Malou solární elektrárnu postavíte za pár týdnů. Ochrana investic byla v tomto případě chyba

Audit Energetického regulačního úřadu (ERÚ) podle jeho šéfky Aleny Vitáskové ukázal, že výkupní ceny fotovoltaické elektřiny se v minulosti stanovovaly neprůhledně a čeští spotřebitelé na to dnes doplácejí miliardy. "Takové nařčení zásadně odmítám," říká na to její předchůdce Josef Fiřt.

OTÁZKA: HN: Minulý měsíc podal Energetický regulační úřad trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli údajně špatnému a neprůhlednému nastavení výkupních cen ve fotovoltaice. Docházet k tomu mělo v době, kdy jste úřad vedl vy.

Já nevím, na základě čeho to paní Vitásková (nynější předsedkyně ERÚ, pozn. red.) udělala. Nevím, jaké k tomu měla podklady, k čemu sloužily. Já jsem žádné z nich neviděl. Regulační úřad za mého působení vydával cenová rozhodnutí, která byla v souladu s platnou legislativou a nemohla se pohybovat mimo takto vymezený rámec. Nevím přesně, co říkala, ale její nařčení zásadně odmítám.

OTÁZKA: HN: Paní Vitásková tvrdí, že v rámci prováděcí vyhlášky bylo možné podporu energie z obnovitelných zdrojů snížit více než o pět procent. A že úřad za vašeho působení této možnosti vědomě nevyužil.

Mohu jen zopakovat, že příslušná rozhodnutí úřadu byla v souladu s tehdy platnou legislativou. Zpracovávali jsme i výpočty jednotlivých parametrů a v případě, že bylo možné snížit cenu, tak jsme s ní šli pochopitelně dolů. Ale zákon jasně říkal, že meziročně může cena u podpory obnovitelných zdrojů poklesnout pouze o pět procent.

OTÁZKA: HN: Takže nebylo možné snížit výkupní cenu ve větším rozsahu?

Ne. Ten zákon na jedné straně reguloval vstupy v tom smyslu, že když šly například u technologií nebo stavebních prací ceny nahoru, tak tomu odpovídal i úměrný růst výkupní ceny. Ale když se ceny snižovaly, a u fotovoltaických panelů šly dolů dost výrazně, tak na konci bylo omezení, které schválila Poslanecká sněmovna. Podle něj jsme mohli cenu snížit pouze o pět procent. To v zákoně o podporovaných zdrojích původně nebylo.

OTÁZKA: HN: Kdo prosadil to omezení?

K tomu se nechci vyjadřovat. Tehdy to odsouhlasila Poslanecká sněmovna. Existovaly asi tři protinávrhy. Původní varianta ministerstva průmyslu a obchodu počítala s tím, že Energetický regulační úřad sleduje vstupy a tomu následně odpovídají výstupy. Ovšem zákon, který prošel Poslaneckou sněmovnou, na vstupy sice pamatoval, ale výstupům dal omezení. Cílem byla údajně ochrana investic. Aby investorovi, který do projektu vstupuje za určitých podmínek a buduje ho několik let, neklesla cena meziročně třeba o 30 nebo 40 procent. To byl případ zpracování biomasy nebo bioplynu, kde vám trvá dva tři roky, než všechno vybudujete. Ale nemohlo se to týkat fotovoltaiky, kde elektrárnu postavíte za několik týdnů se vším všudy. V tomto případě bylo to omezení špatné.

OTÁZKA: HN: Jaký má podle vás trestní oznámení účel?

Tak na to opravdu neumím odpovědět, to byste se musel zeptat paní Vitáskové.

OTÁZKA: HN: A vy jste nebyl kontaktován ani při tvorbě auditu nebo následně policií?

Samozřejmě že ne.

OTÁZKA: HN: Takže tohle je pro vás úplná novinka.

Co bylo v auditu, ať už byl interní, nebo externí, nevím. Ale na tom přece nepracoval pouze regulační úřad. Spolupracovali jsme s vysokými školami, ať už technickými, nebo ekonomickými. Své si řekl statistický úřad. Při určení ceny jsme vycházeli z tržního prostředí nejen u nás, ale v rámci celé Evropy. Protože solární panely můžete dovézt, odkud chcete, navíc bez cla. S ohledem na podmínky, které nám umožňovala legislativa, si nedovedu představit, že by to mohlo být stanoveno optimálněji.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz