Ekologický odkaz olympijských her

Londýn je prvním městem, kde se letní olympijské hry konaly už třikrát. Proběhly v letech 1908 a 1948, pro rok 2012 o ně měla velký zájem například Paříž.

"Když před sedmi lety přišlo oznámení, že Londýn vyhrál, bylo to velké překvapení a také velká radost - nikdo si nemyslel, že Londýn má šanci," vzpomíná architekt Robert Votický, který v Londýně a Praze střídavě žije a pracuje. Hlavním důvodem, proč Londýn vyhrál svoji kandidaturu, bylo předsevzetí, že olympijské hry nezatíží životní prostředí. Jednalo se v podstatě o regenerační projekt pro Stratford - jednu z nejchudších čtvrtí východního Londýna o rozloze 2,5 km2 - a olympiáda se tak stala jeho akcelerátorem.

OBNOVA STRATFORDU

Když Londýn o olympijské hry soutěžil, neměl ještě dokončený návrh urbanismu lokality, která byla pro areál zvolena. Tato část města nesla následky ze zatížení výrobními podniky a továrnami již od průmyslové revoluce. Její velkou výhodou je ale velká železniční tepna, která při hrách (i po nich) hraje centrální roli. Oblast Lower Lea Valley byla průmyslovými podniky zastavěna téměř celá a s tím souvisely také kontaminované půdy a znečištěné vodní plochy. V posledních desetiletích už to bylo zanedbané smetiště s torzy továren - ve Stratfordu se nacházelo množství nebezpečného odpadu a podezřelých míst, v této lokalitě se například vyráběly první plasty.

Jednalo se o největší demoliční projekt v historii Evropy: do podzimu 2008 tu bylo odstraněno 220 budov a 50 stožárů pro vysoké napětí. Demolice probíhaly ekologicky, 94 % materiálu zůstalo na místě a použil se například do základů novostaveb. V areálu pracovaly obrovské pračky, které z kontaminované zeminy odstraňovaly těžké kovy, arzen, olovo a jiné nebezpečné příměsi. Dále se pak třídila podle velikosti zrn a 80 % zeminy se tu znovu využilo.

Vybudovaly se nové energetické centrum na plyn z biomasy a čistírna odpadních vod, většina prostředků ale šla do trvalé infrastruktury - například pro elektrické rozvody se dva roky hloubil 26 km dlouhý tunel. "Pochopitelně nastaly problémy, jak vyřešit infrastrukturu zásobování pitnou i tzv. šedou vodou, která se používá například na splachování záchodů. Složité tu bylo také zásobování elektrickým proudem. Dvě elektrostanice pro olympijskou vesnici a pro stadiony byly vybudovány podle nových předpisů a podle nové ekonomické rovnice," říká Robert Votický.

Obnovila se také 200 let stará síť vodních kanálů, které bylo třeba vybagrovat a upravit, bárky na nich nepluly přes padesát let. Kanály nově sloužily pro přepravu materiálu, ale více než polovina stavebního materiálu se sem vozila vlakem díky obnovené železniční spojce. Denně to bylo kolem 12 000 tun (každý vlak měl objem zhruba 75 nákladních aut).

DOPRAVNÍ SPOJENÍ

"Železnice byla strategicky důležitou částí projektu - Stratford International byl přebudován na centrum propojení s Evropou. Časy, v nichž je možno se odtud dostat do Bruselu nebo do Paříže, jsou opravdu krátké, zhruba tři hodiny," upozorňuje architekt Votický a dodává: "Co se týče vnitřní infrastruktury, je tu dnes velmi dobré propojení s letišti Heathrow, Stanstead, Gatwick i City airport. Železniční komunikace jsou dále napojeny na železnici s vlaky do Evropy a obnoveným nádražím King's Cross a s finančním centrem Canary Wharf. Tím tu vznikl hlavní komunikační uzel, a to včetně nového komerčního a obchodního centra. Hustší síť dále zahrnuje linky metra i nadzemní dráhy. Londýn měl velmi dobré propojení ze severu na jih, ale neexistovalo dostatečné propojení z východu na západ - strategie dopravy tedy připravila nové propojení, které bude dokončeno v roce 2016."

Projekt dopravy byl zpracován tak, aby územím neprojíždělo příliš velké množství automobilů a nevznikla tu velká parkoviště. Tomu nahrává i nová britská praxe krátkodobého přepůjčování a sdílení aut. Díky tomu, že si klienti vůz vypůjčí jen ve chvíli, kdy ho skutečně potřebují, připadá jedno auto na dvě rodiny.

