Dřevostavba? Proč ne. Originalita i úspora energie zároveň

Současná špičková architektura pracující se dřevem je fascinující: znovu objevuje tento tradiční materiál a přitom stále ctí čisté linie, světlo, prostor a vzdušnost. Obytné domy ze dřeva se v našem kolektivním vědomí, zatíženém představou laciného papundeklu či folklórní roubenky, dočkaly rehabilitace, a to i mimo hory, kde tradičně stály. Dokonce zažívají svůj malý boom. Podle Asociace dodavatelů montovaných domů vyroste v Česku přibližně 1500 dřevostaveb ročně.

Dřevěné obytné domy v současné době tvoří více než desetinu z celkového podílu novostaveb. A jejich podíl v posledních letech výrazně narostl.

Proč jsme si pořídili dřevěný dům? Je ekologický, energeticky úsporný a za půl roku byl se vším všudy hotový," vypočítává důvody manažer poradenské společnosti Tomáš Návrat, majitel decentní, světle omítnuté dřevostavby stojící v rezidenční oblasti Prahy 9. "Jinak ale rozdíl mezi dřevěným a zděným domem není velký, a to ani v ceně," dělí se Návrat o svůj soukromý průzkum trhu. Obecně srovnat pořizovací náklady zděné a dřevěné stavby není snadné. Záleží mimo jiné na velikosti domu, použitých materiálech - a šikovnosti projektanta. Nicméně, František Kalousek z Mendelovy univerzity v Brně, spoluautor studie Porovnání pořizovacích cen dřevostaveb a zděných domů v ČR, zjištění Tomáše Návrata potvrzuje. Ceny zděných a dřevěných domů jsou podle něj v zásadě srovnatelné. Posuzování ekonomické výhodnosti by ale mělo zahrnovat celý životní cyklus stavby. "Pokud dřevostavba vydrží alespoň sedmdesát let, je celkově cenově příznivější, a to díky výrazně nižším prov ozním nákladům," dodává říká docent Kalousek.

Dřevěných domů je v Česku jedenáct procent z celkového podílu novostaveb. Ve srovnání s Rakouskem nebo jižním Německem je to málo, ale i v Česku se dřevo pomalu začíná považovat za plnohodnotný stavební materiál pro celoroční bydlení. V segmentu originálních - tedy netypizovaných - staveb se o to zasloužila především svobodomyslnější a ekologicky orientovaná klientela. "Zájem za posledních pár let vzrostl o desítky procent," potvrzuje architekt Pavel Horák, jeden z majitelů studia Prodesi a k němu přidružené realizační firmy Domesi a spoluautor publikace Moderní dřevostavby. Jeho firma přivezla do Česka i zajímavou výstavu "Dřevěné krabice - Wooden boxes" věnovanou rakouským a finským trendovým dřevostavbám, která nedávno skončila v Národní technické knihovně.

Moderní dřevostavba vypadá jen tak moc dřevěně, jak kdo chce. Dřevěná je zpravidla hlavní nosná konstrukce, což je ale často jen lehký skelet vyplněný izolací. "Nově se domy staví také z vrstvených masivních dřevěných panelů, které mohou být v interiéru pohledové a mohou vytvářet atmosféru. To se pak dřeva spotřebuje víc," říká Pavel Horák. Pro srovnání: u roubenky nebo srubu, které u nás asi v důsledku nostalgie po trampské romantice také zažívají svůj "revival", dřevo tvoří i 80 až 90 procent stavby, v moderní dřevostavbě třeba jen třetinu. Ta se může tvářit i jako běžný zděný dům. "V městské nebo příměstské zástavbě častěji volíme na fasádu omítku, kombinaci omítky se dřevem nebo třeba velkoformátové obkladové desky, aby domy dobře ladily s okolím," vysvětluje architekt Horák. Stěny domu se zase často dělají ze sádrokartonu. Dřevo se "přiznává" jen na některých místech interiéru.

Je to tedy vůbec nějaký rozdíl mezi bydlením v dřevěném nebo cihlovém domě? Podle architektů ano. "Při stavbě se nepoužívají mokré procesy a v dřevěných domech je tak menší vlhkost. Také jsou vzdušnější," shrnuje specifika dřevostaveb Pavel Horák. Tomáš Návrat zase vyzdvihuje, že dřevěný dům se v důsledku nízké tepelné akumulace obvodových stěn rychleji vytopí. A jako výhodu vidí i to, že taky rychle vychladne - zbytečně nevyhřívá prostory, kde nikdo v té chvíli není. Má-li dřevěný dům nějaké nevýhody, je to větší hlučnost. Stěny méně izolují. "Ale to se dá řešit vhodným zařízením interiéru," míní Tomáš Návrat.

