Prazdroj bude kompostovat pivní etikety

Lídr českého pivovarnického trhu Plzeňský Prazdroj slibuje, že během letošního roku najede na provoz se zcela nulovou produkcí odpadu. Jinými slovy, veškerý odpad, který vznikne při výrobě a distribuci piva, bude pivovar schopen kompletně zrecyklovat.

"Nalezli jsme způsob kompostování etiket z lahví, s nimiž byl až dosud problém," uvedla na konferenci o společensky odpovědném podnikání, která se konala na půdě Senátu, ředitelka firemních vztahů a komunikace Prazdroje Drahomíra Mandíková.

I další pivovary se snaží, aby většina jejich odpadů byla druhotně využita. "Náš pivovar v roce 2011 vyprodukoval 27 500 tun odpadu, z nichž bylo k recyklaci předáno 27 000 tun," řekl HN Zdeněk Prokop, technik ochrany životního prostředí v Budějovickém Budvaru. Také jeho firma v současnosti zavádí recyklaci pivních etiket. Firma je předává k dalšímu zpracování na papírenské výrobky.

"Naše společnost dlouhodobě recykluje či dále zpracovává více než 99 procent veškerých odpadů vznikajících při výrobě piva v našich pivovarech v Praze a Ostravě," uvedla Edita Šilhánová z Pivovarů Staropramen (dvojka na trhu). Konkrétní příklady recyklace ale nechtěla upřesnit.

"Pivovary mají výhodu v tom, že vyrábějí pivo, což je přírodní produkt. Tím pádem je i odpad přírodní a lze ho druhotně využít, ať už jako hnojivo, nebo ke kompostování," řekla HN Mandíková.

Prazdroj vyprodukuje ročně přes 160 tisíc tun odpadu, který lze z valné většiny druhotně využít. Kvasnice a sladovnický ječmen se využívají jako krmivo v zemědělské výrobě a čistírenské kaly se přimíchávají jako hnojivo do půdy. Odpadní filtrační křemelina je vhodná k zaorání a zlehčování půdy na rekultivovaných územích.

Česko obecně není ještě v efektivním nakládání s odpady příliš zdatné. Podle statistik Evropské unie končí v tuzemsku 68 procent odpadu na skládkách. Další významná část je spalována (16 procent), recyklována (14 procent) a pouhý zlomek jde ke kompostaci (dvě procenta).

Ekologické nakládání s odpady a recyklace, které zatím nejsou mezi českými firmami příliš populární, vyžadují podle Mandíkové obrovské úsilí a finanční investice. "Stále hledáme nové inovativní způsoby nakládání s odpady. Většina přelomových návrhů pochází od lidí, kteří znají chod pivovaru," dodává manažerka Prazdroje.

Zelené podnikání by se ale podle ní nemělo promítat do ceny finálního produktu firmy. "Tady neexistuje přímá úměra, která by říkala: Dnes zainvestujeme a zítra mi to zaplatí spotřebitel. Firma si takovými investicemi platí dlouhodobou udržitelnost svého byznysu. I sto milionů investovaných do zelených technologií se nám v budoucnu vrátí," uzavírá Mandíková.

Ekologická směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady z roku 2008 požaduje po firmách, aby do roku 2020 zvýšily úroveň recyklace na 70 procent hmotnosti vyprodukovaného odpadu. Další směrnice upravují například vypouštění emisí CO2.

Konkrétně pivovary se nyní věnují také snižování spotřeby vody a omezení emisí oxidu uhličitého.

Lucie Hrdličková
S přispěním Miroslava Petra

Odpad pivovarů

160 000 TUN

odpadu vyprodukuje ročně Plzeňský Prazdroj při výrobě piva. Letos bude firma schopna veškerý svůj odpad druhotně využít.

27 500 TUN

odpadu vyprodukoval loni Budějovický Budvar. Většinu předal k recyklaci - 27 tisíc tun.

Způsoby recyklace

Výrobou piva vzniká především přírodní odpad, který lze využít zejména v zemědělství.

Část odpadu se využívá jako krmivo (sladovnický ječmen).

Další prvky je možné použít jako hnojivo (kaly, křemelinu).