NOVÝ HYDE PARK

Ve Stratfordu vznikl největší park ve Velké Británii za posledních 150 let. "Pro Brity je vždy důležité vytvoření nových biotopů pro rostliny a zvířata - přírodní prvky se měly stát základním elementem životního prostředí. Vznikly parky, plochy bez aut, hřiště, stromořadí, automobilová doprava je maximálně potlačena. Hlavní park je zhruba stejně velký jako Hyde Park," říká Robert Votický. "Urbanistické řešení bylo založeno na zelených dvorech a náměstích, podařilo se také koupit dostatečně velký počet vzrostlých stromů - i to mohlo být součástí úspěchu kvalitního prostředí hned po dokončení staveb."

Zpracován byl koncept vsakování dešťové vody, tedy vytváření mokřin a sázení stromů jako protipovodňový program. Semena mokřadních rostlin se sbírala přímo na místě a pak se jimi osázely břehy, aby byly chráněny před erozí. Protože čas do olympijských her plynul rychle, vzrostlé stromy se hledaly a nakupovaly po celé Evropě, nejvíce v Německu a ve Španělsku. Celkem jich bylo tři tisíce o velikosti od 7 do 20 metrů a nebylo možné ani nutné nakoupit jen kusy nejvyšší kvality.

KOMERČNÍ ÚSPĚCH

"První, co se ukázalo, bylo popření tvrzení, že pořádání her nebude komerčně úspěšné. Zažil jsem obrovskou kritiku, která se týkala především toho, že hry ve městě nebudou dobře fungovat, že o ně bude malý zájem...," vzpomíná architekt Votický. "Urbanistické studie na využití plochy ve Stratfordu kladly důraz na vlastnictví pozemků a na komerční využití. Zároveň tu však byl i velký tlak, aby se místo přizpůsobilo současným nárokům - město na developerech vždy žádá, aby v projektu nabídli cenově dostupné bydlení a také zaměstnanost. Jakýkoli větší projekt v Londýně musí prokázat, kolik rezidenčních možností tu bude a kolik tu bude příležitostí k zaměstnání. I v tomto případě tedy proběhla složitá vyjednávání o poměru komerčních a rezidenčních ploch, o velikosti volných prostor a podobně. Komerční tlak byl silný, takže některé budovy mají značné objemy. Ale to už patří k tradici Londýna, mnoho staveb je tu velkých a robustních. V areálu olympijského parku vzniklo na příklad největší obchodní středisko v Evropě, které nabídlo zajímavou alternativu pro množství lidí, kteří se nedostali na stadiony. To se ukázalo jako dobrá strategie a z obchodního centra se stal magnet pro návštěvníky."

Autoři projektu zvolili systém trvalých a dočasných budov, budov adaptovatelných nebo částečně rozebíratelných. Vznikla tu nová čtvrť obytných domů, které doplňují obchody, škola a poliklinika. Jako první bylo vybudováno nádraží, následně další budovy určující charakter a strukturu města, například již zmíněné největší obchodní středisko v Evropě. Investice byly kryty ze státního i soukromého sektoru. Investoři, kteří se podíleli i na budování inženýrských sítí, mají ve smlouvách garantovány zisky z prodeje energií v této oblasti.

"Nové stavby jsou energeticky úsporné, smluvně byly také zajištěny nové způsoby recyklace, například sádrokartonových příček. Pro vyšší standard budov bylo potřeba rychle schválit nové zákony v parlamentu - ty definují kódy a normy, které zajišťují vysokou úroveň nízkoenergetických budov," dodává Robert Votický.

DOBRÁ ADRESA

Díky projektu Stratford City dostal někdejší brownfield šanci, na niž by jinak čekal nejméně dvacet let. "Byla to příležitost, která se neopakuje," říká architekt Jonathan Kendall, ředitel pro urbanismus ze společnosti Fletcher Priest Architects, která se podílela na návrzích regenerace území. Tři tisíce bytů v pěkném prostředí by se měly stát dobrou adresou.

"Snažili jsme se hledat u předchozích olympiád pozitivní příklady, i to, čeho bychom se měli vyvarovat. Jsme si jisti, že olympijská vesnice se po hrách změní v živou oblast," dodává Paul Hartmann, projektový manažer britské Olympic Delivery Authority, odpovědný za projekt.

