Pátek, 29. března 2024

Ropa levnější? Už byla!

Když poprvé vytryskla ropa z vrtu Drake v Titusville ve státě Pennsylvania v roce 1859, což se považuje za počátek ropné éry v novověku, byla hodně drahá.

Ropa levnější? Už byla!

V přepočtu na dnešní peníze stál jeden barel kolem 100 USD. (1 barel = 158,988 litrů).

Pak přišla dlouhá éra, kdy cena klesla a držela se na docela nízké úrovni mezi 15 až 25 USD, s občasnými vzepětími nahoru, a to až do počátku 70. let minulého století, do období pověstných ropných krizí. Od té doby se stačila cena vyšvihnout na úroveň 100 USD počátkem 80. let, nakrátko citelně poklesnout, ale od roku 2000 zase drasticky stoupnout. V roce 2011 stál 1 barel ropy Brent v ročním průměru 111 USD, letos v březnu to bylo 120 USD. Tento dominový efekt působí na růst cen pohonných hmot a paliv na bázi ropy a vůbec všech výrobků, při jejichž produkci se používá ropa či výrobky z ní.

Ropa není jediná surovina stoupající v ceně. Problém je ale s její nahraditelností, která oproti jiným surovinám, není možná. Jde o surovinu sloužící k výrobě pohonných hmot pro pohyb strojů a dopravní techniky. Potřeba ropy na světě stoupá, a pokud objem těžby roste pomaleji než objem požadavků na její dodávky, je už jen to důvodem, aby její cena rostla. K tomu se řadí další faktory. Ropa je na zeměkouli rozmístěna nerovnoměrně, firmy či státy disponující jejími zásobami a těžebními kapacitami tak mohou vykonávat hospodářský a politický nátlak na země, jež ji nemají. Příkladů takového postupu se od doby první ropné krize počátkem 70. let vyskytlo více a patří bohužel neodmyslitelně k současné době.

Ropa se stala vzácnější

K tomu, že se ropa stává relativně vzácnější, přispívají i studie a prognózy konstatující, že využívané zásoby ropy se vyčerpávají a že za několik desítek let nebude, nenaleznou-li se nová ložiska, odkud ropu těžit. To je problém, kterému začínají čelit dosavadní velcí těžaři v Íránu, Kuvajtu, Rusku, Norsku, Venezuele a jinde.

Byly vyvinuty a do průmyslové praxe se prosazují nové úsporné technologie, kterými lze dosáhnout stejného a mnohdy většího výsledku než dosud s menším množstvím ropy. Má to ale háček. Takové technologie, navíc ekologicky příznivější, bodují v tradičních industrializovaných zemích, nikoliv v zemích, které dnes dynamicky průmyslově rostou a stupňují zájem o ropu odjinud, aniž by při její spotřebě dostatečně zohledňovaly ekologická kritéria. To je hlavně případ Číny a Indie, kde roste vysokým tempem životní standard, včetně motorismu, tím ale i spotřeba pohonných hmot.

Zatím nevyužité rezervy ropy

Pokud jde o zásoby ropy, pak podle průzkumů a odhadů z posledních desetiletí a let jsou zatím "netknutá" ložiska i v jiných oblastech světa, a jsou jich desítky: pode dnem Severního ledového oceánu v Arktidě, v USA v horách ve státech Kentucky a Tennessee a v Michiganu, ve Wyomingu, Utahu, Coloradu, Montaně a Severní Dakotě, v Kanadě v provincii Alberta na západě a v tzv. severozápadním teritoriu, u pobřeží Brazílie na jihovýchod od Rio de Janeira, u západního pobřeží Afriky, v Jihočínském moři... O těchto ložiscích jsou v některých případech shromážděny dosti podrobné informace, v jiných situacích jde o dosud nepotvrzené údaje.

Proč se nově zjištěná ložiska nevyužívají?

Příčiny prodlévání jsou jednak geofyzikální, respektive geologické, jednak technické, samozřejmě také příčiny finančního rázu a stále více se uplatňují i ekologické aspekty, související s ochranou přírodního a životního prostředí. Na jedné straně je zde jasný zájem o zisk stále většího množství ropy, nutné k udržení a rozšíření chodu ekonomiky a k zajištění životního standardu lidí. Na druhé straně se ukazují rizika spojená s takovým postupem, který sice v některých případech dokáže dobýt ze země ropu, ale za cenu škod způsobených životnímu prostředí a obyvatelstvu.

Ropné písky v Kanadě

Příkladem toho je těžba ropy z tzv. ropných písků v kanadské Albertě, kde se vyskytuje v tuhém či polotuhém skupenství. Jde o kuličky nebo jinak tvarované kusy, které se těží buď povrchovým způsobem (bagrováním) nebo se k nim těžaři dostávají pomocí vrtů, do nichž zavádějí ohřátou vodu s různými chemikáliemi, jež mají tuhou ropu rozpustit a vyplavit. Rezidua po těžbě, která jsou toxická, se pak dostávají do řek v okolí a ničí flóru a faunu. Navíc je třeba kvůli zpřístupnění povrchových ložisek pokácet velké plochy lesů. Získaná ropa navíc obsahuje také rezidua, která se musí při rafinaci odstranit, čímž se proces prodraží asi o 15 % ve srovnání s ropou rafinovanou z tekutých zdrojů. Produkce jednoho barelu ropy z těchto písků stojí od 50 do 75 USD. Kapacita ropných písků v Albertě se odhaduje na 170 miliard barelů.

