Prospěje stažení emisních povolenek ekonomice ČR?

Evropský parlament by mohl o plánu Evropské komise na dočasné stažení 900 milionů emisních povolenek z aukcí rozhodovat v březnu příštího roku, uvedl včera (4. prosince) předseda parlamentního výboru pro životní prostředí Mathias Groote (Německo, S&D).

Výbor by měl podle europoslance o návrhu hlasovat v únoru. Hlasování v plénu pak bylo naplánováno na duben, Groote se prý ale bude snažit, aby se doba mezi oběma rozhodováními zkrátila, citoval ho server PointCarbon.com.

S návrhem na dočasné stažení přišla Komise v polovině listopadu. Jeho cílem má být zvýšení ceny povolenek, které jsou dlouhodobě příliš nízké.

Aby však mohla exekutiva k takovému kroku přistoupit, musí do směrnice o emisním obchodování doplnit bod, který jí umožní zasáhnout do harmonogramu aukcí povolenek. To budou muset vedle Evropského parlamentu schválit také vlády jednotlivých zemí.

O plánu bude rozhodovat i komisní Výbor pro klimatickou změnu (Climate Change Committee - CCC), ve kterém jsou zastoupeny členské země. Výbor bude hlasovat o novelizaci nařízení, které stanovuje načasování aukcí povolenek.

Back-loadingem se měl CCC zabývat již na svém zasedání v polovině prosince. Vzhledem k nejasnému postoji některých zemí se ale Komise rozhodla toto hlasování odložit. Podle čtvrtečního vyjádření Komise by měl výbor rozhodovat právě až po hlasování Evropského parlamentu.

Středoevropská koalice

Některé ze členských států se k návrhu na dočasné stažení povolenek staví skepticky. Patří mezi ně i země Visegrádské čtyřky společně s Rumunskem a Bulharskem. Odpůrcem plánu je zejména Polsko. Ve Varšavě se středoevropští ministři životního prostředí sešli naposledy na začátku minulého týdne.

Podle polského ministra Marcina Korolce návrh nebere v potaz dopady, jaké může mít back-loading na jednotlivé členské státy, jejichž ekonomické i další podmínky se vzájemně liší.

Maďarsko prý prozatím není rozhodnuto, zda back-loading podpoří nebo ne. Svou finální pozici ještě vytváří i Slovensko, které plán možná podpoří. "Uvědomujeme si, že vyšší cena uhlíku je nezbytná, pokud chce Slovensko přilákat investice a vytvářet nová pracovní místa v nízko-uhlíkové ekonomice," citoval Point Carbon mluvčího slovenského ministerstva.

"Na úrovni zemí Visegrádské čtyřky a Bulharska s Rumunskem je tato problematika samozřejmě věcí vzájemných konzultací a výměny informací. Ve výsledku však bude vystupovat každý stát sám za sebe," řekl tiskový mluvčí českého ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

Zelená úsporám

Bezprostředním důsledkem back-loadingu by sice bylo zvýšení ceny emisních povolenek, na druhou stranu by ale omezením počtu povolenek uváděných na trh došlo k omezení příjmů, připomíná ministerstvo. "Je tedy třeba zvážit všechny dopady," řekl mluvčí.

Při rozhodování české vlády hraje roli mimo jiné budoucnost programu Zelená úsporám, jehož pokračování by mělo být spuštěno v srpnu příštího roku. Hlavním zdrojem financí mají být právě výnosy z emisních povolenek. "Spuštění programu navazujícího na Zelenou úsporám je prioritou MŽP," uvedl Vitík.

Již příští rok budou příjemci z dotačního programu získávat finance. Případné stažení povolenek by přitom mohlo podle ministerstva znamenat nižší příjmy z povolenek, a tedy i méně peněz pro podporu zateplování.

Ze strany environmentálních hnutí a zájmových sdružení se často ozývá kritika v tom smyslu, že česká vláda se významné části zisků sama zbavila tím, že velkou část povolenek zdarma poskytne energetickým společnostem. Tak je tomu v případě většiny středoevropských zemí, výjimkou je například sousední Slovensko.

"Derogační" povolenky jsou sice odebrány z povolenek určených pro aukce, ale vláda schválila derogace kvůli jejich investičnímu stimulu, řekl k tomu Vitík. "Derogace iniciovaly řadu modernizačních projektů v segmentu výroby elektřiny, které budou mít skrze zlepšenou emisní náročnost elektroenergetiky pozitivní efekt na emisní náročnost české ekonomiky," dodal.

Naplnění funkce

V České republice se pro podporu back-loadingu vyslovila například společnost ČEZ, proti je mimo jiné Teplárenské sdružení.

"Nikdo nyní nemá důvod povolenky dopředu kupovat, když je jich v systému přebytek a dá se očekávat, že cena bude dále klesat. Už teď je zřejmé, že Evropská komise nedosáhne toho, aby tento systém motivoval k zavádění nových, ekologicky vhodnějších a úspornějších technologií," řekla redakci mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Stažením části povolenek by mohl celý systém začít znovu plnit svou dlouhodobou funkci. To podle ČEZ znamená, že by větší jistota systému obchodování s povolenkami CO2 nemusela "tak dramaticky brzdit výstavbu nových zdrojů".

Mluvčí také připomněla, že snížení objemu povolenek bude kompenzováno právě nárůstem jejich hodnoty. Při kolapsu trhu s povolenkami by naopak nedošlo ani k naplnění vládních programů, které mají výnosy z aukcí financovat.

Elektrárenský gigant je ale přesvědčen, že back-loading je pouze dočasným řešením, protože přebytek povolenek se "pouze odsouvá k roku 2020". Proto by měly následovat další kroky. Tento názor se ozývá z mnoha stran.

Systémové změny

Proto také Komise představila návrhy dalších, dlouhodobějších, změn, které by chtěla v systému obchodování s emisními povolenkami zavést.

Mezi ty patří například návrh na zvýšení emisního cíle do roku 2020. V současné době platí pro EU cíl snížení emisí skleníkových plynů o 20 % ve srovnání s rokem 1990. Komise navrhuje, aby se závazek zvýšil na 30 %.

Bylo by prý také možné určité množství povolenek ze třetí fáze obchodování stáhnout natrvalo. K tomu by však byly nutné podstatnější změny v legislativě. Dalším návrhem je dřívější změna tzv. lineárního redukčního faktoru, na jehož základě se množství povolenek každý rok snižuje. Jeho zvýšení je prozatím plánováno od roku 2021.

Dále Komise navrhuje rozšířit systém emisního obchodování na další sektory, které prozatím nezahrnuje. Takový krok prý ale nejprve vyžaduje podrobnější analýzu.

Jedním z bodů je i omezení přístupu k mezinárodním emisním kreditům, které fungují v rámci mechanismů Kjótského protokolu, a jejichž přítomnost v Evropě zvyšuje přebytek emisních povolenek. Nakonec Komise navrhuje také zavedení cenového mechanismu, který by například stanovil minimální cenu uhlíku - to by podle exekutivy přineslo větší jistotu investorům.