Logistika sběru a svozu bioodpadu

Cílem logistiky sběru a svozu bioodpadů je dopravit veškeré sebrané množství odpadu na dané místo, neboli propojit jednotlivá místa produkce odpadu s místem jeho zpracování nebo dalšího překládání tak, aby vzniklé náklady byly minimální.

U tak heterogenního materiálu, jakým bezesporu bioodpad je, se nelze řídit pouze kriteriem ekonomickým, ale je nutné vzít v úvahu všechny jeho specifické vlastnosti a omezit jejich možné negativní dopady na okolní prostředí. Realizace systému sběru a svozu je většinou svěřena odborné firmě, která obvykle v dané lokalitě zajišťuje svoz KO.

Pro správné stanovení svozových tras je nutné provést analýzu zájmového území s cílem, co nejpřesněji zmapovat plochy na kterých bude produkován BRO a vypočítat možnou produkci BRKO z domácností. Mikroregion Drahanská vrchovina se skládá z 12 obcí (Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice, Ruprechtov, Studnice). Počet obyvatel žijících v obcích regionu je 8 097. Roční množství produkce BRO činí celkem 169 tun což je cca 241 m³. Při uvažované 70% výtěžnosti je roční produkce BRKO v tomto regionu 120 t, což je přibližně 171 m³.

Varianty sběru jsou:1) speciální sběrné nádoby na bioodpad o objemu 240 l, 2) velkoobjemové kontejnery (VOK) o objemu 14 m³ .

Četnost svozů nádob o objemu 240 l bude 1 x za 14 dnů (26 odvozů za rok) a u VOK 18x za rok. Potřebný počet nádob pro celý mikroregion činí u 240 l nádob 66 ks a u VOK 13 ks. Počet VOK je v každé obci po 1 ks, pouze v obci Luleč jsou umístěny na žádost 2 ks.

Svoz pomocí VOK bude prováděn 18 x za rok. Svoz VOK bude prováděn paprskovitě. Nosič kontejnerů přiveze do obce prázdný VOK a odveze naplněný VOK. Varianty svozu BRO jsou hodnoceny po stránce technologické a ekonomické.

Z analýzy vyplývá, že svoz BRO odvážený svozovým automobilem s vyklápěním BRO z nádob 240 l a s pomocí vyřešené optimální trasy v daném regionu, je ve svém důsledku výhodnější, než svoz pomocí VOK. Jednoduchá kalkulace investičních nákladů (nákup nádob pouze v 1.roce) a provozních nákladů (za 1. až 3. rok) dokládají významný rozdíl v ceně za svezenou tunu BRO. Přesto je svoz pomocí nádob v obcích ČR pomíjen a řešení je většinou prováděno pomocí VOK umístěných ve sběrných dvorech, v horším případě na veřejných stanovištích. Je to dáno tím, že zájem o tuto službu nemá mnoho obyvatel, neboť se jedná většinou o službu placenou a také investiční náklady obce na pořízení 1 VOK (cca 35 000 - 40 000 Kč) jsou výrazně menší, než pořízení potřebného počtu sběrných nádob u rodinných domů v obci, který je nutný pro nastavení tohoto systému sběru a svozu.

Optimální varianty svozové trasy bylo dosaženo metodou nejbližšího souseda, která patří mezi nejjednodušší aproximační metody. Výsledky, které lze touto metodou získat, jsou pro optimalizaci svozových tras přijatelné. V začátku algoritmu se vybírají minimální hodnoty tím, jak se přechází po nejbližších uzlech. Postupně však s přibývajícími uzly zařazenými do výsledného svozového okruhu dochází k zmenšování množiny ještě nezařazených míst v okruhu. Tím se projevuje nevýhoda uvedeného postupu, neboť algoritmus v závěrečných fázích optimalizace již má na výběr pouze omezený počet možných postupů optimalizace. To může vést k zařazení velmi vysokých hodnot do řešení, které se následně negativně projeví na celkovém výsledku. V důsledku tohoto faktu nemusí být nalezené řešení optimální.

S využitím vytvořeného modulu bylo možné provést optimalizaci svozových tras pro region Drahanská vrchovina. Rovněž bylo možné srovnat uvedenou metodu s jinými aproximačními metodami a porovnat dosažené výsledky. Použitá metoda se jeví jako vyhovující pro optimalizaci svozových tras biologicky rozložitelných dopadů, zejména díky možnostem využití tabulkových kalkulátoru a prostředí Visual Basic for Application.

(Poznatky uvedené v tomto článku byly získány při řešení výzkumného záměru MŠM 6046070905).