Časovaná bomba z Bruselu

Shodli se na tom, že energetická směrnice nemá dostatečnou podporu ze strany politiků ani širší veřejnosti. Její propagaci by mohly pomoci projekty, jako je například soutěž energeticky, architektonicky a konstrukčně výjimečných staveb Building Efficiency Awards (BEFFA). Leitmotivem debaty byla zejména rentabilita výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie. Podle účastníků diskuse je také nedostatečná podpora filozofie úspor energie.

Mají pasivní domy v České republice dostatečnou podporu?

Architekt Aleš Brotánek, AB ateliér:

V České republice už existují realizace developerských projektů pasivních bytových domů, což svědčí o jejich přitažlivosti pro investice. První z nich je vyprodán dlouhou dobu před kolaudací i v současném období hospodářského útlumu. S rozvojem stavebního trhu v oblasti výstavby pasivních budov a následně budov doplněných na nulovou spotřebu energie se výrazně snižují náklady všech komponentů tak, že například v Německu je možné optimalizovaným návrhem dosáhnout realizace bytového domu dokonce o 30 % levnějšího, než je srovnatelný standard Německa.

Co se týče nákladů, máme srovnání například s Rakouskem, kde již v segmentu pasivních budov staví dlouhá léta - tam nejprve uváděli dodatečné náklady v řádu 10 až 15 %, před pěti to bylo již 5 až 10 % a dnes se pohybují mezi 3 až 7 %, v době, kdy se tam staví 20 % výstavby v pasivním standardu. Tedy když se rozvine celý sektor, tak i užité technologie se nutně zlevní. Máme tady šanci pro budovy, kterou můžeme využít, anebo ji propást. Už dnes můžeme postavit dům v pasivním standardu téměř za stejné peníze, ale v kvalitě vnitřního zdravého prostředí neporovnatelného se stávající běžnou výstavbou. Je však třeba si uvědomit, že za pár let se u takového domu zákonitě i kvůli růstu cen energie nepoměrně zvýší hodnota vložené investice.

Libor Urbášek, zástupce firmy Saint-Gobain, Divize Isover:

Absence koncepčnosti a dlouhodobější strategie vlády v oblasti energetické efektivnosti a cen energie vyvolává nejistotu u podnikatelů ve stavebnictví a v důsledku tak brzdí rozvoj celého odvětví. V zahraničí, kde jako skupina Saint-Gobain působíme, se setkáváme s mnohem progresivnějším přístupem vlád, které si samy v souvislosti s implementací směrnice EPBD stanovují dlouhodobé ambiciózní cíle v energetické politice, někdy až do roku 2050. A to je z mého pohledu velmi dobře, protože tím dávají jasný signál trhu, co se bude dít. To, že u nás jasná koncepce zatím neexistuje, není definován její cílový stav, brzdí přípravu celého našeho trhu.

Ing. Irena Plocková, energetický expert, bývalá náměstkyně SFŽP pro program Zelená úsporám:

Pro investora, který musí vše zaplatit, bude vždy nejdůležitější, kde na to sežene zdroje. Všechny podpůrné programy, které jsou pro investory motivační, de facto končí v roce 2013, pokud již neskončily dříve. Stavební veřejnost se tedy logicky ptá, kdo nám pomůže, kde na to vzít peníze. Pokud se to nevyjasní, technická odezva bude až na druhém třetím místě.

O obecně slabé podpoře a povědomí o energetické náročnosti budov svědčí i skutečnost, že téměř ani u jednoho inzerátu na prodej nemovitosti se u nás nesetkáte s údaji o roční spotřebě energie na vytápění, natož s uvedením třídy energetické náročnosti. Například ve Švédsku je povinnou součástí při prodeji nemovitosti i zhodnocení její energetické kvality. U nás je sice součástí každé projektové dokumentace průkaz energetické náročnosti, ale nijak dál se už prakticky nevyužívá.

Doc. Ing. Jiří Hirš, CSc., Fakulta stavební VUT Brno, předseda poroty BEFFA:

Poměr využití obnovitelných zdrojů a energetické spotřeby budovy by mohl být mnohem variabilnější. Jsem spíše pro volnější zadání energetického řešení budov, které se projevuje například ve filozofii výstavby tzv. aktivních domů. Jestliže mám v místě k dispozici dobrý a výkonný zdroj obnovitelné energie, už nemusím klást tak přísné požadavky na tepelně izolační vlastnosti budovy a opačně.

Soňa Římánková, Fakulta umění a architektury, Technická univerzita Liberec, Gardiner & Theobald:

Hlavní věcí je, jak poselství evropské směrnice o energetické náročnosti budov předat a vysvětlit veřejnosti. Ve Velké Británii jsou v tomto ohledu mnohem dál. Tam je i u neodborné veřejnosti cítit porozumění a nadšení, a to hlavně proto, že tamní vláda se nezříká zodpovědnosti a naopak se hlásí k tomu připravit podmínky tak, aby to nedělala nikomu těžší, což je případ České republiky.