Polanka nad Odrou - pískovna čí skládka?

Polanecká pískovna. Před padesáti lety se tady začal těžit kvalitní písek s vysokým obsahem železa. Minulý rok zde začaly probíhat přípravné práce pro těžbu. Společnosti Písek Ostrava se zavázala, že vydolované plochy zrekultivuje a vrátí pozemky k původním zemědělským či stavebním záměrům.

Obyvatelé Polanky se však obávají, že místo slíbené rekultivace zůstanou na pozemcích valy zeminy a materiálů, které tam před nějakou dobou vznikly. Jejich obavy jsou natolik vážné, že sepsali petici za úplné zastavení těžby, která získala více než pět set podpisů.

"V jižní části pískovny vznikly valy nakypřené hlíny a máme strach, že při prvním sebevětším dešti se zemina sveze a bahnitá voda nám vyplaví sklepy a zahrady. Když je sucho, tak se z pískovny dost práší," stěžuje si František Friedel, jeden z majitelů domů v bezprostřední blízkosti pískovny, který také připojil svůj podpis k petici.

Vedení pískovny však ujišťuje, že ochranný val je z nepropustné jílovité zeminy, která slouží právě k tomu, aby při dešti voda nestékala k přilehlým domům, a žádné vytopení tedy nehrozí.

Nedorozumění v komunikaci?

"Při jednání loni v září nám společnost Písek Ostrava sdělila, že technickou rekultivaci první etapy dokončí do konce roku. Přes toto sdělení se však v pískovně objevují nové a nové haldy materiálů a valy. Městský obvod trápí neplnění dohod ze strany společnosti. Byly nám garantovány některé věci a opatření, ke kterým nedošlo," upozorňuje starosta Polanky Pavel Bochnia. "Jedním z problémů je dosud nepostavený severní vjezd a čistící rampa, aby auta neznečišťovala přilehlou vozovku. Byla nám garantována vztlaková jímka, která měla celé území odvodnit. Do dnešního dne není schválena projektová dokumentace," tvrdí Bochnia.

Zdá se, že co se rekultivace týká, jde zřejmě o nedorozumění.

"Řeč totiž byla o jedné třetině pozemku, nikoliv o rekultivaci první etapy, což je podstatně větší část," informuje Karel Skopal za společnost Písek Ostrava. "Zmíněnou rekultivaci jsme provedli. Na jaře pak proběhne osetí pozemku vojtěškou," tvrdí Skopal

"Val má ochrannou funkci"

"Valy a hromady, které na pozemcích pískovny vznikají, jsou připraveny na zásyp, který použijeme k vyplnění vytěžených částí. Není to žádný odpad, ale materiál, jenž je pečlivě sledován laboratoří. Val, který vznikl mezi cestou a samotnou pískovnou, má navíc ochrannou funkci, protože chrání vozovku od prachu. Tím, že oblast spadá pod horní zákon, nemusíme na to mít stavební povolení," vysvětluje jednatel společnosti Písek Ostrava Petr Urbánek.

"Ano, ochranný val je jeden pohled na věc. Občané a já si však myslíme, že brání tomu, aby do prostor pískovny bylo vidět a mohla tam být prováděna jiná činnost," reaguje starosta Bochnia.

Navezený materiál pochází mimo jiné i ze staveb prováděných na území obce. Dodavatelské firmy jej tak nemusí vozit za vysoké náklady desítky kilometrů daleko. "Můžou to vyklopit u nás. Mají to pár metrů a za hubičku. Valy a haldy budou použity k zasypání prostoru a na ně potom přijde ornice, aby bylo možno pozemky využít pro zemědělskou a stavební činnost," dodává Urbánek.

Písek se ze zákona těžit bude

"Písek z polanecké pískovny je strategická surovina, která je státním bohatstvím. Je tam dobývací prostor, který musí být vytěžen, a dokud se tak nestane, nemůžou majitelé se svými pozemky nakládat. A je jedno, jestli to vytěžíme teď my, nebo za sto let někdo jiný. Máme legitimní právo těžit a povinnost rekultivovat.Vlastníci pozemků jsou omezeni horním zákonem.

ZDROJ: Moravskoslezský denik, kráceno