Brazilský šelf

Co se týká ložiska v šelfu u jihovýchodního pobřeží Brazílie, jeho rozsah se odhaduje na 50 až 100 miliard barelů. Zpřístupnění při současných technických možnostech není reálné, ložisko se nalézá cca 3000 metrů hluboko, 1500 metrů pod mořským dnem. To je hloubka větší než u těžebních zařízení v Mexickém zálivu, kde předloni došlo k havárii plošiny Deep Water Horizon (DWH), jejíž likvidace trvala řadu měsíců. Náklady za vytěžení 1 barelu lze v zatím de facto jen hypotetickém případě těžko odhadnout, ale evidentně by byly velmi vysoké.

Velké zásoby pod arktickým mořem

Pro možné zahájení těžby z ložisek ropy v arktické oblasti, o niž mají zájem všechny země, jejichž hranice na moři se táhnou od severního pólu na jih (tj. USA, Kanada, Grónsko, resp. Dánsko, Norsko a Rusko), hovoří oteplování v této části zeměkoule, díky němuž velké plochy Arktidy už nezamrzají po tak dlouhou dobu jako dříve. Avšak nebezpečí v podobě ledovců a silných bouří je pro speciální těžební lodě pořád příliš veliké. O provozu stálých vrtných jednotek se zatím neuvažuje i s ohledem na to, že jejich vzdálenost od řídicích center na pevnině v uvedených zemích by byla příliš veliká. Z toho důvodu by bylo problematické i řešení havarijních stavů - viz již zmíněný případ DWH, přičemž k tomu došlo v regionu blízko uživatelských center a v teplém moři. Nízká teplota vody v Arktidě, i když nezamrzá, riziko těžby zněkolikanásobuje.

Odhad zásob ropy pode dnem arktického moře je zhruba 90 miliard barelů, vytěžení 1 barelu, pokud by těžba začala, by podle předběžného propočtu stálo kolem 100 USD.

Velká naděje: ropa z břidlic

Hitem poslední doby, a dá se říci, že se značně velkými vyhlídkami na uvedení těžby do praxe ve srovnání s výše uvedenými metodami dobývání ropy, je její těžba z břidlic. USA se na tento způsob začaly intenzivně zaměřovat jako první a je pravděpodobné, že se z velkého dovozce ropy (z oblasti Blízkého a Středního východu) stanou samy velkým producentem ropy z tohoto zdroje.

Surovina je obsažena v otvorech a puklinách zemního či spíše skalnatého podkladu. Nejde vlastně v počáteční fázi o těžbu ropy, nýbrž o tzv. kerogen, směs zbytků rostlin a živočichů, která se vlivem tisíciletého působení tepla a tlaku změnila na organickou látku. K ní je nutné se dostat těžebními metodami a zahřát ji tak, aby se oddělila od břidlice, poté ji dopravit ven.

K tomu je však třeba zavést pod zem jak velké množství vody, tak různé toxické příměsi, které mají ropu, resp. kerogen uvolnit z břidlice. V důsledku toho má pak vytěžený substrát horší ekologické parametry než dnes běžná ropa z tekutých zdrojů. Navíc toxické látky po těžbě zůstanou v zemi a mohou ohrozit zdroje pitné i užitkové vody. Zásoby ropy v břidlicích v různých státech USA se odhadují na několik set miliard barelů, náklady na extrakci 1 barelu pak na 65 až 100 USD.

Také díky možnostem těžby ropy z břidlic se začalo hovořit o "revitalizaci americké ekonomiky" a pro uvedení těžebních kapacit do provozu pléduje samotný prezident Barack Obama. Podle propočtů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by těžba ropy z břidlic na území USA mohla v roce 2020 dosáhnout 2,4 milionu barelů za den. Spojeným státům se už dnes podařilo snížit míru závislosti na dovozu ropy: pokud svou potřebu ropy kryly v roce 2005 z dovozu ze 60 %, pak loni už to bylo jen 45 %. Země hodlá být v nedaleké budoucnosti energeticky nezávislá.

Těžební střediska začínající s těžbou ropy z břidlic v Severní Dakotě a jinde dnes zažívají bouřlivý rozvoj, který lze srovnat snad jen s někdejší zlatou horečkou z poloviny 19. století.

Přes námitky ekologických organizací a občanských iniciativ proti těžbě ropy z písků v Kanadě (které těžaři museli aspoň částečně začít brát v úvahu) se počítá i s rozšiřováním této těžby. Podle údajů organizace Energy Information Administration (EIA) se objem dobývání ropy z písků v Kanadě zvýší z 1,7 milionu barelů v roce 2009 na 4,8 milionu barelů v roce 2035.

Reálná vyhlídka: cena ropy v zásadě neklesne

Z důvodů uvedených v článku vyplývá, že nelze počítat s tím, že by se cena ropy, a v důsledku toho i ceny produktů vyráběných na její bázi někdy vrátily na úroveň např. z 50. a 60. let minulého století. Výkyvy ceny ropy směrem dolů nejsou samozřejmě vyloučeny, ale nemohou být příliš velké a příliš dlouhé. I když, jak je patrné, zásoby ropy na zeměkouli jsou větší, než se myslelo ještě před deseti lety. Je ale obtížné část z nich zpřístupnit s dnešní úrovní techniky a další část je sice možné začít využívat, ale za podstatně vyšších nákladů, než s jakými je spojena těžba z nalezišť např. na Blízkém a Středním východě anebo v Severním moři.

Ač jistě neradi, musíme se smířit s tím, že ropa už nikdy nebude tak levná jako kdysi.

Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů