Úloha a podíl plynu v českém mixu

Mnohými je plyn vyzdvihován k nebesům, jiní zase varovně zdvihají prst. Každopádně jde o důležitou surovinu, bez které se ještě dlouho neobejdeme a která nejspíše ještě bude nějakou dobu nabývat na významu.

Pozitivem plynu je, že je ho dostatek pro několik následujících generací. Díky plynu tak máme poměrně dosti času zabývat se technologiemi a výstavbou kvalitních zdrojů energie budoucnosti.

Objevením technologií pro získávání plynu z břidlic potenciál této suroviny ještě výrazněji narostl, omezil závislost své ceny na ropě a nastoupil cestu ke zlevňování. Tady je však potřeba nepropadat přílišnému optimismu.

Velké zdroje plynu, které se tak otevřely například v Americe, jsou sice i pro nás generátorem nižších cen a příležitostí k diverzifikaci dodavatelů, ale zároveň vedou ke zbytečnému plýtvání.

Cena plynu klesla v USA natolik, že se nevyplatí investovat do efektivních technologií, utěsňovat vrty a hledat cesty k uvážené regulaci spotřeby. Měla by se vzít v potaz také skutečnost, že jde z většiny o metan, tedy o skleníkový plyn.

Je třeba mít na paměti, že plynovou euforií trpí i jiné státy. Velkolepé plány nahrazování jaderných elektráren a dalších zdrojů plynovými tak mohou v dohledné době zapříčinit, a pravděpodobně také zapříčiní, návrat k růstu cen. I když už asi ne natolik, jako je tomu u ropy.

Břidlice a LNG otevírají nové možnosti

I přes tuto skutečnost jsou pro nás zdroje plynu mimo Asii pozitivním signálem. Zvláště ve spojení s možností jeho zkapalňování při teplotě -161 °C do podoby takzvaného LNG (Liquefied Natural Gas), ve které zabírá pouze 1/600 objemu proti plynnému stavu. V této podobě je poměrně dobře transportovatelný na větší vzdálenosti a bez závislosti na plynovodech.

Pro větší diverzifikaci zdrojů plynu směrem k LNG bude sice ještě nutné upravit stávající evropské terminály tak, aby mohly přijímat i největší tankery, ale řešení je na dohled, stejně jako plány na budování dalších terminálů. Hovoří se o tom, že by Evropa mohla krýt dovozem zkapalněného zemního plynu až 40 % své spotřeby.

Jen v průběhu letošního roku mají být dokončené terminály pro příjem 70 miliard m3 plynu, tedy s více než dvojnásobnou kapacitou nového plynovodu South Stream. Další jsou již ve výstavbě.

Pro nás jsou v tomto ohledu nejdůležitější plány Polska, které by mělo vybudovat terminál za zhruba dva roky a které hledá také cestu k těžbě břidlicového plynu na svém území. K potřebě efektivního využití plynu z Polska, a to dopravovaného také prostřednictvím severní plynové cesty z Ruska, bude zapotřebí ještě dobudovat územní plynovod sever-jih.

Cesta snižování závislosti na Ruském plynu je dlouhodobým procesem, ale jejím prostřednictvím se otevírají nové možnosti využití plynu v evropské a české energetice. Jak tedy na plyn nahlíží Nezávislá energetická komise?

Plyn a teplo

Oproti předchozímu návrhu lze v nové koncepci předpokládat citelnější podíl plynu v celkovém energetickém mixu. Komise ve své zprávě přímo varuje před ideologickým zneužíváním skutečnosti, že plyn je surovinou z dovozu, čímž v podstatě připouští jeho důležitou roli pro českou energetiku.

Ačkoliv se z prvotních informací a grafů proběhlých v minulých dnech tiskem může zdát, že plyn u nás přes uvedené skutečnosti rozvoj nečeká, opak je pravdou.

Energetická komise nevytýčila koridory podílu jednotlivých zdrojů na produkci tepla, řada jejích doporučení však ukazuje na to, že právě v teplárenství by měl plyn hrát významnou roli. Ukrývá se v něm kupříkladu řešení problémů s dodávkami uhlí pro řadu tepláren. Některé z nich se touto cestou už vydaly.

Velmi slibný potenciál využívání plynu skýtají především kogenerační jednotky všude tam, kde lze výhodně spojit výrobu tepla a elektřiny. Zvláště pak v podobě jednotek nahrazujících kotelny v panelových domech a komplexech. Tady by pravděpodobně rozumně nastavená politika dotací vykonala výrazně větší službu než u solárních elektráren.

Plyn a doprava

Úlohou plynu v dopravě se dále zabýváme v samostatném článku, takže se zde zaměříme jen na stručné shrnutí. Uplatnění plynu v dopravě jako náhrada za kapalná paliva má smysl jak z pohledu ekonomického, tedy z pohledu návratnosti vložených investic do zatím ještě o něco dražších automobilů, tak z hlediska ekologického.

Elektromobily na naše silnice v masovějším měřítku asi hned tak nevyjedou, což je velká příležitost pro plyn. V této souvislosti nesmíme zapomínat ani na otázky bezpečnosti, a to jak z hlediska případné nehody, tak z pohledu parkování v uzavřených prostorách.

Současné systémy používané v automobilech lze v mnoha ohledech považovat za bezpečnější, než je tomu u benzinových vozů. Speciální tlakové nádrže odolají i při velkých nárazech, dvojí jištění nedovolí nekontrolovatelný únik plynu ani při uražení připojovacího aparátu s ventilem a automatické pozvolné vypouštění a odhořívání plynu v případě požáru zajistí ochranu před detonací.

Při parkování v uzavřených prostorách je stlačený zemní plyn, nazývaný též CNG (Compressed Natural Gas) oproti LPG ve výhodě, protože je lehčí než vzduch. Tím pádem se nehromadí u země a lze ho poměrně dobře odvětrávat. Tuto skutečnost už vzala na vědomí také potřebná legislativa a při dodržení nezbytných podmínek zajištění vhodného odvětrávání vjezd do společných garáží a následné stání povoluje.

Plyn a elektřina

Tuto část využití plynu jsme si záměrně nechali až na konec. V této oblasti skutečně komise nepředpokládá razantní zvyšování podílu, tedy za předpokladu, že se uskuteční výstavba jaderných bloků v Temelíně. Důvodů pro to existuje hned několik.

Už když se podíváme na důležitou roli plynu v oblasti tepla a dopravy, je celkem nabíledni, že by plyn, pokud budeme navyšovat jeho spotřebu, měl směřovat primárně do těchto oblastí.

Druhým faktorem je, že cenu plynu lze do budoucna těžko předikovat natolik, aby se mohla garantovat návratnost investic do velkých plynových elektráren.

Navyšování podílu plynu na výrobě elektřiny lze tedy očekávat spíše v podobě již zmíněných kogeneračních jednotek a případně menších zdrojů, sloužících například k vyrovnávání výkonu slunečních elektráren.

Pokud by se nové bloky v Temelínu nepostavily, situace by se výrazně změnila. Plyn se totiž nabízí jako nejsnazší cesta k náhradě jejich výkonu. Avšak tím by naše závislost na této surovině velmi nebezpečně vzrostla.

Závěry komise

Zvyšování podílu plynu v české energetice nestojí nic v cestě. Míru závislosti je však třeba navyšovat uvážlivě. Ruku v ruce s tímto trendem je nezbytné, aby si Česko udrželo vysokou technickou vyspělost systémů pro transport a skladování této suroviny, díky které hladce překonalo minulou plynovou krizi. Dale je třeba klást důraz na spolehlivé a variabilní propojení ČR s mezinárodními soustavami. Jen tak lze totiž zajistit spolehlivé dodávky a nákup plynu za tržní, nikoliv spekulativní ceny.

AUTOR: Marcela Zimová
AUTOR: Michael Málek