Čtvrtek, 28. března 2024

PLÍSNĚ V PŘÍRODNÍM PROSTŘEDÍ A V LIDSKÉ SPOLEČNOSTI

Plísně napadají v přírodním prostředí mnoho nejrůznějších substrátů, např. zemědělské produkty, suroviny, polotovary a finální výrobky potravinářského průmyslu.

PLÍSNĚ V PŘÍRODNÍM PROSTŘEDÍ A V LIDSKÉ SPOLEČNOSTI

1. Plísně z historického hlediska:

Český název "plísně" zavedl v polovině 19 století přírodovědec Jan Svatopluk Presl (1791-1849) pro konkrétní plíseň hlavičkovou (Mucor mucedo). Tento pojem byl potom rozšířen i na další houbové organismy, které se hlavičkové plísni podobaly. Název "plísně" se velmi vžil a vlastně zlidověl. Pro plísně se také užívá odbornějšího názvu "vláknité mikromycety" nebo "mikroskopické vláknité houby", někdy jenom mikroskopické houby.

2. Plísně v systému organismů:

Plísně patří v systému organismů mezi tzv. nižší houby. Do nižších hub (mikromycety) jsou zařazeny nejen zmíněné plísně, ale také i kvasinky. Vyšší houby např. sbíráme v lesích jako jedlé houby nebo je naopak nesmíme sbírat, protože obsahují jedovaté sloučeniny (toxiny). Nauka o houbách se obecně nazývá mykologie. Její název byl vytvořen z řeckého označení pro žampion - mykes.

3. Důležité biologické vlastnosti plísní:

Plíně jsou heterotrofními organismy, neobsahují chlorofyl a proto nemají schopnost fotosyntézy. Vyživují se pouze organickými látkami obsaženými v substrátu a k rozmnožování také potřebují přítomnost kyslíku. Na rozdíl od kvasinek mohou růst v poměrně širokém rozmezí pH.
Plísně vytvářejí vlákna, tzv. hyfy, které se různě proplétají. Soubor těchto hyfových vláken se označuje jako podhoubí neboli mycelium. Na určitých specializovaných hyfách se tvoří výtrusy neboli spory (odborně zvané konidie), jež jsou produkovány v ohromném množství a slouží k rozmnožování plísní. Nejčastěji se šíří ovzduším a potom také usazují na různé substráty. Za určitou dobu mohou spory vyklíčit a dát vznik novému hyfovému vláknu a později celému myceliu.
Mycelium se většinou rozlišuje na substrátové mycelium vyskytující se pod povrchem substrátu nebo kultivační půdy a na mycelium vzdušné vyrůstající nad substrátem. Právě na vzdušném myceliu se vytvářejí tzv. fruktifikační orgány zajišťující reprodukci plísně.

4. Užitečné a škodlivé plísně v přírodním prostředí:

Plísně jsou zastoupeny v ohromném množství v přírodě a vyskytují se nejen v půdním prostředí, ale také ve vodním prostředí a v ovzduší. V půdě a ve vodě se účinně podílejí na rozkladu odumřelých zbytků rostlinných a živočišných organismů. Současně tím velkou měrou přispívají ke koloběhu základních biogenních prvků a jejich sloučenin na Zemi. Svoji fyziologickou a biochemickou aktivitou se v těchto prostředích zařazují na druhé místo hned za bakterie.
Nicméně některé plísně (tzv. fytopatogenní) působí také škodlivě, neboť napadají různé kulturní a planě rostoucí rostliny a vyvolávají u nich konkrétní choroby. Citlivě se toto fytopatologické působení může dotknout hospodářských plodin. Potom se projevuje podstatným snížením jejich výnosu.

5. Kulturní plísně z hlediska biotechnologického:

Tato kategorie plísní má pro člověka pozitivní význam. Kmeny tzv. kulturních plísní se velmi významně využívají v různých biotechnologiích při výrobě potravin rostlinného a živočišného původu. Populární je výroba fermentovaných potravin, zvláště v asijských zemích, která se zde provozuje již několik tisíc let. Rovněž je nezastupitelná úloha plísní při výrobě tzv. plísňových sýrů a také salámů, zvláště v Evropě a v Severní Americe. Nejvíce se zde uplatňuje rod Penicillium. Sýry s plísní na povrchu (např. Brie, Camembert, Hermelín) využívají druh Penicillium camemberti. U sýrů s plísní v těstě (např. Niva) se uplatňuje P. roqueforti.
Plísně jsou také zdrojem významných antibiotik a používají se pro produkci některých enzymů, organických kyselin, polysacharidů, vitaminů i pigmentů.

6. Plísně v pracovním a životním prostředí člověka:

Kažení potravin:

Plísně napadají v přírodním prostředí mnoho nejrůznějších substrátů, např. zemědělské produkty, suroviny, polotovary a finální výrobky potravinářského průmyslu. Způsobují jejich kažení, neboť produkují aktivní enzymy rozkládající bílkoviny, sacharidy a tuky. Současně se při kažení potravin snižuje jejich nutriční hodnota a rovněž se zhoršují i smyslové (senzorické) vlastnosti.
Stupeň či intenzita negativního působení plísní na potraviny a další substance závisí na přítomnosti konkrétního rodu a druhu. Proto vždy prvním krokem k budoucí eliminaci potravinářsky škodlivých plísní je jejich identifikace (určení rodu a druhu). Na základě výsledku laboratorních vyšetření můžeme pak podstatně efektivněji upravit biotechnologický proces a rovněž i správně zvolit skladovací podmínky.

Plísně jako producenti toxických látek:

Vyrostlá plíseň na potravinách a krmivech nejen značně snižuje jejich výživovou hodnotu, ale v mnoha případech může do nich vylučovat (secernovat) toxické sloučeniny, které souborně nazýváme mykotoxiny. Tyto sloučeniny představují sekundární metabolity plísní a jsou nebílkovinné povahy o poměrně nízké molekulární hmotnosti (maximálně do 700 g/mol). Vyznačují se značnou stabilitou k podmínkám vnějšího prostředí a vynikají překvapivou termální rezistencí. Např. neobyčejně dlouhou dobu odolávají varu. Obyčejnými kuchyňskými postupy a úpravami se v příslušném výrobku nebo potravině nedestruují.
Mykotoxiny se vyznačují nejrůznějšími patofyziologickými účinky a při opakovaných konzumacích potravin s obsahem mykotoxinů mohou vznikat různé poruchy určitých orgánů. Některé mykotoxiny negativně působí na játra nebo ledviny, jiné zase poškozují imunitní nebo krevní systém organismu, další mohou vykazovat i genotoxické účinky apod. Zase ovšem ne všechny plísně vytvářejí nebezpečné mykotoxiny. Je opět nutné určit laboratorním rozborem druhy plísní, které jsou považovány za toxinogenní.

Plísně způsobují mykotická onemocnění:

U člověka mohou určité patogenní plísně vyvolávat infekce vedoucí až k mykotickým onemocněním (mykózám). K těm náleží zejména rody Epidermophyton, Microsporum a Trichophyton, také i druh Malassezia furfur (dříve označovaný Pityrosporum orbiculare). Mykózy mohou být jednak povrchové (superficiální), kožní (kutánní), podkožní (subkutánní) nebo hluboké (orgánové, viscerální). Patogenní plísně, mykotické choroby a jejich léčba náleží do oboru lékařské mykologie.
Z rodu Aspergillus, který se poměrně velmi často vyskytuje v přírodním prostředí, je nebezpečný zejména druh Aspergillus fumigatus, potom již podstatně méně i druhy A. flavus a A. niger. Také některé druhy mukorovitých plísní (řád Mucorales) mohou vyvolat mykózy.

Plísně mohou být původci mykoalergií:

Mykoalergie představuje hypersenzitivní reakci (reakci přecitlivělosti) imunitního systému na určité plísňové antigeny zvané alergeny. Nejčastěji jde o alergeny přítomné na sporách. Z chemického hlediska jsou tvořeny buď bílkovinami (proteiny) nebo se jedná o glykoproteidy. Alergickou reakci u predisponovaných (citlivých, náchylných) osob může vyvolat řada plísní, zvláště druhy rodů Alternaria, Aspergillus, Cladosporium, Epicoccum, Fusarium, Helminthosporium a Penicillium.
Plísně jsou v tomto směru nebezpečné, neboť vytvářejí nepředstavitelné množství mikroskopických spor pronikajících i hlouběji do dýchacího systému člověka. Je nutné velmi důsledně pečovat o pracovní prostředí člověka, ale současně také o vnitřní prostředí bytových prostor. Konkrétně pravidelně a systematicky stanovovat v určitých časových intervalech hodnoty koncentrace spor v těchto prostorech a také určovat i jednotlivé druhy plísní. Spory rozdílných druhů mají větší či menší schopnost alergizace organismu v závislosti na svém složení a velikosti.


RNDr. Vladimír Klaban
EMPLA AG spol. s r.o., Hradec Králové

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů