Výbor EP navrhl výrazněji snižovat počty emisních povolenek

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí dnes těsnou většinou podpořil návrh, který by Evropské komisi umožnil v letech 2013 až 2020 výrazněji snižovat počty vydávaných emisních povolenek. Snahou návrhu je zachránit hroutící se trh povolenek, jejichž cena se letos propadla o více než 60 procent a z hlediska snižování emisí už je zcela bezvýznamná. Teplárenské sdružení ČR s návrhem nesouhlasí.

Snížení počtu vydávaných povolenek by zvýšilo jejich cenu. Ta klesla z letošního maxima nad 17 eury za tunu až na rekordní minimum 6,30 eura (zhruba 160 Kč) z minulého týdne. Trh dnes zareagoval na schválení návrhu zvýšením ceny o 12 procent na 8,28 eura.

"Za situace, kdy nákup emisních povolenek dopadá pouze na velké zdroje a malé nejsou žádným odpovídajícím způsobem zatíženy, pokládáme jakékoli úvahy o zvyšování cíle úspor emisí v systému emisního obchodování za diskriminační pro teplárenství v ČR," řekl ČTK ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Vyšší cena povolenek by podle něj zdražila elektřinu i teplo, vyšší ceny by musely zaplatit domácnosti.

Evropská unie emisní povolenky zavedla jako nástroj, které přinutí podniky snižovat vypouštění škodlivých plynů. Evropské země získávají od EU určitý počet emisních povolenek pro energeticky náročné sektory, které pak státy rozdělují mezi jednotlivé firmy. Zhruba polovinu povolenek udělovaných v tuzemsku získává ČEZ.

"ČEZ by měl z růstu cen povolenek profitovat, jelikož v roce 2013 musí nakupovat 'pouze' 30 procent své potřeby emisních povolenek (mimo export) a tato část by se měla následně každoročně zvyšovat až na 100 procent v roce 2020," komentoval dnešní zprávu na serveru Patria.cz analytik Patria Finance Tomáš Sýkora.
Kvůli nízké ceně povolenek ztrácí jejich trh význam, protože výrobci elektrické energie a průmyslové podniky nijak nemotivuje ke snižování emisí skleníkových plynů.

"To v důsledku vedlo k tomu, že provozovatelé neinvestují do modernizace svých zařízení nebo přechodu na nové nízko-uhlíkové technologie výroby včetně výroby elektřiny," řekl ČTK obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda. Proto podle něj tak není překvapením, že výbor Evropského parlamentu podpořil návrh Evropské komise na vyjmutí přebytečných povolenek ze systému. "To by se mělo odrazit v jejich ceně a systém by mohl znovu zcela plnit svůj účel, tedy být jedním z pilířů evropského boje proti globálnímu oteplování a motivovat k novým investicím," uvedl obchodní šéf ČEZ.

Minimální úroveň, která nutí výrobce ke snižování emisí, se odhaduje na 20 eur za tunu. Na prudký propad cen reagovali investoři, zástupci ekologů a někteří zákonodárci výzvami ke změně systému obchodování.

Návrh předpokládá, že počet vydávaných povolenek se ve třetí fázi systému obchodování do roku 2020 sníží proti dosavadnímu předpokladu celkem o osm procent, což je asi 1,4 miliardy povolenek. Podle nynějších pravidel se má nabídka povolenek v letech 2013 až 2020 snižovat o 1,74 procenta ročně, zatímco návrh předpokládá snižování ročním tempem 2,25 procenta.

O návrhu bude nyní hlasovat nadřízený výbor EP pro průmysl a hlasování celého parlamentu se čeká někdy v dubnu. Na nové legislativě se musí shodnout všech 27 zemí Evropské unie, takže kterákoli z nich jej může vetovat.

Evropská komise rozdělila mezi členské země emisní kvóty, po jejichž překročení se musí kupovat povolenky, podle předpokladů stabilního ekonomického růstu. Evropa se však zřejmě v nejbližší době propadne do recese, takže povolenek bude na trhu stále větší přebytek, což bude bez zásahu shora jejich ceny srážet dál dolů.

Nynější propad cen emisních povolenek na nové rekordy je podle analytiků pro trh další z řady ran. Pověst trhu v minulosti podkopávaly daňové podvody, krádeže, opakované cenové propady a sporné přínosy pro životní prostředí.

Švýcarský bankovní gigant UBS minulý měsíc ve zprávě pro klienty podle médií uvedl, že evropské spotřebitele stál systém obchodování s povolenkami zejména na cenách elektřiny už zhruba 210 miliard eur (5,3 bilionu Kč), avšak jeho vliv na snižování emisí byl "téměř nulový". Pokud by se tato suma vynaložila k nahrazení evropských elektráren s nejvyššími emisemi, snížilo by to objem emisí o 43 procent, spočítala UBS. Podle německého ústavu DIW dokonce tento systém povzbudil v Německu k výstavbě nových uhelných elektráren, čili k opaku toho, k čemu byl určen.