Celkové náklady na stavbu celého areálu činily 1,1 miliardy liber. Developer ho pak koupil za 557 milionů liber. Paul Hartmann to ale nevidí jako špatný obchod: "Zpět dostaneme asi 850 milionů liber. Počítá se s další výstavbou, takže výnosy budou následovat v průběhu let. Původně jsme počítali s tím, že všechny stavby zaplatí soukromý kapitál, ale developeři si tak vysoké investice v době krize nemohli dovolit. Změnily se i plány a některé realizace byly odloženy. Ale například s úpravami terénu a s infrastrukturou jsme začali dříve, než padlo definitivní rozhodnutí o pořadatelství. To nám umožnilo rychlý start."

STAVBY PRO OLYMPIÁDU

V rámci olympiády tu vzniklo šest velkých sportovních staveb: hlavní stadion (společnost Populous), velodrom (Hopkins Architects), plavecký stadion (Zaha Hadid), aréna pro házenou a basketbal (Wilkinson Eyre a jiní) a mezinárodní mediální centrum. Olympijská vesnice sloužila k rezidenčním účelům pro 17 tisíc sportovců. Některá sportoviště jsou dočasná, jiná sníží zbouráním části tribun svou kapacitu - například hlavní stadion byl realizován jako mobilní ekologická stavba, zhotovená ze dvou na sobě nezávislých a oddělitelných částí. Stálá základna s železobetonovým skeletem ušetřila částečným zapuštěním do země až 75 % oceli. Lehká konstrukce horního demontovatelného prstence s pláštěm z tkaniny se může rozebrat a použít v roce 2016 při olympijských hrách v brazilském Rio de Janeiru. Na konstrukci zastřešující hlediště se využily staré plynové trubky, nábřeží u stavby zpevnily žulové kvádry z doků krále Jiřího V.

"Hlavní architekt Rod Sheard z ateliéru Populous měl vytvořit atletický stadion, který se dokáže přizpůsobit situaci po hrách. Původně se předpokládalo, že z hlavního stadionu vznikne stadion pro fotbal, ale to vůbec není komerčně jednoduché a možná to nakonec dopadne tak, že tu nezůstane. I když základní myšlenka byla taková, že olympijské hry Stratfordu odkážou kvalitní atletický stadion spojený třeba s fotbalovým hřištěm," dodává architekt Votický.

ODKAZ ÚZEMÍ

Některé objekty se rozeberou úplně, jako například hala pro basketbal, která je již prodána příštímu pořadateli her v Riu. Jiné stadiony tu zůstanou, ale je třeba zmenšit dimenze lávek pro pěší přes vodní toky a upravit areál. Atletická vesnice byla od začátku projektována pro možnost přeměny na bytové domy. Časem bude pokračovat vývoj celé oblasti - postaví se tu další byty, školy a zdravotnická střediska. Celý projekt je plánován ve vyšším standardu s kombinací sociálních i luxusních bytů a vybavenosti.

"Porovnáme-li olympijské areály, tak ten londýnský byl proti svým předchůdcům nejmenší. Například plocha pro ubytování sportovců tu byla vystavěna velmi hustě. Ale aby se docílilo kvality a různorodosti, stavby po soutěži projektovalo dvanáct různých týmů architektů," říká architekt Votický. "Přestavba ubytoven pro sportovce na byty je docela komplikovaná. Při odstraňování konstrukcí opět hodně záleželo na tom, aby práce probíhaly efektivně a nezatěžovaly prostředí. Ale podařilo se tu navrhnout i mezonetové byty v přízemí pro rodiny s dětmi, které mají svoji vlastní zahradu ve vnitrobloku se zelení nad parkovištěm v parteru. Nad nimi je šest pater bytů s pestrým mixem velikostí a dispozic."

NĚKTERÉ ÚDAJE

Celkové náklady na OH - 9 mld. liber

Náklady na stavbu olympijské vesnice: 1,1 mld. liber

Rozloha olympijského parku: 2,5 km2

Počet bytů vystavěných v rámci olympijské vesnice: 3300

- 120 000 tun činilo množství odpadu nashromážděného v místě staveb v posledních sto letech

- 600 000 tun dekontaminované půdy

- 50 000 tun půdy bylo vyčištěno formou bioremediace za použití enzymů a živých organismů