Dotace na obnovitelné zdroje v Německu ochromily trh s elektřinou

Velkoobchodní trh s elektřinou je v Německu na pokraji kolapsu. Ceny dlouhodobých kontraktů jsou blízko osmiletého minima a vzhledem k tomu, že v září se budou konat parlamentní volby, nelze v této politicky citlivé otázce čekat žádnou změnu. Píše o tom agentura Reuters, která tak připomíná negativní dopady štědrých dotací na energii z obnovitelných zdrojů.

Štědré subvence v Německu vyplácí už několik vlád, které tak podporují výrobu energie ze slunečních paprsků, větru a biomasy. Producenti mají garantované výkupní ceny a takzvaná "zelená" elektřina má zajištěn přednostní vstup do přenosové soustavy. Vláda tím ale podporuje nadvýrobu a v odvětví přispívá k poklesu marží.

V důsledku subvencí se výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a malých vodních elektráren za poslední čtyři roky více než zdvojnásobila. V současné době dosahuje zhruba 80 gigawattů (GW), což je teoreticky dost na to, aby pokryla maximální poptávku. Ta v Německu dosahuje 82 GW.
Obnovitelné zdroje ale zpravidla generují asi třetinu instalované kapacity. Výsledkem je tedy to, že asi 25 procent celkové výroby elektřiny v Německu teď připadá na obnovitelné zdroje.
Štědré subvence tak způsobily problém nadvýroby, jejímž výsledkem je pokles velkoobchodních cen. Naproti tomu uhlí a zemní plyn, které se používají k výrobě elektřiny v tepelných elektrárnách, jsou příliš drahé a nestačí konkurenci.

"Současné ceny mají neblahé dopady na distribuční společnosti. Domníváme se proto, že výhled odvětví distribuce elektřiny v Evropě zůstává nepříznivý," poznamenal analytik Michael Bret z investiční společnosti AXA Investment Managers. Kvůli nástupu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se cena velkoobchodní elektřiny snížila asi o 30 procent.

"Konvenční kapacity jsou pod silným tlakem," upozornil šéf společnosti Vattenfall Europe pro Německo Tuomo Hatakka. "Viděl jsem výrobní marže v našich elektrárnách. Není to hezký pohled," dodal.
Dopady štědrých subvencí pociťují i spotřebitelé. Znát je to na měsíčních platbách za elektřinu, kde se náklady na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů přímo odrážejí.

Nárůst výroby "zelené" elektřiny také znamená, že mnohem víc kolísají výrobní kapacity. Výroba větrné a solární energie se totiž neřídí ani tak poptávkou, jako spíš povětrnostními podmínkami. Podle provozního ředitele Evropské energetické burzy (EEX) Steffena Köhlera to má přímý vliv na to, že je větší zájem o krátkodobé kontrakty.

Analytici banky Macquarie už v lednu upozornili, že systém obchodování s elektřinou je v Německu strukturálně vadný. Bez radikální změny se ale prý zlepšení nedá očekávat.