Výzkum: Bioplynové stanice nezapáchají, lidem na venkově jejich přítomnost nevadí

Obyvatelé obcí, v nichž se mají stavět nové bioplynové stanice, se zápachu obávají zbytečně. Dokazuje to výzkum společnosti Tres Consulting, podle nějž 72% lidí žijících v blízkosti bioplynky zápach necítí nikdy, dalších 20% jednou za měsíc. To odpovídá i výsledkům pachové studie ze středočeské Mořiny. Přítomnost bioplynové stanice 89% lidí nevadí, mnozí z nich ji vnímají pozitivně. Bioplynové stanice najdeme ve všech krajích, funguje již více než tři sta, a to většinou ve vesnicích.

Obavy ze zápachu plánované bioplynové stanice v posledních měsících vyjádřili například obyvatelé Krahulčí na Vysočině, jihomoravských Letovic, středočeského Slaného, Kolince na Plzeňsku nebo Martinkovic a Zlíče v Královehradeckém kraji. Výzkum společnosti Tres Consulting ukazuje, že mohou být klidní - s provozem bioplynových stanic je spokojena většina těch, kteří žijí v jejich blízkosti. Často nevadí dokonce ani těm, kteří se stavbou původně nesouhlasili - více než polovina z nich (62%) po dokončení projektu změnila názor.

Jednou za měsíc cítí bioplynku 20% lidí, častěji než jednou týdně pouze 8%. Za obtěžující nebo nepříjemný ale zápach považuje jen necelá desetina dotázaných. Cítit je nejčastěji za silného větru a při dopravování nebo vyvážení materiálu. To potvrzují pachové zkoušky, které provedla společnost Odour na hranici bioplynové stanice Mořina. Závětrné strany pozemku, kde se obvykle ukáže, jaký zápach daná provozovna šíří do obce, jsou zcela bez zápachu, pachové látky jsou tam pod detekčním limitem.

Bioplynové stanice využívají k výrobě elektrické energie a tepla biomasu, biologicky rozložitelný materiál. Většinou jsou to exkrementy hospodářských zvířat a energetické plodiny, v několika případech v Česku i bioodpad z domácností nebo obchodů s potravinami. Zpracovávají tedy suroviny, s nimiž musí nějak naložit každé hospodářství nebo obec. Ve srovnání se skládkováním nebo hnojením polí kejdou se vznik bioplynu v bezpečně uzavřených fermentorech naopak obejde bez šíření obtěžujícího zápachu.

A co bioplyn českému venkovu přináší? "Díky moderní technologii mohou být zemědělci nebo celé obce energeticky soběstační, protože vedlejší produkty své činnosti přemění na levné teplo a elektrickou energii, které se mohou stát i doplňkovými zdroji jejich příjmů. Mnohým z nich mohou v dnešní době zachránit podnikání," popsal Jan Habart ze společnosti CZBiom. Z uvedených důvodů stavbu bioplynek podporuje svými dotačními programy stát.

Vedle zemědělských bioplynek najdeme v Česku už i několik komunálních, které jsou běžné například v Německu. Zpracovávají biologicky rozložitelné odpady, které zatím u nás končí na skládkách. Jednu z nich najdeme v Kněžicích u Nymburka, kde zásobuje levným teplem většinu domů ve vesnici. Je to velmi výhodné - za jeden GJ tepla platí občané Kněžic pouze 290 Kč, polovinu průměrné ceny v České republice. Elektřina je dodávána do sítě.

Bioplyn rozvíjí venkov je název nové informační a osvětové kampaně Klastru bioplyn, která má veřejnost zpravovat o výhodách bioplynu pro obce a jejich obyvatele prostřednictvím tiskových zpráv, výsledků odborných studií, webu www.bioplynrozvijivenkov.cz a dalších aktivit, o kterých budeme průběžně veřejnost informovat.

Kontakt:
Jan Habart, předseda CZ Biom - Českého sdružení pro biomasu, mobil - 603 273 672
Samuel Kašpar, ředitel Klastru bioplyn, mobil - 606 608 099
Tres Consuting: Výzkum bioplynových stanic
Výzkum společnosti Tres consulting byl proveden v dubnu a květnu 2012 na reprezentativním vzorku 1032 respondentů žijících v okolí deseti bioplynových stanic - Mořina, Chrášťany, Třeština, Švábenice, Skalsko, Drahobudice, Kámen, Kardašova Řečice, Hospříz a Kunžak.
Kontakt ke studii: Mgr. David Hanuš, mobil - 720 659 616