Co nahradí ropu v dopravě?

Globálně na fosilních zdrojích závisí až z 90 % a automobilová i letecká prakticky úplně. Na celkové spotřebě energetických zdrojů se přitom doprava podílí jednou čtvrtinou a emisemi dokonce ještě ve větší míře. Co nahradí ropu v dopravě? Budou to elektromobily nebo auta na hybridní pohon?

Zásadní nástup elektromobilů v silniční dopravě se očekává po roce 2020 a připravují se na něj automobilky i elektrárenské firmy. Že to bude evoluce, nikoli revoluce, je přesvědčen proděkan Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT Pavel Mindl, specializující se na automobilovou elektrotechniku a elektroniku. Čisté elektromobily se již nyní mohou uplatnit hlavně při místním provozu ve službách, obchodu a obdobných oborech.

Běžný řidič, který nechce mít omezený akční rádius, si bude zvykat na hybridní pohony. Spojují výhody elektromotorů, především provoz bez emisí škodlivin a skleníkových plynů, s přednostmi spalovacích motorů, v první řadě existující infrastruktury a vysoká koncentrace energie v palivu.

Mluvit o konci tradičních pohonných jednotek však nechce prorektor pražské Vysoké školy chemicko-technologické Milan Pospíšil. Tvrdí, že jejich vývojový potenciál zdaleka ještě není vyčerpán. Navíc dokáží současné rafinérie zpracovávat i tzv. syntetickou ropu: "Řízenou oxidací se zemní plyn nebo biomasa, případně uhlí zplynuje. Vzniklý syntézní plyn, směs oxidu uhelnatého a vodíku, se vyčistí od síry a dalších nežádoucích příměsí, v Česku v případě uhlí třeba i stop radioaktivity. Tento plyn se pak na vhodném katalyzátoru přemění Fischerovou-Tropschovou syntézou na tzv. syntetickou ropu," vysvětluje Pospíšil.

Využití vodíku jako paliva spalovacích motorů či v palivových článcích, které se jevilo v nedávné době jako perspektivní, je v současné době tzv. u ledu, především proto, že není vyřešena energeticky a nákladově přijatelná produkce vodíku. "Na průlom ve vodíkové energetice si ještě počkáme. Problémy přechodu na vodíkové hospodářství mají především ekonomický charakter," prohlašuje český odborník v oboru palivových článků Zdeněk Porš.

"Mobilita lidí a zboží hraje hlavní roli v životě každého jednotlivce a vytváří zásadní podmínky pro fungování našeho hospodářství. Rámcové podmínky pro mobilitu budoucnosti však provází celá řada nejistot," konstatuje nejnovější studie mnichovského Ústavu pro výzkum mobility o perspektivách do roku 2030.

PRŮZKUM MEZI MANAŽERY

Respondenti již 13. ročníku celosvětového průzkumu Global Automotive Executive Survey 2012, který mezi vedoucími pracovníky v automobilovém průmyslu provedla poradenská společnost KPMG, jsou v otázce elektromobility skeptičtí a nedomnívají se, že by měl prodej aut na elektrický pohon v následujících letech dosáhnout významného podílu. Naděje vkládají spíše do konceptů tzv. městských aut a také městské mobility - jen v zemích BRIC by měl za 15 let počet potenciálních zájemců o služby mobility přesáhnout 100 mil. Služby mobility jsou úzce spjaty s dalším trendem, jímž je připojení aut k internetu a s ním související nové služby.

"Spíše než autům poháněným elektrickými bateriemi se v delším časovém horizontu připisuje větší potenciál vozidlům na palivové články, a to zejména v zemích BRIC. V nejbližší budoucnosti ale budou mezi novými technologiemi stále převažovat spíše auta na hybridní pohon," komentuje výsledky průzkumu Jan Linhart, Partner odpovědný za služby pro automobilový průmysl v KPMG ČR.

Přestože mezi jednotlivými technologiemi elektrického pohonu neexistuje jasný vítěz, očekává se, že prodeje hybridů budou v příštích 13 letech několikanásobně převyšovat prodeje aut poháněných bateriemi. Dle průzkumu budou pravděpodobně nejžádanější plnohodnotné a tzv. plug-in hybridy a vozidla na palivové články.

PŘICHÁZÍ SLUŽBY MOBILITY

Už v roce 2009 převýšil počet obyvatel měst celosvětově počet lidí žijících na venkově a dle předpovědi OSN bude do roku 2050 v městských oblastech žít téměř 70 % světové populace. "Bylo by bláhové domnívat se, že se takto dynamické sociokulturní změny nedotknou automobilové produkce. Řešením prostorových, ekologických, ale i sociálních problémů spojených s rostoucí urbanizací by se tak měly stát služby mobility," myslí si Jan Linhart.

Termínem služby mobility se v automobilovém průmyslu označují nově vznikající obchodní modely, u nichž jeden či více poskytovatelů nabízí zákazníkům komplexní dopravní řešení, která mohou zahrnovat například krátkodobý pronájem auta nebo využití různých způsobů přepravy s cílem přemístit zákazníka z bodu A do bodu B co nejefektivněji a nejúčelněji.

Zejména pro mladší generaci není vlastnictví auta zásadně důležité. Automobil pro ni není vyjádřením sociálního postavení, ale pouze nástrojem k přepravě. Ve světle tohoto trendu je tedy možné akceptovat i velmi překvapivý závěr, k němuž průzkum dospěl v USA: hlavním poskytovatelem služeb mobility by měly být firmy působící ve veřejné dopravě. V Evropě se naopak předpokládá dominantní úloha automobilek a celosvětově je nejočekávanějším modelem společná aliance poskytovatelů z různých oborů.

CHYTRÁ AUTA ZÍTŘKA BUDOU ON-LINE

63 % účastníků průzkumu očekává užší spolupráci či aliance automobilového průmyslu se sektory telekomunikací, IT, médií a zábavy. Výrobci automobilů tak spolu s IT společnostmi začínají zkoumat možnosti, jež nabízí připojení aut k internetu.

"Nejde přitom o pouhé internetové připojení - to má smysl pouze v kombinaci s návaznými službami. Logicky se nabízí prohloubení služeb poskytování dopravních informací a navigačních služeb a následuje připojení aut k servisním střediskům. Dalším krokem může být propojení jednotlivých aut navzájem, což bude mít význam v otázkách bezpečnosti. Je zřejmé, že půjde o celou škálu řešení z různých oborů. Proto také nepřekvapí, že si respondenti zatím nejsou jisti tím, kdo bude mít v této oblasti hlavní roli, a komu tedy poplynou značné příjmy z nových produktů," uzavírá Jan Linhart.

Podíl primárních zdrojů na světové spotřebě energie

surovina %

Ropa 35

Uhlí 30

Plyn 25

Atomové jádro 6

Voda 4

Zdroj: VŠCHT