Evropští politici se nedokážou shodnout, jak šetřit s energiemi

Poté, co Polsko již dvakrát zablokovalo klimatickou "jízdní mapu" eurokomisaře Güntera Oettingera Energy Roadmap 2050, se začíná rozpadat i plán na směrnici o energetické účinnosti (části Strategie 20-20-20). Ta má za úkol snížit do roku 2020 spotřebu energie států EU o 20 procent. Původní návrh komise ale Rada ministrů rozmělnila natolik, že z něj zbývá necelých 40 procent plánovaných úspor.

Horlivé Dány vystřídají Kypřané

Hlavním propagátorem jejího přijetí je předsednické Dánsko, jehož mandát ale v červnu končí.

"Měli bychom být féroví a přiznat, že nebudeme schopni tyto otázky do konce června uzavřít," uvedl pro server EurActiv dánský ministr pro energetiku a otázky klimatu Martin Lidegaard. Od 1. července pak přebírá předsednictví Kypr, pro který není ochrana klimatu prioritou.

V Bruselu se celý duben a květen vedou jednání mezi zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady ministrů. "Diskuse je to velmi složitá, debata se dnes rozpadá do mnoha směrů," komentuje situaci europoslanec Evžen Tošenovský, který je zároveň místopředsedou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

"Odpor proti původnímu znění směrnice se zvyšuje. Velký podíl na tom mají právě ministři jednotlivých zemí, kteří se snaží o větší či menší ústupky," dodává. Výjimkou není ani Česko. "Původní verze byla pro českou ekonomiku příliš nákladná, bylo potřeba ji změkčit a více zobecnit," vysvětluje změny směrnice ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Cíl 20procentního snížení spotřeby energií není oproti snižování emisí CO2 či podílu obnovitelných zdrojů závazný. Spor se tak vede i o to, jestli má být závazný cíl, nebo prostředky, jak snižování dosáhnout.

"To, jak návrh vypadá dnes, je typický kočkopes složený z různých závazných i nezávazných cílů i opatření," komentuje vývoj ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Nesouhlas energetiků

Největší odpor se objevil na straně energetických firem. Návrh komise by jim totiž nařizoval, aby zajistily úspory energie na straně svých konečných spotřebitelů, a to o 1,5 procenta ročně. "V dnešní době si opravdu neumím představit, jak by se toho mělo dosáhnout," říká Hájek. Není podle něj ani jisté, kdo by měl investice platit. "Státy jsou ale ve svém jednání pokrytecké. Všichni chtějí snižovat spotřebu, což bude něco stát, ale nikdo za to nechce platit," říká.

Nevadí mu naopak větší podpora v kombinované výrobě tepla a elektřiny. "EU konečně chápe, že je potřeba snižovat i tu primární spotřebu na straně výroby, nejen tu u konečného spotřebitele," říká. ČEZ ale například již na podzim varoval, že povinná kombinovaná výroba u nových zdrojů povede k výstavbě elektráren u velkých měst, což může ve finále vyvolat větší odpor veřejnosti.

"Povinné snižování spotřeby se dotkne prakticky všech podniků v Česku. Některé technologicky náročné výroby, jako například ocelárny, ale v dnešní době příliš peněz na investice nemají," říká Václav Hrabák z Hospodářské komory.

Pohled komise a ekologů

Podle komise i zástupců ekologických organizací jsou ale povinné úspory naopak šancí pro ekonomiku. Původní plán Evropské komise hovořil o vytvoření 400 tisíc nových pracovních míst, HDP sedmadvacítky by se také měl zvýšit až o 34 miliard eur. Mělo by se také spotřebovat méně paliv a tím ušetřit až 38 miliard eur.

"Malé části průmyslu by to sice prospělo, ale na úkor toho většího zbytku," komentuje plány EK Hrabák.

Spor se rozhořel i o povinné renovace státem vlastněných budov, ročně se měla opravit minimálně tři procenta všech objektů s plochou přes 250 m2. Státy ale nyní chtějí, aby se to týkalo jen budov ve vlastnictví vlády a ministerstev, což by původně plánované úspory radikálně snížilo.

Stejně tak, jako směrnice o energetické účinnosti, má problémy také Oettingerův plán Energy Roadmap 2050, své výhrady k němu má i Česká republika nebo například Velká Británie.

O co se přou politici:

Strategie 20-20-20

Evropské státy se rozhodly v rámci svých klimatických plánů:

1. snížit do roku 2020 o 20 procent množství produkovaných emisí plynů CO2

2. zvýšit na 20 procent podíl obnovitelných zdrojů energie

3. snížit o 20 procent spotřebovanou energii

K dosažení prvních dvou cílů, které jsou závazné, zavedly evropské státy například programy podpory obnovitelných zdrojů nebo podmínily vypouštění emisí CO2 nákupem emisních povolenek. Ke snižování spotřeby měla sloužit právě směrnice o energetické účinnosti.

Energy Roadmap 2050

Energetickou cestovní mapu představila Evropská komise v roce 2010. Dokument přináší postup, jak dosáhnout snížení emisí o více než 80 procent do roku 2050, aniž by byly narušeny dodávky energie a konkurenceschopnost EU.

Úspory v číslech

202 MTOE

(milionů tun ekvivalentu ropy)

představuje 20procentní úspory na spotřebě energií, kterých chtějí členské státy do roku 2020 dosáhnout.

151,5 MTOE

(milionů tun ekvivalentu ropy)

jsou úspory, kterých měly státy dosáhnout implementací Směrnice o energetické účinnosti. Při aplikaci změn, které prosazuje Rada ministrů, dosáhnou tyto úspory jen 58,1 mtoe