Vodní koridor Dunaj - Odra - Labe

Spojuje v sobě výhody, jako je zajištění vodohospodářské bilance a stability území - kompenzace možných vlivů globální klimatické změny, ochranu před povodněmi, nalepšování vodohospodářských poměrů za dlouhodobého sucha, ochranu životního prostředí (obnovu vlhkých biotopů, zvýšení biodiverzity), využití obnovitelných energetických zdrojů, zvýšení stability energetického systému, ekologickou dopravu, diverzifikaci přísunu strategických surovin a tím zvýšení energetické a dopravní bezpečnosti státu.

Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe tak není jen chybějícím článkem propojené soustavy evropských vodních cest. Je to multifunkční vodohospodářské dílo zásadního významu pro Českou republiku i pro Evropu. Žádný stát si tak nemůže dovolit rezignovat na tak jedinečný projekt spojující v sobě spousty efektů.

V souladu s usnesením Vády ČR č. 368/2010 je na území ČR uplatňována územní ochrana koridoru vodní cesty do územně plánovacích dokumentací, a to do územních plánů VÚC i jednotlivých obcí. Zapracována je podoba vodní cesty dle digitalizovaného generelu z let 1999 - 2002 v jediné variantě trasy.

Usnesení Vlády ČR č. 49/2011 uložilo ministru dopravy prověřit potřebnost průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe a jeho projednání s představiteli Polské republiky, Rakouské republiky, Slovenské republiky, Spolkové republiky Německo a s Evropskou komisí, včetně signatářů Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku jeho možné realizace, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví a předložit vládě do 31. prosince 2013 informaci o výsledcích tohoto prověření.

Klíčovou potřebou pro další přípravu a budoucí realizaci rozvoje vodních cest ČR je zařazení koridoru D-O-L do sítě TEN-T. Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě evidovalo D-O-L jako trasu budoucí vodní cesty. Je škoda, že v rámci projednání revize Nařízení o transevropských dopravních sítích TEN-T Česká republika neuhájila ponechání vodního koridoru v síti TEN-T do doby relevantních výstupů studie proveditelnosti a v TEN-T je ponechána pouze Labsko-vltavská vodní cesta do Pardubic. Fakt, že vodní cesta nebude dokončena do roku 2030, nemusí být překážkou zařazení do TEN-T, což dokládá koridor vodní cesty Rhona - Rýn / Mosela ve Francii, kde není trasa ani stabilizována.

Zájem o využití průplavního spojení DOL a zejména Oderské vodní cesty velice intenzívně deklarovaly nejvýznamnější podniky na Ostravsku (Vítkovice, Acellor Mital, Třinecké železárny atd.), krajská Hospodářská komora, vlivné Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, zástupci VŠB-TU a zejména také hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a primátor Ostravy Petr Kajnar. Jejich hlavním argumentem je nižší konkurenceschopnost průmyslu v regionu vůči podobným podnikům, které mají přístup k vodní dopravě, a to jak v Evropě, tak v zámoří.

Ředitelství vodních cest ČR se z tohoto důvodu zapojilo do mezinárodního projektu INWAPO, který má v úmyslu posílit vodní dopravu a podpořit lepší koordinaci mezi různými subjekty spojenými s růstem konkurenceschopnosti alternativ k silniční dopravě. V rámci projektu bude zpracována studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.

V loňském roce došlo již ke zpracování analýzy hospodářského potenciálu a byla posouzena možnost průchodu přes území velkoplošných chráněných území v trase DOL. Jsou tak k dispozici nezbytné podkladové studie pro zpracování této studie proveditelnosti, jejíž zpracování bude zahájeno v březnu a dokončeno v říjnu 2013.

Průběžně dochází k vyhodnocování územně hájené trasy a v kolizních místech jsou navrhovány dílčí úpravy, které vedou k vyřešení střetových míst a v některých případech přináší nové řešení další využití. V loňském roce tak došlo k vyřešení návrhu úpravy trasy v okolí města Kroměříže, jehož cílem je nejen minimalizace zásahu do chráněného území, které nová trasa míjí, ale zejména protipovodňová ochrana Pobečví.

Spojení D-O-L má význam výhradně při vyřešení napojení na splavný Dunaj a Odru, které je ale na území cizích států. Toto napojení je plně v gesci těchto států, tj. Slovenska a Rakouska v případě Dunaje a Polska v případě Odry.

Z pohledu trasy došlo na podzim 2010 ke konsensu s Polskem na úrovni Ministerstev dopravy ohledně vedení trasy v prostoru státní hranice. Realizace vodní cesty od Koźle, kde nyní oderská vodní cesta končí, ke státní hranici, je pro Polsko důležitá, ale zatím mimo časový horizont. Realizuje se pouze nádrž Racibórz pro protipovodňovou ochranu, s připraveností pro budoucí průchod vodní cesty. Vyslovenou podmínkou Polska je realizace spojení sever/jih jako celek. Zvýšení parametrů oderské vodní se v Polsku aktuálně prověřuje, zatímco modernizace vodní cesty již několik let probíhá.

Ohledně napojení na Dunaj vede Ministerstvo dopravy separátní jednání s Rakouskem i Slovenskem. Rakousko v roce 2010 oficiálně prohlásilo, že na přípravě DOL nebude pracovat, neboť není pro Rakousko prioritou, ale poskytne podklady. Slovensko je připraveno ve vazbě na připravované vodocestné napojení logistického terminálu Malacky spolupracovat. Z pohledu územního hájení trasy na území ČR je trasa vedená směrem na Slovensko (tj. mimo území Břeclavi) hájena a prochází výhradně korytem upravené řeky Moravy.

Ředitelství vodních cest ČR
březen 2013