Čtvrtek, 28. března 2024

Král lesa shodil své paroží, jako první jelen na Šumavě

Král lesa shodil své paroží, jako první jelen na Šumavě

Jelen s nejsilnějším parožím na západní straně Šumavy, kterému lesníci říkají Král lesa, shodil své paroží. Byl první z jelenů na území Národního parku Šumava. Zájem veřejnosti o přezimovací obůrku Beranky u Srní, kde Král lesa tráví zimu, je obrovský - do konce března zbývají poslední volná místa.
Král lesa, což je přízvisko jelena, který tráví nejmrazivější měsíce v roce v přezimovací obůrce na Srní, shodil své paroží. Podobně kvalitní paroží s bohatě tvarovanou a rozložitou korunou, které váží více než sedm kilo, na západní straně Šumavy nikdy neviděli ani ti nejzkušenější lesníci. Byl to pravděpodobně první z jelenů, na území Národního parku Šumava, který se letos zbavil své okrasy.
"Určitě je to první z jelenů, o kterém víme, že své parohy shodil," uvádí Adam Jirsa, který má péči o jelenovitou zvěř na území Národního parku Šumava na starosti.
Svých parohů se Král lesa zbavil v několikatýdenním předstihu. Většina jelenů svou největší chloubu shazuje na přelomu února a března.
"Zpravidla shazují jako první své paroží ti nejstarší jeleni, pak se přidávají ti mladší. Existují ale i výjimky a tou byl vždy tento jelen. Ten své paroží vždy shazuje jako vůbec první," uvádí Adam Jirsa.
Král lesa, který byl díky svému paroží zvyklý na dominantní postavení ve stádu, o něj rázem přišel.
"Ostatní ho přestali respektovat a on se v ten moment stáhnul do ústraní," doplňuje Jiří Kec, který turisty do pozorovací obůrky Beranky u Srní provází.
Parohy jsou typickým znakem samce jelena lesního. Každý rok na konci zimy je shazuje. Na jaře jim začnou růst nové. Parohy jsou tvořeny kostí, která může denně vyrůst v průměru o 2,5 cm. U dospělých samců se na parohách navíc objevují jakési výrůstky, kterým se odborně říká výsady. Ty s přibývajícím věkem rostou a přibývají. Loni byl Král lesa "jen" dvacaterák. Letos má o dvě výsady více.
Bodová hodnota paroží by měla letos přesáhnout 210 bodů CIC, což je hodnota zaručující udělení zlaté medaile, kterou může dostat jen to nejsilnější jelení paroží. Loni mu, ještě jako dvacaterákovi, toto ocenění uniklo.
"Jestli dosáhne na zlatou medaili, rozhodne hodnotitelská komise ustanovená k přehlídce trofejí, která se bude konat 19. března až 21. března v sále hotelu Zlatá hvězda ve Vimperku," doplňuje Adam Jirsa.
Přezimovací obůrka na Srní nabízí v těchto dnech ideální příležitost pro pozorování jelení zvěře. Šumava je několik týdnů zasypaná sněhem, lesní zvěř, aby neokusovala vysázené stromky, dostává potravu v přezimovacích obůrkách.
Pozorovat jeleny tu mohou zájemci od začátku ledna každé úterý, čtvrtek a sobotu od 12.00 do 15.30 hodin.
Zájem veřejnosti je obrovský. V termínech vypsaných do konce března zbývají poslední volná místa.
"Návštěvníci si ale mohou dojednat i jiné termíny pro skupiny 20 - 30 osob. Sraz účastníků je v uvedenou dobu vždy na parkovišti u Hotelu Vydra," uvádí Pavel Pechoušek, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava. Takto se většinou objednávají základní školy, nebo myslivecké spolky.
Zájemci se mohou objednat na emailu jiri.kec@npsumava.cz nebo během pracovní doby na telefonu - 731 530 235. Do srubu není možné vstupovat se psy a turisté by si měli vzít teplé oblečení, obutí a dalekohled. Od ledna se tu platí symbolické vstupné 20 korun. Za to dostanou návštěvníci originální vstupenku s jelenem.
Loni na pozorovací obůrku na Srní přišlo více než 1300 lidí. Oproti předchozím letům to byl citelný nárůst, i když mimořádný zájem o pozorování jelenů je ze strany návštěvníků patrný již od počátku.
Za projekt pozorovacích srubů obdržela Správa NP a CHKO Šumava v roce 2010 ocenění veřejnosti v soutěži Kudy z nudy, kterou vyhlásila Česká centrála cestovního ruchu - Czech Tourism, a za turistický region Šumava obsadila třetí místo.
Jelení zvěř se v lesích na území Správy Národního parku Šumava dožívá vyššího věku než v hospodářských lesích či v jiných národních parcích.
Jeleni na Šumavě nerostou proto, aby byli zastřeleni s kapitálními trofejemi. Lesníci ze správy parku mohou pozorovat jejich chování a zvyky od narození až do velmi vysokého věku. Zhruba devadesát pět procent jelenů v republice, kterým je okolo 18 let, žije na území Národního parku Šumava.

Ve Vimperku dne 20. 2. 2013
Pavel Pechoušek
tiskový mluvčí
Správa NP a CHKO Šumava

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů