Pátek, 29. března 2024

Nic není nemožné. Barel ropy může stát i 200 USD.

Nic není nemožné. Barel ropy může stát i 200 USD.

Pro vysvětlení by nám mohla postačit učebnicová poučka o nabídce a poptávce. Odpověď na to, co stávající nabídku a poptávku po ropě určuje, nalezneme v úzce provázaném řetězci příčin. Ve stručnosti: financializace komodit, napjatá geopolitická situace v regionech klíčových pro produkci, rostoucí poptávka po ropě a v neposlední řadě geologická dostupnost. Tolik učebnice. A teď blíže k jednotlivým částem řetězce.
Financializace komodit

Tak se označuje jev, kdy velké množství peněz pumpované do oběhu americkou federální a Evropskou centrální bankou končí na komoditních trzích. Většina ropy určené pro západní svět se obchoduje buď v rámci tzv. spots, či futures kontraktů. Futures jsou kontrakty, které smluvní strany zavazují ve stanovený čas v budoucnu zakoupit či prodat určité množství ropy za předem dohodnutou cenu. Oproti tomu na běžném, spotovém trhu je čas uzavření smlouvy totožný i s jejím naplněním, nakupuje se za aktuální ceny.

Spotové ceny jsou podkladem pro ceny futures. A ty se v době, kdy dosáhnou tzv. zralosti, se spotovými cenami srovnávají. Pokud byly ceny futures kontraktů ve srovnání se spotovými cenami nadhodnoceny, hovoříme o tzv. contangu. Contango nastalo v roce 2008, kdy ceny po absolutních rekordech prudce klesly, což znamenalo korekci poměru mezi futures a spotovými cenami.

V tomto roce se výraznou měrou projevila zásadní proměna poměru aktivních a pasivních indexových investorů. Pasivních, kteří nesledují fundamenty a kteří pouze kopírují kroky aktivních, výrazně přibylo. Prudký pokles ceny ropy, který nastal po velkém nárůstu, znamenal korekci stavu a spekulativní bublina splaskla.


Nejistý Írán

Dnes se na ropě nacházíme rovněž v contangu, ovšem s tím rozdílem, že tentokrát se rozchod cen mezi futures a spots se jeví být přinejmenším dílem pochopitelný: spekulanti sází na do budoucna vyšší ceny, neboť situace s Íránem je vážná. Ceny budoucích kontraktů rovněž adekvátně reagovaly na nedávný návrh Íránu přistoupit na hovory o íránském jaderném programu. I to hovoří o větší svázanosti se zemí ve srovnání s rokem 2008. I přesto nelze vyloučit podobný scénář jako v roce 2008, kdy ropa poroste možná až na 200 dolarů a poté dojde k radikálnímu propadu ceny. Málo se rovněž hovoří o tom, že dalším závažným důvodem, proč USA uvaluje na Írán přísnější sankce, jsou kroky, jež Írán chystá k opuštění petrodolaru.

To, že je hrozba íránského výpadku vážná, dokládá nedávný rozhovor s íránským ministrem pro ropu v televizi Al-Džazíra, v němž prohlásil, že Írán nemá zájem užívat tuto surovinu jako geopolitický nástroj. Dodal však, že pokud ho k tomu situace donutí, může tuto zbraň použít.

Írán je pátým největším producentem ropy na světě. Z celkové produkce 4,1 milionu barelů denně exportuje přes polovinu, cca 2,5 % světové produkce. Podle některých analytiků je ovšem toto číslo nadnesené. Skutečnou hrozbu představuje Hormuzský průliv, kterým proudí přibližně jedna pětina světové ropy. Podle komentátorů serveru Stratfor jsou íránské výhrůžky, že zamezí veškerým transportům ropy průlivem, reálné a trhy si toto varování dobře uvědomují.

