Návrh věcného záměru zákona o ochraně veřejného zdraví před hlukem

Především je důležité překonat stávající roztříštěnost v oblasti právních předpisů regulujících hluk v komunálním prostředí, navrhnout komplexní právní úpravu definující kompetence a povinnosti jednotlivých resortů v ochraně veřejného zdraví a regulaci hluku v komunálním prostředí, dále nahradit stávající paternalistický a centralizovaný přístup a přenést odpovídající pravomoci a odpovědnost na jednotlivé stupně státní a veřejné správy, včetně podílu občanů na základě principu sdílené odpovědnosti a subsidiarity. Účinné řešení této problematiky pak nutně vyžaduje komplexní legislativní přístup.

Lze konstatovat, že vyhovujícím způsobem není ani vyřešeno propojení zákona s právními předpisy regulujícími územní plánování a výstavbu (stavební zákon a jeho prováděcí předpisy).

Nevyhovující je rovněž situace v dozoru nad hlukem z provozu komunikací a drah, kde překročení hygienických limitů hluku lze mnohdy řešit pouze ukládáním sankcí, což neřeší podstatu problému. Situace se často řeší vydáváním časově omezených povolení.

Regulace stacionárních zdrojů hluku jako např. stroje, zařízení, průmyslové areály apod. zůstává založena na pevných hygienických limitech, a to jak ve venkovním, tak ve vnitřním prostoru chráněných staveb. Výjimku tvoří hluk ze stavební činnosti, který je regulován na základě souboru technických a organizačních opatření obsažených ve schválené projektové dokumentaci, která jsou podřízena stavebnímu dozoru. Provozovatelům stacionárních zdrojů hluku se umožňuje navrhnout omezené ochranné hlukové pásmo svého zdroje s tím, že na své náklady musí poskytnout kompenzaci za způsobenou újmu.

Předkládací zpráva

Materiál


Zdroj: HK ČR - 174/12