Vláda projedná novelu zákona o integrované prevenci

Aktualizaci vyžaduje novelizovaná směrnice EU. Zákon o takzvané integrované prevenci přijalo Česko před vstupem do unie, na jeho základě od té doby krajské úřady vydaly oprávnění k provozu 1538 zařízení. Celkem se v EU principy integrované prevence musí řídit na 52.000 zařízení, jedná se o velké průmyslové podniky, elektrárny a třeba také chovy hospodářských zvířat a zařízení na likvidaci odpadů.

Hlavním cílem směrnice je zajistit v souvislosti s provozem průmyslových činností vysokou úroveň ochrany životního prostředí jako celku. Podniky na základě normy žádají o povolení k provozu krajské úřady, které posuzují míru emisí, a to do všech složek životního prostředí. Nemělo by se tak stát, že firma sice splní limity pro znečišťování ovzduší, o to víc emisí ale pošle do řek či na skládky v podobě nebezpečných odpadů. Novela má přispět k tomu, aby regulace na jedné straně respektovala princip přiměřenosti, na druhé straně pak byla dostatečně transparentní a vynutitelná.

Při jednáních o povolení mají úřady žádat po firmách použití nejlepší dostupné techniky (BAT). Pro tento účel existují seznamy informací o technologiích v nejúčinnějším a nejpokročilejším stadiu vývoje, které předcházejí vzniku emisí. Novela zákona o integrované prevenci má podle ministerstva životního prostředí posílit při rozhodování roli nejlepších dostupných technik, zavést stanovování emisních limitů v povolovacích řízeních podle závěrů o BAT, zavést zvláštní podmínky pro ochranu půdy a podzemních vod, vymezit kontrolu zařízení, nově nastavit systém výměny informací o BAT, zjednodušit odvolací řízení a ošetřit zrušení a zánik integrovaného povolení.

Mediálně nejznámějším sporem ohledně použití nejlepší dostupné techniky v Česku bylo přetahování se ministerstva životního prostředí se společností ČEZ za vlád Mirka Topolánka a Jana Fischera o podobu rekonstrukce uhelné elektrárny Prunéřov II v procesu posuzování vlivů na životní prostředí. MŽP chtělo, aby modernizovaná uhelná elektrárna měla účinnost 42 procent, projekt ČEZ počítal s účinností o čtyři procenta nižší. Nakonec potvrzení EIA elektrárenský gigant dostal s tím, že nedostatečnou účinnost slíbil kompenzovat jinými opatřeními, například zvýšením energetické efektivnosti v jiných svých provozech.

Právě diskuse o použití nejlepších dostupných technik a množství výjimek má v novele zákona omezit upřesnění toto, jak má být princip nejlepší dostupné techniky vykládán.

Platit má, že úřad zajistí, že skutečné emise vypouštěné ze zařízení nebudou překračovat úroveň emisí spojenou s nejlepšími dostupnými technikami. Kritéria, za kterých může provozovatel výjimku pro vyšší množství emisí získat, budou tři: zeměpisná poloha zařízení, technická charakteristika zařízení a také odborným posudkem podložený argument, že by náklady na pořízení nejlepší technologie byly nepřiměřené přínosům pro životní prostředí. O výjimku budou moct firmy žádat pouze, pokud její oprávněnost podloží odbornými posudky.

"Zavádění těchto výjimek snižuje možnost vzniku případů, kdy by došlo k nepřiměřeným nákladům na zavedení nejlepší dostupné techniky i v případech, kdy zařízení již téměř dosahuje úrovně emisí spojených s BAT a snížení by znamenalo použití zcela jiné techniky a velké investice v porovnání s dosaženými přínosy," uvádějí autoři návrhu s tím, že pro průmysl znamenají změny jednoznačné posílení principu přiměřenosti a ekonomických aspektů regulace.