Zda poptávka po ropě poroste, či nikoliv, bud záviset na vývoji jednotlivých ekonomik. Když bylo v minulých měsících riziko neřízeného bankrotu Řecka velmi vysoké, cena ropy klesala v důsledku očekávané nižší poptávky v Evropě. V tomto ohledu je pozoruhodná skutečnost, že v nejzadluženějších státech Evropské unie - slavných prasátek čili PIIGS: Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko - ropa zajišťuje kolem poloviny spotřeby primární energie. Jaký dopad mají vysoké ceny ropy na hospodářství těchto států a na možná hospodářská zotavení, netřeba hlouběji rozebírat. Podobně jako na možnost řeckého krachu trhy nedávno reagovaly na čínskou vládou oficiálně vyhlášené snížení cíle čínského hospodářského růstu: i tehdy šla cena ropy šla dolů.

I když trhy reflektují riziko ekonomické recese, stále převažují obavy z možných nedostatečných dodávek. Ceny ropy se tak dlouhodobě nachází nad hranicí 100 dolarů. Vysvětlení je tak nabíledni: Hormuzským průlivem, Achillovou patou světové ekonomiky, proudí přibližně jedna pětina světové ropy.


Ropný zlom

Okamžik historicky nejvyššího množství těžené konvenční surové ropy označujeme jako ropný zlom. Po jeho překonání bude produkce vždy nižší. O ropném zlomu - vrcholu těžby ropy - můžeme uvažovat v rámci jednotlivých vrtů, polí, států či nejčastěji celého světa. Desítky států již vrchol své domácí produkce ropy překročily. Celosvětová produkce se od roku 2004 nachází na tzv. vachrlatém plató, kdy těžba surové konvenční ropy roste či klesá poměrně málo. S největší pravděpodobností je pouze otázkou několika málo let, kdy začne klesat znatelněji, jinými slovy kdy se celosvětová produkce surové ropy z konvenčních zdrojů dostane za svůj zlom. Těžit 75 milionů barelů konvenční ropy denně nebudeme schopni věčně. Jakkoliv jsou trhy dobré v reflexi krátkodobých hrozeb dodávek ropy, tento dlouhodobý trend přehlížejí.

Jaký to bude mít dopad na ceny ropy, do velké míry závisí jak na velikosti poptávky, tak na flexibilitě nabídky, tj. technických substitutech a schopnosti se na ně přeorientovávat. Jisté je, že ceny dolů už výrazněji nepůjdou. Například výroba syntetické ropy z bitumenu získávaného z živičných (roponosných) písků těžených v kanadské provincii Alberta je výnosná pouze při ceně ropy nad 50 až 60 dolarů za barel, a to jen díky velmi nízké ceně zemního plynu, který se při produkci ropy touto cestou používá jako energetický zdroj. Podobné cenové odhady platí například i pro hlubokomořské brazilské vrty.

Oproti tomu někteří analytici očekávají, že velké množství břidličného plynu těženého v USA kontroverzní metodou hydraulického štěpení požene ceny ropy dolů. Otázka je, na jak dlouho, protože výtěžnost ložisek břidličného plynu často klesá až o desítky procent po několika letech od zahájení těžby. Rovněž poptávka po biopalivech je určována výší ceny ropy, následkem čehož rostou také ceny potravinových komodit. Neméně důležitým faktem je, že tyto alternativy k ropě jsou co do produkce skleníkových plynů spíše horšími variantami.

Jaké ceny ropy tedy čekat do budoucna? Ohniska problémů typu Írán mohou poslat ceny ropy velmi výrazně nahoru, což by následně značně zbrzdilo světovou ekonomiku. Tím by klesla poptávka po ropě a posléze i její ceny. V nejbližších letech tak můžeme očekávat pokračování vývoje, který sledujeme od roku 2008 - zvýšenou míru cenových výkyvů. V dlouhodobějším horizontu patrně též výraznější přesun k technickým náhražkám ropy i dílčí snížení poptávky zejména z Evropy a USA, které však může zaplnit zvýšená poptávka velkých rostoucích ekonomik, jako je Čína, Indie a Brazílie, stejně jako zvýšená poptávka v zemích exportujících ropu. V takto geopoliticky napjatých časech roste hrozba dočasného výpadku dodávek ropy. V delším časovém výhledu pak s ohledem na tenčící se zásoby levné a snadno dostupné ropy lze čekat postupný nárůst cen. Klíčovou otázkou zůstává, jak závažné dopady mohou nastat. ZDROJ:www.glopolis.org, kráceno

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů