Studie říká, že míst vhodných k těžbě může být v Česku víc. Stát chce v příštím roce detailně zmapovat, kde všude plyn z břidlic je.
Plyn z břidlic může být i u ropných vrtů
O těžbě břidlicového plynu v Česku se zatím mluvilo jen u třech oblastí. Jak ale nyní HN zjistily, míst vhodných k dobývání plynu z břidlic může být mnohem víc. Mohlo by se například jednat o moravské lokality, kde se už dnes těží nafta. Vyplývá to ze studie, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí od expertů z České geologické služby. Studii dokončili už loni v červnu, její výsledky ale doposud nebyly veřejně přístupné.
Materiál zhodnocuje tři lokality, kde je velká pravděpodobnost, že hluboko pod zemí je možné plyn těžit: Berounsko, Náchodsko a oblast na Moravě kolem Přerova a Valašského Meziříčí. To jsou zároveň lokality, kde by chtěly plyn hledat a těžit zahraniční firmy s americkými a australskými vlastníky Hutton Energy, resp. Cuadrilla Resources. Ty v těchto dnech čekají, jestli jim ministerstvo průzkum povolí.
"Tu práci jsme zhotovili krátce poté, co si firmy podaly žádosti o průzkum. Už předtím si samy zpracovaly rešerše, kde by plyn mohl být," říká jedna z autorek studie Vlastimila Dvořáková z České geologické služby.
Její materiál ale upozorňuje, že zmíněná tři místa, která se zdají jako nejvhodnější a která si vybrali i zahraniční těžaři, zdaleka nemusí být jediné potenciální zásobárny plynu v Česku. "Těch míst může být skutečně víc. Plyny v břidlicích jsou vázané na danou konkrétní horninu a na konkrétní parametry. Ta tři místa, která jsme určili my a našly si je i firmy, jsou v první řadě zájmu, protože splňují hodně parametrů. Ložisek může být mnohem víc. Objevit je by znamenalo provést další průzkumy," dodává.
Mohlo by se jednat o oblasti, kde se již těží zemní plyn a ropa. "Místa kolem Hodonína, Břeclavi a pásmo kolem Karpat, tudíž hranice se Slovenskem," říká Dvořáková.
Boom v USA rozehřívá Evropu
Břidlicový plyn se stává velkým tématem pro energetiky v Evropě. Obrovský boom pak zažívá plyn získávaný z rozložených pravěkých organismů v USA. Z Evropy má zatím nejblíže k těžbě Polsko, které by chtělo začít z břidlic těžit v roce 2014.
Podle odhadů, které včera zveřejnila americká Energetická informační agentura, by mohlo ve východní Evropě být až 7,1 bilionu kubických metrů břidlicového plynu, z toho 5,2 bilionu má být právě pod polskou zemí. Zbytek jinde, mimo jiné i pod Českem.
Česko si zjistí, jestli plyn má
Pro Česko je ale břidlicový plyn stále poměrně novým tématem a prozatím žádné odhady množství neexistují.
To by teď ale stát chtěl změnit. Ministerstvo průmyslu a obchodu už plánuje, že výzkum zaměřený na potenciální ložiska břidlicového plynu v Česku zahájí.
"My s tím počítáme. Je to jeden z úkolů, který vyplyne z aktualizované státní surovinové politiky, kterou dokončujeme," řekl HN Pavel Kalina, ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti ministerstva průmyslu. "Studii bychom chtěli udělat v příštím roce," dodává.
Břidlicový plyn, od kterého si jeho příznivci slibují, že sníží závislost na plynu z Ruska a případně stlačí cenu této energie na trhu, ovšem má už teď řadu odpůrců. Ekologové varují, že technologie hydraulického štěpení, kterou se plyn ze země získává, může nenávratně poškodit životní prostředí a otrávit vodní zdroje, jako se to už v USA stalo. A bouří se i obce, v jejichž blízkosti by se plyn měl těžit. Především na Náchodsku, kde se průzkumné území táhne přímo pod chráněnou krajinnou oblastí, demonstrovaly proti těžařům začátkem března stovky lidí.
O tom, jaký dopad by těžba břidlicového plynu na českou přírodu měla, chce mít vláda už brzy jasno. Proto si nyní u Geologické služby zadalo ministerstvo životního prostředí vypracování studie, která má právě tuhle otázku zodpovědět.
AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz