Teplárny zastavují spalování biomasy - nevyplatí se jim

Kvůli snížení podpory spoluspalování biomasy s uhlím teplárny výrazně redukují množství spalované biomasy. Do problémů se dostávají producenti dřevní štěpky, což ohrožuje stovky pracovních míst v celém Česku! Omezení podpory spoluspalování může paradoxně zvýšit i účty za elektřinu.

Od 1. ledna 2013 došlo ke změně legislativy a nastavení podpory spoluspalování biomasy s uhlím. Paradoxně byla nejvíce postižena kombinovaná výroby elektřiny a tepla, tedy využití biomasy s vyšší účinností v teplárnách. Těm se přestává její spalování vyplácet a proto ho omezují. "Stát řeší neuváženou podporu fotovoltaiky na úkor rozumného využívání biomasy a s vaničkou vylévá i dítě," řekl ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

"Spoluspalování biomasy jsme kvůli snížení podpory museli pozastavit v Krnově, Olomouci, Přerově a Frýdku-Místku a výrazně omezit v Karviné i Kolíně. Letos spálíme o 60 tisíc tun biomasy méně než vloni," uvedl Zdeněk Duba, předseda představenstva Dalkia Česká republika, a.s. Spoluspalování biomasy s uhlím úplně zastavila také teplárna v Komořanech u Mostu, uvažují o tom v Otrokovicích. Další teplárny spoluspalování štěpky výrazně omezily nebo tak hodlají v blízké době učinit. "Spoluspalování biomasy s uhlím budeme muset výrazně zredukovat, biomasu přednostně využijeme v energobloku na samostatné spalování," řekl ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

Ohroženy jsou tak stovky pracovních míst zejména ve venkovských oblastech, kde jsou možnosti zaměstnání minimální. "Kvůli omezení podpory s námi již naši odběratelé odmítají uzavřít smlouvy," stěžuje si jednatel firmy Solitera Vladimír Křížek. Společnost na trh dodávala 70 tisíc tun štěpky ročně. Do její výroby a dopravy v posledních letech investovala zhruba 100 milionů korun a zaměstnala 50 pracovníků v regionu s vysokou nezaměstnaností.

Neuvážený zásah do systému podpory poškozuje nejen teplárny a producenty štěpky, ale mohou na něj nakonec doplatit i odběratelé elektřiny. Štěpka je při samostatném spálení v závislosti na datu uvedení výrobny do provozu oproti spalování s uhlím podporována i více než trojnásobně. Pokud se část dříve spoluspalované štěpky nově spálí samostatně s touto vyšší finanční podporou, pak mohou celkové náklady i při menším množství využité biomasy narůst. Navíc bude chybět zelená energie vyrobená ze štěpky, která kvůli snížení podpory spoluspalování zůstane ležet v lese nebo se vyveze do zahraničí. Tuto energii bude potřeba nahradit z jiných obnovitelných zdrojů s vyššími náklady, což systém prodraží.

Podle údajů Energetického regulačního úřadu dosáhly celkové náklady na podporu spoluspalování biomasy v roce 2011 (kdy se tímto způsobem vyrobilo 723 GWh zelené elektřiny) 635 milionů korun. Podpora spoluspalování činila necelou třetinu z celkové podpory využití energie biomasy a pouhá 2 % celkových nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie ve výši přes 30 miliard Kč. Pro srovnání: fotovoltaické elektrárny vyrobily ve stejné době 2182 GWh, tedy zhruba trojnásobek, ale jejich podpora přesáhla závratných 20 miliard Kč. Byla tedy na jednotku vyrobené elektřiny více než 30 krát vyšší.