Oproti klasickému středoevropskému zděnému domu jsou dřevostavby lehčí. "Čechům dřevo může připadat málo trvanlivé, málo odolné, může v nich vyvolávat pocity nestálosti nebo nedostatku bezpečí," říká Dan Merta, který vede pražskou Galerii Jaroslava Fragnera zaměřující se na současnou architekturu. Celkem přesně shrnuje, z čeho zažité námitky proti dřevěným stavbám vyrůstají. Že jsou spíše subjektivní a pocitové, dokazuje i to, že v lehkých dřevostavbách v klidu a míru žije velká část středostavovských rodin ve Spojených státech a běžně se nestává, že by jim dům shořel nebo uletěl.

"Dřevostavba se vztyčuje na základech z betonu, kamene nebo ocele a dřevěná konstrukce je k základové desce pevně ukotvena," vysvětluje Pavel Horák, jak je u dřevěných domů zajištěná stabilita. Se dřevem se začíná pracovat až zhruba 30?cm nad zemí. Srovnatelná se zděnými stavbami je i životnost dřevostaveb, tvrdí jejich stavitelé. Dřevěný dům podle nich vydrží nejméně sedmdesát, ale běžně i sto let.

Jako stavební materiál se používá český smrk - asi. Proč to není jisté? České dřevo se totiž z velké části vozí na zpracování ven, do Německa a Rakouska, a odtud se zase dováží ve formě stavebního materiálu. Podle architektů zatím kvalitní zpracování dřeva moc tuzemských firem nenabízí. Jednou z výjimek je produkce masivních dřevěných panelů "Novatop", které vyrábí firma Agrop Nova. I přes to neekologické stěhování materiálu sem a tam jsou domy ze dřeva oproti standardním podstatně šetrnější k životnímu prostředí, a to ve všech fázích procesu: od vzniku materiálu, po výrobu, stavbu až po vlastní energeticky úsporný provoz. "Drtivá většina z nich splňuje požadavky na nízkou spotřebu energie," potvrzuje architekt Pavel Horák.

A právě energetická úspornost je jedním z nejsilnějších argumentů, které lákají klienty celého spektra dřevostaveb. Návratovi bydlí ve sto dvaceti metrech obytné plochy a platí měsíční zálohy tři tisíce korun. Majitel dalšího stejně velkého domu ve Zdiměřicích, Václav Bohatý, je také z nízké spotřeby energie nadšen: "Neměli jsme to ani v původních požadavcích, ale je skvělé, že neutratíme za energii ročně víc než třicet tisíc korun," říká Václav Bohatý, profesí ředitel vydavatelství. Oběma majitelům dřevěných domů je kromě úspor energií příjemné i to, že i jejich dům vyjadřuje sympatický a trendový životní styl.

AUTOR: Jitka Polanská
spolupracovnice redakce.

Brněnský experiment: Freedomek

Architektonicky kvalitní dřevěný domek s veškerým vybavením včetně ledničky a postele, který přivezou již hotový a na pozemek dosadí jeřábem, původně vymyslel architekt Marek Štěpán , v odborných kruzích známý autor sakrálních staveb, pro kamaráda. "Požádal mě, abych mu navrhl dům "bez složenek", aby byl pěkný, ale nedělal mu těžkou hlavu a neubíral mu svobodu. Proto nakonec ten název Freedomek ." Návrh oprášil, když hledal něco, co by mohl v roce 2010 vystavit v rámci expozice Architecture Week. Ohlas, který domek vzbudil, přivedl architekta i jeho kamaráda Jiřího Brosche na myšlenku, že by se mohl vyrábět sériově. Freedomek o rozloze obytné plochy čtyřicet dva metrů, kompletně vybavený nábytkem, koupelnou a elektrospotřebiči přijde zákazníka na necelých 1,4 milionu korun. Měsíční náklady na energii jsou kolem tisíce korun. Zájemci o Freedomek jsou prý velmi různí. Může posloužit jako moderní výměnek, zahradní dům pro hosty nebo i jako obytný domek pro nezáv islý mladý pár. Freedomků se zatím prodalo třináct. "Celkem slušný počet na to, že jsme začali poměrně nedávno, ale dali jsme do toho taky spoustu peněz i energie," říká Marek Štěpán. Zajímavý brněnský experiment má tedy zatím otevřený konec.

Kdo nabízí dřevostavby

Trh dřevostaveb zahrnuje malý, ale rostoucí segment domů postavených na základě originálního architektonického návrhu. To je například středně velká produkce firem Prodesi/Domesi, které zvládnou asi dvacet domů ročně. "Za méně než čtyři miliony se dobrý dřevěný dům dá postavit jen s obtížemi," tvrdí architekt Pavel Horák. Střední proud tvoří montované prefabrikované dřevostavby, které nabízejí například firmy RD Rýmařov nebo ELK. Zatímco levnější domy na klíč sázejí spíše na nižší pořizovací náklady a rychlost stavby, originální architektonické návrhy se dřevem pracují více i na povrchu staveb a v interiérech.

11 procent
z nových domů, které byly v Česku postaveny v roce 2010, tvoří dřevostavby.

4 mil. Kč
Za tolik si lze podle odborníků pořídit dobrý dřevěný dům.