Areál bývalé Poldi čeká na výsledky studie ekologického zatížení
Největším problémem areálu bývalých hutí Poldi jsou ekologické zátěže, které musejí být odstraněny předtím, než se území začne opět rozvíjet. Kladno bude mít letos hotovou studii, která má odhalit, jaké jsou ekologické problémy v areálu, a navrhnout jejich řešení. Letos začne také sanace první části v okolí bývalých koksoven. Rekultivace celého prostoru však potrvá možná i několik desítek let. ČTK to řekl primátor Dan Jiránek (ODS).
"Doufáme, že se postupně budou ty průmyslové zóny zmenšovat tak, jako se před 100 nebo 150 lety naopak zvětšovaly," uvedl Jiránek v souvislosti s blížícím se 100. výročím úmrtí zakladatele zdejší Poldiny hutě Karla Wittgensteina. Průmyslové zóny by se měly podle plánů města vzdálit od obydlených částí. Nová obytná zóna, která má v areálu také vzniknout, od nich bude oddělena pásem zeleně.
Nejjednodušší situace je podle Jiránka v nejvzdálenější části Dříň, kde sídlí třeba válcovny Třineckých železáren a kde České vysoké učení technické (ČVUT) staví vědecké centrum. Vzniká tam i řada menších podniků. Podle Jiránka jde také o nejnovější část bývalého ocelářského kolosu, která je nejméně ekologicky zatížená. "Limitem je tam pouze dopravní napojení, které by se mělo zlepšit," dodal Jiránek.
Horší situace je v další části, bývalé Vojtěšské huti, kde je podle Jiránka problém především s pozemky, které tam má kolem 160 vlastníků, a očekává se, že analýza potvrdí výskyt ekologických zátěží. "Řada vlastníků si tam budovy upravuje a tam ten rozvoj také vidíme. Problém je s pozemky, které v 90. letech skončily jako zástavy u bank, ty bude nutné vyřešit," dodal Jiránek.
V této části z velkých podniků funguje například jeden z největších tuzemských i světových dopravců společnost Dachser nebo elektrárna energetického holdingu Alpiq. Průmyslová výroba by tam podle primátora měla pokračovat v částech, které nejsou přímo u obydlených oblastí města.
Nejsložitější je situace podle Jiránka v poslední části areálu, bývalých hutí Koněv, kde je výhodou, že tam má pozemky pouze několik majoritních vlastníků. Nevýhodou ale je, že jde o největší území, které navíc zřejmě bude velmi ekologicky zatížené. V této části také funguje průmyslová výroba, sídlí zde například ocelářská společnost Poldi Hütte, strojírny a další drobnější podniky.
První část sanace areálu má letos začít v okolí bývalých koksoven, kde už má město k dispozici studii, která zjistila, že ekologické zátěže mohou z dlouhodobého hlediska ohrožovat zdraví lidí. Na sanaci má město schválenou dotaci až 150 milionů korun. Na výsledky studie zbytku více než třísethektarového areálu ještě musí město počkat. Podle dřívějších odhadů by celková sanace mohla stát až 1,5 miliardy korun.
Matěj Říha