Stát zemědělcům letos zaplatí o 15 % méně
Evropská komise zveřejnila první kurz pro rok 2013, a to ve výši 25,218 Kč/Eur.
Tento kurz bere Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jako rozhodující pro
proplácení výkonů, které pro stát odvádějí zemědělci ve prospěch životního
prostředí v rámci tzv. agroenvironmentálních opatření. Jedná se o státní
zakázky, které se týkají péče o krajinu a jsou nasmlouvány v rámci Programu
rozvoje venkova na pět let. Prostřednictvím těchto zakázek, resp. veřejných
statků stát zajišťuje obyvatelstvu čistou pitnou vodu, řeší povodňová rizika,
erozi apod.
Svaz marginálních oblastí, sdružující zemědělce z méně úrodných oblastí ČR, již
několik let poukazuje na to, že postup SZIF není správný a měl by zemědělcům
proplácet újmu exaktně spočtenou v českých korunách a uvedenou v Programu
rozvoje venkova. SZIF však schválenou újmu nerespektuje a proplácí ji pouze
zčásti díky přepočtu tam a zpět různými kurzy. Zcela konkrétně SZIF vypočtenou
újmu po vydělení kurzem 29,784 Kč/Eur zpět vynásobí výše uvedeným "aktuálním"
kurzem 25,218 Kč/Eur a na základě tohoto připraví zemědělce o 15 % příjmů.
Za odvedené výkony SZIF zaplatí v roce 2013 českým farmářům díky kurzové
manipulaci méně, než nařizuje evropská legislativa. Zemědělci jsou tak nuceni
plnit své závazky, aniž by za ně dostávali řádně zaplaceno.
Celkový nedoplatek státu jen z titulu nesprávně stanoveného kurzu přesáhne 7
miliard korun za roky 2007-2013. Situaci zemědělců navíc zhoršuje inflace,
protože ministerstvo vychází ve svých propočtech z nákladů let 2001-2004. Za
deset let však cenová hladina vzrostla o téměř 31 %.
Umělé snižování plateb se dotýká hospodářů v zemědělství a lesnictví. Nejvíce
jsou postiženi farmáři z méně úrodných oblastí, kde péče o veřejné statky patří
mezi stěžejní role zdejšího zemědělství, takže tyto platby představují v jejich
příjmech největší podíl.
Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že český zemědělec je podroben jinému
zacházení, než zemědělec polský. Zatímco českým farmářům stát už od roku 2007
platby neoprávněně krátí, polští zemědělci dostávají plnou kompenzaci. Také v
tomto se skrývá nižší konkurenceschopnost českých farmářů a nižší podpora
živočišné výroby v ČR, protože agroenvironmentální platby jsou podmíněny chovem
skotu a dalších pasených zvířat. Ministerstvo zemědělství přitom deklaruje, že v
zemědělské politice státu dojde k zásadnímu obratu a silné preferenci živočišné
výroby, která přispívá k trvale udržitelnému zemědělství. Narovnání kurzové
nespravedlnosti může být jednou z nich.
Evropská komise zveřejnila první kurz pro rok 2013, a to ve výši 25,218 Kč/Eur. Tento kurz bere Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jako rozhodující pro proplácení výkonů, které pro stát odvádějí zemědělci ve prospěch životního prostředí v rámci tzv. agroenvironmentálních opatření. Jedná se o státní zakázky, které se týkají péče o krajinu a jsou nasmlouvány v rámci Programu rozvoje venkova na pět let. Prostřednictvím těchto zakázek, resp. veřejných statků stát zajišťuje obyvatelstvu čistou pitnou vodu, řeší povodňová rizika, erozi apod.
Svaz marginálních oblastí, sdružující zemědělce z méně úrodných oblastí ČR, již několik let poukazuje na to, že postup SZIF není správný a měl by zemědělcům proplácet újmu exaktně spočtenou v českých korunách a uvedenou v Programu rozvoje venkova. SZIF však schválenou újmu nerespektuje a proplácí ji pouze zčásti díky přepočtu tam a zpět různými kurzy. Zcela konkrétně SZIF vypočtenou újmu po vydělení kurzem 29,784 Kč/Eur zpět vynásobí výše uvedeným "aktuálním" kurzem 25,218 Kč/Eur a na základě tohoto připraví zemědělce o 15 % příjmů.
Za odvedené výkony SZIF zaplatí v roce 2013 českým farmářům díky kurzové manipulaci méně, než nařizuje evropská legislativa. Zemědělci jsou tak nuceni plnit své závazky, aniž by za ně dostávali řádně zaplaceno.
Celkový nedoplatek státu jen z titulu nesprávně stanoveného kurzu přesáhne 7 miliard korun za roky 2007-2013. Situaci zemědělců navíc zhoršuje inflace, protože ministerstvo vychází ve svých propočtech z nákladů let 2001-2004. Za deset let však cenová hladina vzrostla o téměř 31 %.
Umělé snižování plateb se dotýká hospodářů v zemědělství a lesnictví. Nejvíce jsou postiženi farmáři z méně úrodných oblastí, kde péče o veřejné statky patří mezi stěžejní role zdejšího zemědělství, takže tyto platby představují v jejich příjmech největší podíl.
Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že český zemědělec je podroben jinému zacházení, než zemědělec polský. Zatímco českým farmářům stát už od roku 2007 platby neoprávněně krátí, polští zemědělci dostávají plnou kompenzaci. Také v tomto se skrývá nižší konkurenceschopnost českých farmářů a nižší podpora živočišné výroby v ČR, protože agroenvironmentální platby jsou podmíněny chovem skotu a dalších pasených zvířat. Ministerstvo zemědělství přitom deklaruje, že v zemědělské politice státu dojde k zásadnímu obratu a silné preferenci živočišné výroby, která přispívá k trvale udržitelnému zemědělství. Narovnání kurzové nespravedlnosti může být jednou z nich.
Svaz marginálních oblastí
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Kontakt:
Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368
předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225
Sdílet článek na sociálních sítích