Bude v polovině století ekonomika bezuhlíková?
Evropská energetika bez uhlíkových emisí je podle sdružení evropských
elektrárenských společností Eurelectric reálná během příštích čtyř desetiletí.
Celkové náklady jsou odhadovány na astronomických 13 biliónů eur, což je částka,
s níž by česká vláda mohla hospodařit více než tři století !! Projekt nazvaný
Energetické volby předpokládá, že se elektřina stane hlavním palivem v
dopravě.Počítá se všemi dostupnými zdroji včetně jaderné energetiky a v úvahu
bere i rozhodnutí některých zemí ukončit její využívání. Klíčové kroky při
omezování objemu vypouštěného oxidu uhličitého přijdou podle prognostiků v
letech 2025-2040. Zásadní roli sehrají důsledné prosazování trhu s elektřinou a
povolenkami i podpora energetické efektivnosti.
Evropská energetika bez uhlíkových emisí je podle sdružení evropských elektrárenských společností Eurelectric reálná během příštích čtyř desetiletí. Celkové náklady jsou odhadovány na astronomických 13 biliónů eur, což je částka, s níž by česká vláda mohla hospodařit více než tři století !! Projekt nazvaný Energetické volby předpokládá, že se elektřina stane hlavním palivem v dopravě.Počítá se všemi dostupnými zdroji včetně jaderné energetiky a v úvahu bere i rozhodnutí některých zemí ukončit její využívání. Klíčové kroky při omezování objemu vypouštěného oxidu uhličitého přijdou podle prognostiků v letech 2025-2040. Zásadní roli sehrají důsledné prosazování trhu s elektřinou a povolenkami i podpora energetické efektivnosti.
Změnit se má forma poptávky - inteligentní energetické systémy nahradí dosavadní přímé využívání fosilních paliv. Dojde také ke snižování evropské závislosti na dovozu paliv a energií.
Zásadní změny se čekají v oblasti obnovitelných zdrojů. Po roce 2020 se přestanou vytyčovat závazné cíle pro jejich podíl na mixu a do roku 2030 se postupně zruší současný systém jejich podpory. Podíl jaderné energetiky na energetickém mixu by se měl udržet na úrovni kolem 30 %. Za emise oxidu uhličitého by měly platit shodně všechny sektory ekonomiky. Cena povolenek se bude utvářet od roku 2020 na mezinárodním uhlíkovém trhu. Od roku 2030 budou pak budou emisní povolenky jediným stimulátorem pro nasazování nízkouhlíkových technologií. Technologie separace a skladování oxidu uhličitého (CCS) bude pravděpodobně komerčně použitelná v roce 2025.
Evropská sedmadvacítka si musí na splnění těchto cílů připravit každoročně v průměru více než 300 miliard eur. Ve druhé dekádě nynějšího století to bude 230 miliard, ve třetí dekádě 300 miliard, ve čtvrté dokonce přes 400 miliard a v poslední páté dekádě 350 miliard eur. Lví podíl připadne na energetiku, do níž by se za čtyřicet let mělo investovat 3,2 biliónu eur, a zejména dopravu (více než 4,2 biliónu eur). Na úspory bude ve stejném období stačit necelých 2,9 biliónu eur.
Zásadní změny se čekají v oblasti obnovitelných zdrojů. Po roce 2020 se přestanou vytyčovat závazné cíle pro jejich podíl na mixu a do roku 2030 se postupně zruší současný systém jejich podpory. Podíl jaderné energetiky na energetickém mixu by se měl udržet na úrovni kolem 30 %. Za emise oxidu uhličitého by měly platit shodně všechny sektory ekonomiky. Cena povolenek se bude utvářet od roku 2020 na mezinárodním uhlíkovém trhu. Od roku 2030 budou pak budou emisní povolenky jediným stimulátorem pro nasazování nízkouhlíkových technologií. Technologie separace a skladování oxidu uhličitého (CCS) bude pravděpodobně komerčně použitelná v roce 2025.
Evropská sedmadvacítka si musí na splnění těchto cílů připravit každoročně v průměru více než 300 miliard eur. Ve druhé dekádě nynějšího století to bude 230 miliard, ve třetí dekádě 300 miliard, ve čtvrté dokonce přes 400 miliard a v poslední páté dekádě 350 miliard eur. Lví podíl připadne na energetiku, do níž by se za čtyřicet let mělo investovat 3,2 biliónu eur, a zejména dopravu (více než 4,2 biliónu eur). Na úspory bude ve stejném období stačit necelých 2,9 biliónu eur.
Sdílet článek na sociálních sítích
