61.645 hektarů v letošním roce vzrostla výměra ekologicky obhospodařované orné půdy. Plocha "biosadů" se od začátku letošního roku zvýšila o 1240 hektarů na 6368 hektarů a vinic spadajících do ekologického hospodaření o 184 hektarů na 987 hektarů.

"Biopotravinám dává prostor ve svém jídelníčku stále více lidí. Podporujeme rozvoj ekologického zemědělství především prostřednictvím finanční podpory ekologickým zemědělcům a výrobcům biopotravin, včetně konkrétních projektů zaměřených na podporu odbytu biopotravin," komentoval dnes statistiky ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Ekozemědělci loni dostali dotace v hodnotě 1,15 miliardy korun, přičemž 80 procent bylo uhrazeno z fondů EU. Podporováno je podle Fuksy také například zavádění biopotravin do škol či regionální odbyt biopotravin se zaměřením na biomléko. "Tyto projekty jsou úspěšné a přispívají k tomu, aby zemědělci i spotřebitelé měli dostatek informací o přednostech biopotravin, o vysokých standardech kvality, které takové potraviny musí splňovat, i o tom, kde se dají koupit," podotkl.

Tuzemský trh s biopotravinami loni po předchozí stagnaci vykázal růst, když útraty českých spotřebitelů za produkty ekologického zemědělství podle prvních odhadů vzrostly z 1,77 miliardy korun v roce 2009 na zhruba dvě miliardy korun.

Ekologičtí farmáři nesmějí používat chemické prostředky ani jako hnojiva, ani jako ochranu rostlin před škůdci, chorobami či plevelem. Musí zachovávat přísnější standardy pro péči o chovaná zvířata než konvenční zemědělci. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory jejich konvenčně hospodařícím kolegům.
Podle Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 až 2015 by podíl biopotravin na tuzemském trhu s potravinami měl do pěti let vzrůst na tři procenta. K dosažení těchto cílů má vést například posílení marketingu či zvýšení informovanosti veřejnosti o přínosech ekologického zemědělství a biopotravin. Ministerstvo zemědělství dále chce, aby podíl českých produktů na trhu biopotravin vzrostl na 60 procent. V současné době nadpoloviční většina bioproduktů pochází z dovozu.