Nová Státní energetická koncepce: jablkem sváru zůstává zelená energie

Státní energetická koncepce, která má stanovit hlavní vývojové trendy, strategii a preference v české energetice na 30 let dopředu, je už týden v meziresortním připomínkovém řízení. Do konce měsíce má konečnou podobu dostat na stůl vláda.

Není to poprvé - pokusů o vytvoření státní energetické strategie tu v posledních pěti letech bylo několik. Kolem každého se strhly spory, žádný nenašel širší podporu v odborné veřejnosti, každý skončil v propadlišti dějin. Má poslední koncepce z dílny ministra průmyslu Martina Kuby větší šanci na život?

Zdá se, že ano: Zástupci průmyslu a energetických firem se k návrhu stavějí vstřícněji než k předchozím variantám. "Je pro nás přijatelnější i proto, že jsme byli přizváni k diskusi při přípravě a řada našich připomínek do návrhu byla zapracována," říká místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Podnikatelé z oboru zelených technologií a obnovitelných zdrojů jsou však zdrženlivější. A ekologové Kubův návrh shazují se stolu se stejnou razancí jako pokusy jeho předchůdců.

Největší debata se stále vede o roli jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů energie.

"Nový návrh je konečně kvalitní, není v rozporu s fyzikálními zákony i ekonomickými očekáváními," myslí si Jaroslav Míl, někdejší šéf firmy ČEZ a Svazu průmyslu, dnes soukromý investor, spolumajitel solární elektrárny. Míl hlasitě kritizoval předchozí pokus exministra Martina Kocourka (ten počítal s výstavbou až 18 jaderných bloků). "Návrh je realističtější," potvrzují i další - třeba Vlado Murár z firmy Tedom, která vyrábí kogenerační jednotky pro výrobu tepla a elektřiny.

Většina průmyslníků souhlasí s nutností zvýšit podíl jaderné energie vyráběné z jádra, ale upozorňuje, že budování reaktorů má řadu rizik a jde o drahé řešení.

"Jádro určitě ano. Ale férově si musíme říct, kdo a z čeho zaplatí výstavbu reaktorů," říká šéf ČKD Group Jan Musil. A upozorňuje: "Dnes je cena silové elektřiny na burze asi 47 eur na megawatthodinu. Pro návratnost těchto investic stačí dle ministerstva průmyslu navýšení ceny na 60 eur. Myslím si ale, že hodnota 75 až 80 eur je pravděpodobnější," odhaduje vývoj trhu. A upozorňuje, že navýšení ceny zaplatí tak jako tak spotřebitel.

"Dostavba Temelína je nevyhnutelná už vzhledem k lobby dodavatelů. O návratnosti ale pochybuji," říká Antonín Růžička, šéf firmy Wikov, výrobce větrných turbín.

"V koncepci chybí kapitola, která by analyzovala ekonomiku jaderných elektráren, investice se v současných tržních podmínkách nemůže vrátit," dodává bývalý předseda Strany zelených, majitel poradenské firmy Ecoconsult Martin Bursík.

Jadernou výstavbu nejhalasněji vítají lidé z firem, které doufají v dodávky pro nové elektrárny - jako Martin Pecina ze strojírenské skupiny Vítkovice. Míl ale varuje, že se přínos jaderných bloků pro průmysl přeceňuje: "Začnou se stavět za nějakých 7 až 10 let a většina firem budou jen subdodavatelé."

Průmyslníci autory návrhu často chválí za to, že počítají s investicemi do rozvodných sítí. Většinou také vítají omezení spalování uhlí v neefektivních elektrárnách. Ale zcela se rozcházejí v pohledu na obnovitelné zdroje.

"Jejich podpora je stále přehnaná, již nyní za ně platíme stovky milionů," říká Pecina (ministr Kuba přitom počítá s podporou "zelených elektráren" jen do roku 2014 a předpokládá, že brzy budou konkurenceschopné bez dotací). Manažeři Wikovu či Tedomu přirozeně lobbují za svá řešení, tedy vítr či malé kogenerační jednotky. Ekologové ale Kubův návrh shodně kritizují jako zastaralý.

"Zdvojnásobení podílu jádra proti dnešním hodnotám vidím jako nerealizovatelné z ekonomického hlediska," říká bioložka Neela Winkelmann-Heyrovská, konzultantka v oblasti obnovitelných zdrojů. Česko podle ní připravuje jaderné plány v době, kdy je tento obor "celosvětově za zenitem". Evropa "staví na masivním rozvoji obnovitelných zdrojů a Česko nemůže stát mimo, i kdyby chtělo". Podobně argumentují i ekologická občanská sdružení či zástupci Strany zelených.

Návrh Státní energetické koncepce (hlavní body)

50-60 PROCENT

elektřiny v roce 2040 se u nás má vyrábět z jádra. Obnovitelné zdroje mají pokrývat 18-25 %, podobně jako hnědé uhlí. Stoupne také význam zemního plynu (až na 15 %).

3 NOVÉ JADERNÉ BLOKY

Tj. dva v Temelíně a později jeden v Dukovanech by měly pomoci zvýšit jadernou produkci na plánovanou hodnotu.

70 PROCENT

energie v dopravě se má v roce 2040 stále získávat z kapalných paliv - nástup elektromobility tedy nebude podle MPO tak rychlý, jak někteří experti předpovídají.

Úspory

Energetická náročnost české ekonomiky má výrazně klesnout, do roku 2040 se má snížit spotřeba energie na jednotku HDP téměř na polovinu.

Těžební limity

v hnědouhelných revírech v severních Čechách se nemají do roku 2040 prolomit, koncepce ale nepočítá s odepsáním uhelných zásob za limity a předpokládá, že později bude toto uhlí vytěženo.

Obnovitelné zdroje

Jejich podíl v energetice se má nadále zvyšovat, ale bez dotací. Ty mají z většiny skončit v roce 2014, MPO ale počítá s rozvojem těchto technologií na komerční bázi.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz