zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Využití recyklovaných surovin

04.03.2013
Odpady
Recyklace
Využití recyklovaných surovin

Vývoz recyklovaných materiálů z EU do zahraničí vzrostl za posledních deset let rychlým tempem.

Hlavním cílem těchto vývozů je Asie. Lze tento způsob nastavení evropské recyklační společnosti pokládat stále ještě za udržitelný? Jak jsme na tom se zpracovatelskými zařízeními v České republice? Je recyklace odpadů opravdu tou nejvhodnější cestou nakládání s odpady nebo existují lepší řešení?

Vývoz odpadů z členských států EU se v období 1999-2011 výrazně zvýšil. Vývoz odpadních plastů vzrostl dokonce pětinásobně, vývoz odpadu z drahých kovů ztrojnásobil a vývoz odpadů železa, oceli, mědi, hliníku a niklu zdvojnásobil. Růst vývozu je způsoben řadou faktorů jak například nastavením recyklačních cílů v odpadářských směrnicích, dále také nerovnoměrnou infrastrukturou zpracovatelských zařízení v EU, vysokými nebo zvýšenými cenami za druhotné suroviny a v neposlední řadě rostoucí poptávkou po materiálech mino EU, zejména v Asii.

Přínosy recyklace odpadů pro životní prostředí není třeba podrobněji rozvádět, jsou v současné době všem dobře známy. Nicméně nabízí se otázka, zda výhody recyklace převýší nevýhody emisí spojených s přepravou vytříděných materiálů do Číny. Společnost WRAP nedávno zpracovala studii, ve které se pokusila kvantifikovat emise oxidu uhličitého spojené s dopravou sběrového papíru a plastových lahví z UK do Číny. Poslední výzkumy dokázaly, že ani transport plastů na velké vzdálenosti, jako např. do Číny, nemění nic na tom, že recyklace je z hlediska uhlíkových emisí výhodnější, než jiné způsoby nakládání, jako je skládkování nebo energetické využití.

Celá problematika nedostatečné udržitelnosti nastaveného modelu recyklační společnosti Evropské Unie pramení především v tom, že výroba se stále více přesouvá na východ do Asie. Děje se tak především kvůli nízkým cenám pracovní síly, ale také kvůli mnohem benevolentnějším legislativním požadavkům na výrobu. Zatímco výrobky se v Evropě dobře spotřebovávají a odpady kvalitně recyklují, asijské země jako např. Čína výrobky velmi levně a snadno vyrábí. Nemají ale potřebné suroviny a tak si je nechávají dovážet přes půl světa z EU proto, aby vzniklé výrobky zanedlouho poslali stejnou cestou zpět. Jednou z cest k udržitelnosti, kterou může nastoupit každý z nás, je proto nákup výrobků pocházejících z lokální produkce, ideálně z České republiky, v horším případě z některé ze zemí EU.

Níže uvedené tabulky uvádějí produkci a nakládání s odpady z obalů v České republice podle databáze Eurostat. Data jistě nejsou zcela přesná, nicméně odrážejí současný trend. Z tabulky vyplývá, že vývozy obalového skla tvoří 5,8 %, vývozy plastových obalů 32%, vývoz papírových 70 % a vývoz železných obalů 84 %.

Tab. Produkce a nakládání s odpady z obalů v ČR (2009)
tab
Zdroj: Eurostat


Tab. Exporty odpadu z obalů ČR (2009)
tab

Zdroj: Eurostat


Zpracovatelská zařízení recyklovaných surovin v České republice

Potenciální kapacity pro zpracování odpadu z obalů jsou ve většině případů výrazně vyšší, než jsou kapacity skutečně využívané. Skutečné množství zpracovaných odpadů totiž závisí vždy především na poptávce zpracovatelů a cenách druhotných surovin. Zpracovatelé v České republice zpracovávají druhotné suroviny pouze v případě, mají-li zajištěný odbyt na konečné výrobky.

Plasty

Trvalá poptávka existuje po jednodruhových plastech z komerční sféry a po PET z komunálního sběru. Ostatní druhy plastů mají omezené možnosti recyklace. Dostatečně rozvinutá je sběrná síť na plastové odpady v obcích, rovněž je dostatek kapacit na úpravu a konečné zpracování. V České republice se zpracováním platů zabývá přibližně 40 firem. Mezi velká zařízení zpracovávající PET patří např. firmy Silon, a.s., PTP, kteří vyrábějí konečný výrobek v podobě vlákna nebo čistého regranulátu. Řada firem vyrábí flakes, které se běžně obchodují na trhu. Celková kapacita na zpracování PET je v České republice dostatečná. PET se ale i přesto v rámci trhu obchoduje běžně do zahraničí (zpracovatelé Evropa, Asie). Také směsné plasty jsou zpracovávány v několika firmách v ČR. Nejvýznamnější firmou zpracovávající směsné plasty je Transform Lázně Bohdaneč. Problémem u zpracování těchto druhů plastů je především v odbytových možnostech výrobků ze směsných plastů.

Sklo

V ČR je dostatečně rozvinutá sběrná síť na skleněné odpady i kapacit zařízení na úpravu a konečné zpracování upravených střepů. Nevýhodou českého skla je jeho vysoká cena. Hlavními odběrateli skleněného odpadu jsou sklárny vyrábějící obalové sklo. Do vsádky se používá 60-85 % skleněného střepu. V ČR jsou tedy tři hlavní zpracovatelé - OI . a Vetropacka Moravia Glass. a AMT Příbram. Ostatní sklárny a zpracovatelé odebírají zanedbatelná množství sběrového skla. Možnost využití skleněného střepu je dána jeho složením a kvalitou. Vzhledem ke složení sbíraného skleněného odpadu, kde převažuje sběr barevného mixu, nevyužívají sklárny svoji kapacitu naplno. Kapacit pro zpracování skla je vzhledem ke sbíranému množství v ČR dostatek. Využití sběrového skla závisí stejně jako ostatní komodity na poptávce a cenách na trhu.

Papír

Český trh papíru pro recyklaci je výrazně přebytkový a silně závislý na exportu. Hlavním odběratelem sběrového papíru jsou některé papírny, které jsou schopny méně kvalitní sorty papíru zpracovat. Počet zpracovatelských zařízení pro papír se pohybuje okolo dvaceti. Celkový objem zpracování se pohybuje okolo 450 tis. tun, podíl sběrového papíru na výrobě činí asi 45 %. Větší část sběrového papíru je vyvážena a zpracovávána v zahraničí. Papír je z pohledu naší republiky výrazně exportní surovinou závislou na poptávce a tím i zpracování mimo naše území.

Nápojové kartony

V současné době v České republice působí dvě firmy zpracovávající nápojové kartony Papírny Větřní (papírenské zpracování) a Flexibuild (stavební materiály a výroba domů).

Prevence a opětovné použití

Je potřeba uvědomit si, že první dvě příčky nastavené hierarchie nakládání s odpady patří prevenci (předcházení vzniku odpadu) a opětovnému použití. Materiálové využití odpadů neboli recyklace se nachází přesně uprostřed celé škály.

Obr. Hierarchie nakládání s odpady
obr

10 tipů, jak v každodenním životě minimalizovat množství odpadů

Mysli před tím, než nakoupíš!
1. Vždy upřednostňovat výrobky recyklovatelné, tedy určené ke zpětnému či opakovatelnému použití a recyklaci. Tím dojde k výrazné úspoře materiálu a přírodních zdrojů. Při nákupu dávat přednost výrobkům v čirých PET lashvích, čirých sklenicích apod.
2. Upřednostňujte koupi výrobků (zvláště potravin, nápojů) ve společném větším balení. Dojde tak k úspoře množství vzniklých odpadů z obalu a většinou i k úspoře cenové. Obecně platí nebalit tam, kde to není nutné, a tam, kde to nutné je, použít opakovaně použitelné obaly (např. textilní nákupní tašky).
3. Nakupujte vždy strategicky, s vlastním seznamem, a jen to, co skutečně potřebujete. Nepodléhejte reklamám a nadměrné spotřebě věcí, které v podstatě vůbec nepotřebujete. Upřednostňujte lokální produkci.
4. Volte dlouhotrvající kvalitu u všech výrobků, pokud to je možné. Tj. výrobky s dlouhou dobou životnosti.
5. Zkuste více navštěvovat bleší trhy, bazary či second handy. Nemusíte si vždy kupovat hned výrobek nový, v některých případech lze použít i již zachovalý použitý výrobek.

Mysli před tím než odhodíš!
6. Staré oblečení má mnoho druhů použití: lze ho předat místní charitě, či do speciálních kontejnerů, do second handu či předat někomu potřebnému (např. v rámci tzv. freecyclingu: www.freecycle.org, www.nevyhazujte.cz, www.diakoniebroumov.cz)
7. Zbytky barev a jiné podobné odpady s nebezpečnými vlastnostmi předejte do sběrných dvorů.
8. Rostlinné zbytky potravin se mohou stát úrodným materiálem pro tvorbu domácího kompostu.
9. Důsledně třiďte čisté i barevné sklo, starý papír, plasty, hliník a nápojové kartony do místních příslušných kontejnerů či sběrných dvorů.
10. Starý nepoužívaný nábytek se snažte prodat či předat k dalšímu použití- místním úřadům či charitám.

Článek vznikl v rámci projektu Ekoporadny Praha (www.ekoporadnypraha.cz) za podpory Hlavního města Prahy. Autorkou článku je Ing. Alžběta Škodová z Ekocentra Koniklec (www.ekocentrumkoniklec.cz). Ráda zodpoví dotazy k tématu recyklace i ostatní otázky týkající se odpadů na e-mailu: alzbeta.skodova@ekocentrumkoniklec.cz.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí