Příroda země cedrů

Libanon má rozlohu 10452 km² a 250 km dlouhé pobřeží. Úzká pobřežní nížina rychle přechází do krásných hor zvaných Libanon, podle nichž dostala země jméno. O tomto pohoří jsou písemné záznamy již nejméně od 18. století př. Kr. Asyřané je nazývali Lab´an, později L´bánon, Chetité Niblani, Řekové Libanos, Římané Libanus mons. Hebrejský výraz L´bánon je odvozen od kořene lbn ("bílý") tedy "bílé hory". Za své jméno vděčí bílému vápenci a sněhu, který vrcholky Libanonu pokrývá 6 měsíců v roce. Nejvyšší vrchol Karnat as-Saudá dosahuje 3087 m. Při východním úpatí Libanonu leží úrodná příkopová propadlina Biká, za ní se na východě zvedá pohoří Antilibanonu až do výšky 2629 m. Jeho jižní část se nazývá Hermon (Džabal aš-Šajch) a leží na syrských hranicích.

Údolím Biká protéká jihozápadním směrem do Středozemního moře řeka Lítání (Leontes); řeka Ásí (Orontes) teče na sever do Sýrie.
Na pobřeží panuje teplé středozemské klima, libanonská léta jsou horká a suchá, zatimco jsou zimy mírné a vlhké. V horách je klima chladnější a vlhčí (více než 1000 mm srážek); na nejvyšších vrcholcích zůstává sníh téměř po celý rok.
Slavné libanonské cedry rostou v horách na severu a jsou přísně chráněny. Ostrůvky původní vegetace tvoří křovité formace frygana se zakrslými duby, cypřiši, jalovci a rohovníky. Po horách se dosud potuluje pár medvědů, běžní jsou hlodavci, malí savci a šelmy jako divoké kočky a kuny.
Se svými 3,5 mil. obyvatel je Libanon skutečnou zemí menšin. Kromě Arabů, kteří tvoří 95 % obyvatel, tam žijí Arméni, Kurdové, Řekové, Turci a Židé.Křesťanů je 30 % a zahrnují 4 hlavní církve: nejmocnější jsou maronité, kteří jsou v jednotě s římskokatolickou církví, ale mají vlastní východní ritus a svého patriarchu. Dále to jsou i katoličtí, pravoslavní a Arménští křesťané.
V Libanonu je také 5 islámských proudů: většinoví šíité, dále sunnité, kteří byli kdysi početnější než šíité, drúzové, alavité a ismáilité.
Více než pětina obyvatelstva pracuje v zemědělství, a to u pobřeží a v údolí Bika´a. Pěstují se olivy, citrusy, vinná réva, fíky, meruňky, jablka, banány, cibule a brambory, stejně jako bavlník, tabák a cukrovka. Pobřeží je úrodné a na svazích se daří olivovníku a révě. Průmysl není příliš významný, vyrábí se cement, hnojiva, šperky, cukr a tabákové výrobky. V Tripolisu a Sayda jsou rafinérie ropy.
V roce 1960 bylo zavedeno bezplatné základní školství (80 % obyvatel je gramotných). Větší význam pro střední vzdělání mají však školy soukromé. Mnoho lidí ovládá vedle arabštiny i francouzštinu a také angličtinu.

ZDROJ:http://libanonsky.klub.sweb.cz/, kráceno