Temelín: Kdo vyhraje v poločase?

Soutěž o dostavbu Temelína se dostává do nové fáze. Elektrárenská společnost ČEZ na začátku března oznámí dvěma zbývajícím uchazečům o dostavbu Temelína, čí z předložených nabídek se právě teď jeví jako lepší.Předběžné pořadí je v zásadě jen výzvou k jejich vylepšení, psychologický a marketingový efekt to může mít značný. Ať už tedy v "poločase" vyhraje rusko--české konsorcium MIR.1200 či americko-japonský Westinghouse, veřejnosti se s tím nepochybně rychle pochlubí. O konečném vítězi to sice neříká nic, dokazuje to však, že tendr na Temelín pokračuje více méně podle harmonogramu. Na konci letošního léta by mělo být jasné, kdo lukrativní zakázku v odhadované ceně 200 až 300 miliard korun získá. Na druhé straně ani podpis smlouvy s vítězem ještě nezaručuje to, že se dva nové bloky Temelína skutečně postaví. "V průběhu následujících čtyř let bude probíhat detailní designování elektrárny, bude se řešit územní plán, žádat o stavební povolení a podobně. A v této fázi můžeme kdykoli celý proces zastavit," říká Martin Novák. Podle informací týdeníku Ekonom může v takovém případě smluvní pokuta dosáhnout až 400 milionů eur, v přepočtu až 10 miliard korun.

Jisté je to, že francouzská společnost Areva je pro ČEZ zcela ze hry. "Stížností Arevy se nijak neobáváme, protože jsme si skálopevně jistí, že jsme ji vyřadili oprávněně," říká ředitel divize finance skupiny ČEZ Martin Novák. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dal ČEZ v prvoinstančním rozhodnutí za pravdu. "Podáme rozklad k předsedovi ÚOHS, a pokud to bude nutné, předložíme následně celou záležitost českým soudům," reagovala Areva.

Bez ohledu na námitky francouzské firmy, pochybností, zda v přípravách na dostavbu Temelína pokračovat, či ne, v současnosti přibývá. Ceny ročního kontraktu silové elektřiny na německé burze, která je pro Česko klíčová, spadly vlivem dodávek energie z obnovitelných zdrojů (především fotovoltaiky) na historická minima kolem 40 eur za MWh. Ceny elektřiny stlačuje také propad hodnoty emisních povolenek.

A od ekologických organizací i od řady energetických analytiků stále častěji zaznívají názory, že se dostavba Temelína nemůže vyplatit. Podle analytika banky J&T a akcionáře ČEZ Michala Šnobra je v dnešní době stavba nových bloků hloupost. "Aktuální cena elektřiny okolo 40 eur je sem přenesena z Německa a je dána jeho trhem, počtem jeho obnovitelných zdrojů. Nejsem odpůrcem jaderné energetiky, ale nyní nevidím jediný rozumný důvod, proč by se měla ještě do roku 2013 podepsat smlouva s vítězem a pod sankcemi se zavázat, že se po roce 2016 začne stavět," řekl Šnobr Hospodářským novinám.

"Současná úroveň tržních cen silové elektřiny ani výhled na ceny budoucí opravdu dostavbě Temelína nenahrává," míní i analytik Patria Direct Tomáš Sýkora. "Vidím to takto. Pokud se managementu ČEZ podaří s vládou dohodnout na garanci výkupních cen elektřiny vyprodukované v nových blocích, Temelín rozšířen bude. Pokud ne, definitivní rozhodnutí o dostavbě bude ještě několik let oddalováno," dodává Sýkora.

Budou garance?

Právě s ohledem na dění na trhu s elektřinou ČEZ usiluje, aby mu vláda garantovala návratnost temelínské investice. "Máme na to, abychom stavbu platili sami, ale znamenalo by to, že bychom si v následujících letech nemohli dovolit žádné jiné větší investice či akvizice. Bude-li pro financování partner, bude to jednodušší. Může se ale objevit až v průběhu stavby," podotýká finanční ředitel Novák.

Vládě se ale zatím příliš nechce ani do garancí výkupních cen z plánovaných nových bloků jaderné elektrárny ani do garancí návratnosti investice. V úvahu prý připadá jen krátkodobý systém, v němž by ČEZ mohl počítat s tím, že mu stát doplatí rozdíl v případě nižších než dohodnutých tržních cen. "Není to garantovaná cena, ale je to ochrana proti krátkodobým výkyvům ceny," nastínil svoji představu na Žofínském fóru ministr průmyslu Martin Kuba.

Odhadovat dnes, jak bude vypadat trh s elektřinou v roce 2025, kdy by podle stávajících předpokladů, mohly být nové bloky Temelína hotové, je ošidné. Tím spíše, že životnost "nového Temelína" se odhaduje až na 60 let.

"Je to jako bychom tu seděli v roce 1913 a přemýšleli, jak to bude vypadat v roce 1985. Empiricky vzato zatím každá jaderná elektrárna, jež se postavila, byla finančně přínosná. Kdybychom dnes neměli Dukovany a Temelín, byla by ziskovost ČEZ někde úplně jinde a nemohli bychom o dostavbě Temelína ani přemýšlet," upozorňuje Martin Novák.

Není nutné se v čase vracet ani tak daleko. Ještě před necelými třemi lety se tuzemští analytici shodovali, že se na dostavbě Temelína s ohledem na nízké výrobní ceny nedá prodělat. A když v roce 2008 cena elektřiny na burze dosahovala 90 eur za MW, budoucí scénáře počítaly s tím, že za čtyři roky se cena vyšplhá na hranici 130 eur. Realita je dnes třikrát nižší.

Za deset dvacet let

Zajímavé srovnání pak nabízí pohled do archivů a to, jaká diskuse předcházela stavbě prvních dvou bloků Temelína. Je až překvapivě v mnohém podobná té nynější. V květnu 1992 například český premiér Petr Pithart řešil, zda by se vůbec stavět mělo, zda energii z Temelína potřebujeme, když její spotřeba klesla. "Nevím, jak bychom lidem v pánevních oblastech vysvětlovali, že vyrábíme energii proto, abychom ji vyváželi," poznamenal tehdy Pithart.

Dnes Česko patří k největším vývozcům elektřiny. V posledních dvou letech skončilo v zahraničí vždy 17 TWh elektřiny, více než ročně vyprodukuje současný Temelín. Ministr životního prostředí Ivan Dejmal v roce 1992 prosazoval, aby se výstavba Temelína zastavila. I nyní padají názory, že by se vyplatilo například levně a rychle postavit plynové elektrárny i za cenu toho, že by stát cenu plynu dotoval, či pokračovat v podpoře obnovitelných zdrojů.

V roce 2002, v době kolem spuštění Temelína, se podobně jako dnes vedla debata, zda se - z tehdejšího pohledu - obří investice vyplatí a vrátí. Člen vládní komise pro posuzování vlivu JETE na životní prostředí Josef Říha navrhoval Temelín rychle zastavit z ekologických i ekonomických důvodů. Původní rozpočet na první dva bloky byl 68 miliard korun. Konečná částka dosáhla 98 miliard. Jak je to tedy dnes s návratností této investice? Aby se investice vrátila do 30 let, počítalo se s výrobní cenou necelé jedné korunu za kWh. Tato cena byla v roce 1999, kdy odhad vznikal, považována za fantasmagorickou. Od spuštění Temelína se ovšem ceny na burze pohybovaly kolem 1,30 až 1,50 i více korun za kWh. "Aktuálně návratnost je již pod 20 roky," vypočítává mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Na to, jak přesné jsou dnešní odhady (ne)prospěšnosti nových bloků Temelína a jejich návratnosti či jak přesné byly argumenty pro i proti dostavbě, si budeme muset počkat dalších 15, 20 let. Pokud se ovšem nové bloky za tu dobu postaví.

AUTOR: Robert Břešťan