V Evropě přibývají geotermální elektrárny, loni vyrobily 11,4 TWh

V Evropě přibývá projektů na výstavbu geotermálních elektráren, které využívají tepelnou energii zemského nitra. Loni jich bylo v provozu 62, z toho 48 v zemích Evropské unie, a dohromady vyrobily 11,4 terawatthodiny elektřiny. V současnosti je ale v různém stupni rozpracování dalších 100 projektů na elektrárny a do roku 2016 by měl jejich výkon podle Rady pro geotermální energii v Evropě (EGEC) vzrůst téměř o 80 procent.

V Česku by za stejnou dobu měly vzniknout první geotermální elektrárny s instalovaným výkonem pět megawattů, informovala dnes ČTK Agáta Jankovská z agentury Context Labs.

Podle EGEC se výkon geotermálních elektráren v Evropě za posledních 20 let zdvojnásobil, v posledních letech se ale růst výkonu ještě zrychluje. Nejvíc elektráren v současnosti funguje v Itálii a na Islandu, v nadcházejících letech se ale očekává jejich velký rozvoj zejména v Turecku. Výrazně by se měla zvýšit i výroba elektřiny z geotermální energie v Němecu, ve Francii a Španělsku.

"Geotermální energie je rychle se rozvíjející odvětví s obrovským potenciálem," uvedl Zbyněk Šonka, ředitel společnosti Entergeo, která usiluje o vybudování geotermálních elektráren v severních Čechách. "Tlak na rozvoj distribuovaných a zároveň stabilních zdrojů energie je v Evropě kvůli hrozbě přetížení přenosové soustavy značný. Řada nových projektů vzniká v Německu a ve Francii. Geotermální energie se díky současným technologiím konečně dostala do stadia, kdy můžeme čekat masové využití," dodal.

Entergeo zkoumá podmínky pro vznik elektráren v Semilech, u nedalekého Benešova a poblíž Tanvaldu. V Semilech je smlouva s radnicí před podpisem a město by podle ní mělo ročně od investora dostávat kolem šesti milionů korun z tržeb za elektřinu, které použije na svůj rozvoj. Společnost chce také obyvatelům Semil nabídnout levnější teplo vyrobené v elektrárně.

Část obyvatel Semil ale se stavbou geotermální elektrárny nesouhlasí. Bojí se nedostatečně odzkoušené technologie, hluku a vibrací při hloubení pět kilometrů hlubokých vrtů, ale hlavně následných otřesů. Podobný projekt ve švýcarské Basileji vyvolal před lety sérii otřesů od 2,9 do 3,4 stupně Richterovy škály a způsobil škody v přepočtu za 170 milionů korun. Investor ho pak zastavil. Semilská radnice proto vypsala na 22. března referendum, které by o elektrárně mělo rozhodnout.

Geotermální elektrárny využívají tepelnou energii zemského nitra. Jako zdroj tepla pro elektrárnu slouží tři vrty o průměru 30 centimetrů, které jsou hluboké tři až pět kilometrů. Na povrchu je pak nutné postavit halu s výměníkem, který mění tepelnou energii na elektřinu.

Podle odborníků je možné využívat teplo z jednoho vrtu pro výrobu elektřiny 20 až 30 let. Poté se zdroj ochladí, ale stále je možné využívat vrt pro dodávky tepla. U nich není potřeba tak vysoká teplota jako pro výrobu elektřiny.